"Svoboda tisku na dně." Tak nejčtenější nezávislé médium v Maďarsku opustila redakce

Helena Truchlá Helena Truchlá
27. 7. 2020 20:45
O víkendu kolovaly po sociálních sítích fotografie viditelně dojatých maďarských novinářů. Bylo to několik desítek redaktorů zpravodajského webu Index, kteří se rozhodli podat výpověď kvůli tlaku na médium. V zemi, kde posiluje svou moc autoritářský premiér Viktor Orbán, se jedná o bezprecedentní projev odporu a solidarity.

"Roky jsme opakovali, že nezávislost Indexu má dvě podmínky: nebude vyvíjen žádný vnější vliv na náš obsah a ani na to, kdo tu pracuje. Odvolání šéfredaktora druhou podmínku porušilo," zdůvodnilo 80 redaktorů nezávislého maďarského webu Index podání výpovědí.

Novináři se tím vzepřeli rozhodnutí vydavatele odvolat šéfredaktora Szabolcse Dulla. Důvodem mělo být "nezvládnutí vnitřních pnutí" a z toho plynoucí pokles zájmu inzerentů. Dull musel skončit minulý týden, po delší dobu trvajících obavách zaměstnanců, že maďarská vláda se snaží zasahovat do fungování redakce. Ta je jednou z mála, která zůstává kritická vůči premiéru Orbánovi a jeho straně Fidesz. 

"Majitelé se k odvolání šéfredaktora odhodlali pravděpodobně kvůli nátlaku lidí napojených na Orbánovu vládu," říká István Hegedűs, expert na vztahy mezi médii a politikou a předseda think-tanku Maďarská společnost pro Evropu.

"Index je největší internetové médium v Maďarsku, velmi čtené, a to nejen těmi, kdo podporují opozici. Byl to důležitý zdroj informací i pro lidi, kteří sice volí Orbána, ale chtějí číst i něco jiného než propagandu," vysvětluje.

V minulosti se Indexu podařilo rozkrýt například ruské zásahy do maďarské politiky za účasti osob blízkých premiérovi. Reportéři systematicky pokrývali i další kauzy Orbána a lidí v nejvyšších patrech politiky.

Budapešť kvůli stavu médií dlouhodobě kritizuje i Evropská unie. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch odvolání Dulla označila za "hřebík do rakve" nezávislosti a rozmanitosti médií v Maďarsku. "Index byl vlajkovou lodí všech svobodných médií, která tu ještě zbyla," vysvětluje Hegedűs, proč jsou změny v redakci tak velkým zásahem. Na podporu svobody projevu a tisku protestovalo minulý pátek v Budapešti několik tisíc lidí.

Do sporu zasáhla i Jourová

Index je jedno z nejstarších on-line médií v Maďarsku, vznikl pod původním názvem Internetto už v roce 1995. Web, který se nejdřív soustřeďoval na novinky z oblasti informačních technologií, rychle rostl, jeho američtí majitelé ale nesouhlasili s rozšiřováním tematického záběru. Celá redakce proto odešla a založila právě Index, v podstatě kopii původního webu.

Portál se dlouho potýkal s finančními problémy. Vstupovali do něj noví investoři, někteří blízcí Orbánově straně Fidesz, a zároveň mu stále rostla čtenost.

Zejména po roce 2010, kdy se Orbán díky drtivému volebnímu vítězství podruhé dostal k moci, začal sílit politický nátlak na obsah webu. Oficiálně ho začala řídit "nezávislá Nadace pro rozvoj Maďarska", řada novinářů přesto z obavy o nezávislost vlastní práce odešla. Někteří z nich společně založili další, dodnes nezávisle píšící web 444.hu.

Letos v březnu došlo k další změně. Poloviční podíl ve firmě, která prodává reklamní prostor v Indexu, získal Miklós Vaszily, podnikatel s blízkými vazbami na Orbánův Fidesz. Právě před možným vlivem Vaszilyho nyní už bývalý šéfredaktor Dull opakovaně varoval. "Zaměstnanci a nezávislost Indexu jsou ve vážném ohrožení," napsal v prohlášení, které podepsala drtivá většina redakce. Dull je přesvědčený, že právě kvůli tomuto textu musel nakonec skončit. 

Na začátku července se na novináře ve zvláštním dopise obrátila také Věra Jourová, která má v Evropské komisi na starosti i oblast práva. Vyjádřila jim podporu s tím, že podle ní "pracují za velmi náročných podmínek".

Oslovení novináři ze serveru Index odmítli komentovat svůj odchod, po dotazu Aktuálně.cz se odvolali na svoji zásadu nehovořit v jiných médiích o své práci. Na dotazy redakce neodpověděl ani odvolaný šéfredaktor Dull. 

Mediální bojiště

Orbán po svém nástupu do premiérského křesla v roce 2010 přepsal maďarskou ústavu a změnil mediální zákony. Na jejich základě vznikl centralizovaný kontrolní úřad obsazovaný kandidáty nejsilnější strany v parlamentu, tedy té Orbánovy. Jeho pravidlům se musí média podřizovat. 

"V některých oblastech to Fidesz ještě nedotáhl do konce, ale scénář, podle kterého vzniká vždy jeden centrální mechanismus na kontrolu jednoho sektoru, se odehrává i ve školství, zdravotnictví nebo sportu," vysvětluje Hegedűs. V takto řízených odvětvích se pak podle něj daří klientelismu a korupci.

Zmíněná Nadace pro rozvoj Maďarska dominuje zase mediálnímu trhu. "Média jsou pro Orbána důležité bojiště, vládní pomoc nebo zakázky na reklamu směřují jen těm, kdo o vládě píšou nekriticky," míní analytik. 

Francouzská nevládní organizace Reportéři bez hranic označuje míru politické kontroly nad maďarskými médii za "bezprecedentní" mezi státy Evropské unie. "Kromě snah o zlomení nezávislosti médií za použití zákonů používá Orbán i obchodní metody," upozorňuje. Připomíná případ deníku Népszabadság, který patřil rakouskému podnikateli blízkému Orbánovi. Ten v roce 2016 list s tehdy největším nákladem v zemi během jednoho víkendu kompletně uzavřel.

"Jeden z nejtragičtějších případů bylo ale Origo," zmiňuje Hegedűs. Někdejšího konkurenta Indexu, známého svými investigativními reportážemi, začal v roce 2011 řídit Miklós Vaszily, stejný muž, který letos investoval do zprostředkovatele reklamy pro Index. "Teď je z Origa web, který nadává na migranty a šíří vládní propagandistické materiály," tvrdí Hegedűs. Mezi další častá témata maďarských provládních webů patří útoky na Evropskou unii nebo antisemitismus.

Tohle už opravdu stačí

Podle někdejšího šéfredaktora Origa dosáhla nyní úroveň svobody tisku v Maďarsku nového dna. Stejný scénář jako u jeho webu může prý čekat i Index po odchodu redakce. "Mohou si hrát s obsahem, být víc bulvární, propagandističtí. Je ale velmi nepravděpodobné, že nový Index bude stejně kvalitní, stejně dbající na novinářskou etiku jako ten, co existoval doteď," je přesvědčený Hegedűs.

Podle něj je ale aktuální dění přece jen v něčem nové - redaktoři Indexu se totiž veřejně vzepřeli. "Řekli, že tohle už opravdu stačí. V historii maďarského iliberalismu je tohle naprosto bezprecedentní," míní Hegedűs. Myšlenkou takzvané iliberální demokracie premiér Orbán zdůvodňuje šíření a upevňování své moci. Americká nevládní organizace Freedom House kvůli tomu od loňského roku považuje Maďarsko jen za "částečně svobodnou" zemi.

Video: Pohled na Maďarsko je přehřátý, říká europoslanec Vondra

Video: Radek Bartoníček
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy