Martin Novák
12. 11. 2021 19:14
Možný konec uhlí je velkým tématem celosvětové klimatické konference v Glasgow. Na summitu se 40 zemí zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Jak se někteří hlavní producenti a spotřebitelé vyrovnávají s tlakem na požadavky na zastavení těžby? Nabízíme pohled do Polska, Ruska, na Ukrajinu, do Číny, Austrálie a Spojených států. A také pro srovnání situaci Česka.
Uhlí na summitu v Glasgow
Konec těžby uhlí je jedním z důležitých témat klimatického summitu v Glasgow, který v těchto dnech vrcholí.
Ve středu britská vláda, pořadatel konference, oznámila, že konec uhlí je už na dosah ruky. I velcí znečišťovatelé, jako jsou Polsko, Chile, Maroko nebo Vietnam, se zavázali k postupnému ukončení výroby elektřiny z uhlí a k zastavení stavby nových uhelných elektráren, upozornil server al-Džazíra. Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě velkých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí.
Dohodu podle britské stanice BBC podepsalo čtyřicet zemí a desítky mezinárodních organizací a bank. Nicméně hlavní znečišťovatelé jako Čína, Spojené státy, Austrálie nebo Indie se zatím k dohodě nepřipojili.
Vyjednavači téměř 200 zemí z celého světa v Glasgow také jednají o výzvě k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Podle agentury AP ale proti bezpodmínečným požadavkům protestují některé země vyvážející fosilní paliva.