Europoslanci si pozvali výrobce vakcín. Tlačili na šéfa AstraZenecy kvůli množství

Aneta Zachová, EurActiv.cz
26. 2. 2021 12:00
V Evropě je stále nedostatek vakcín proti nemoci covid-19. Farmaceutickým společnostem se nedaří plnit smlouvy uzavřené s EU, a tak si ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu pozvali jejich zástupce. Svou pozornost upínali zejména k řediteli společnosti AstraZeneca Pascalu Soriotovi.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Na vakcínu od AstraZenecy spoléhala řada evropských států. Je totiž levná, má licenci od Evropské lékové agentury (EMA) a snadno se uskladňuje. Britsko-švédská společnost ale nesplnila svůj slib. Původně měla do členských států dodat do konce března 90 milionů dávek, nedávno ale uvedla, že jim doručí jen 40 milionů, tedy sotva polovinu.

Ředitel společnosti AstraZeneca Pascal Soriot.
Ředitel společnosti AstraZeneca Pascal Soriot. | Foto: Reuters

Zato dodávky do Velké Británie zůstaly bez omezení. Poslanci Evropského parlamentu si proto na jednání pozvali ředitele firmy Pascala Soriota a spolu s ním i šéfy dalších předních farmaceutů se slibnými očkovacími preparáty.

"Děláme všechno pro to, abychom v první čtvrtině roku 2021 dodali 40 milionů dávek," prohlásil Soriot v reakci na dotazy europoslanců s tím, že díky vakcíně od AstraZenecy by mohlo být do konce března naočkováno 10 procent evropské populace.

Soriot také slíbil, že ve druhém čtvrtletí společnost dožene skluz s dodávkami, i kdyby to mělo znamenat, že se do Evropy začne dovážet vakcína vyrobená v jiných koutech světa. AstraZeneca má kromě čtyř závodů v Evropě továrnu například i v Indii. Výrobní kapacity se navíc snaží nadále navyšovat.

Musíme se poučit z nezdarů

"Dnešní slyšení bylo důležité, protože jsme měli možnost vůbec poprvé napřímo mluvit s řediteli farmaceutických firem odpovědných za výrobu vakcín a chtít po nich zodpovědět otázky, na které dosud dlužili odpovědi," řekla ve čtvrtek česká europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO).

Právě Dlabajová patřila mezi poslance, kteří mohli zástupcům společností přímo položit otázku. Zaměřila se hlavně na ředitele společností CureVac a Novavax, jejichž vakcíny sice zatím schváleny nejsou, ale evropský lékový úřad se už pustil do jejich průběžného hodnocení.

"Společnosti, jejichž vakcíny teprve procházejí schvalovacím procesem v EU, což je i případ firmy Novavax vyrábějící očkovací látky mimo jiné v Česku, se musí poučit z nezdarů a přešlapů jiných a už nyní hledat vhodné dodavatelské řetězce a partnery," dodala Dlabajová.

Obě společnosti potvrdily, že se snaží výrobní kapacity maximálně navyšovat. "Výrazně jsme rozšířili svou kapacitu, a to celosvětově. Posilujeme v Evropě, ve Spojených státech i v Asii," potvrdil šéf Novavaxu Stan Erck.

Ambiciózní je i společnost CureVac, jejíž vakcínu by mohla EMA schválit na přelomu května a června. CureVac nyní ve spolupráci s firmou Tesla pracuje na speciálních "tiskárnách", díky kterým by mohly být vakcíny vyráběny nejen ve velkých továrnách, ale i v menších laboratořích všude po světě. CureVac se totiž stejně jako ostatní společnosti připravuje na možnost, že koronavirus bude dále mutovat, čemuž se musí přizpůsobit i vývoj a výroba vakcín.

Kromě preparátu od AstraZenecy schválila evropská agentura i vakcíny od společností Moderna a Pfizer/BioNTech. Například Maďarsko si ale samo dojednalo očkování i z Ruska a Číny.

Kritika mířila i na Evropskou komisi

Farmaceutické firmy ale nejsou jediným terčem kritiky. Za nedostatek vakcín v Evropě je podle europoslanců částečně vinna i Evropská komise. Právě ta smlouvy se společnostmi vyjednávala a podepisovala.

"Evropská komise ukázala, že v krizových obdobích není schopna efektivní akce. EU do vývoje vakcín dala řádově méně peněz než Američané nebo Britové a komise při dojednávání dohod ještě tlačila na cenu," uvedl například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Komise naopak tvrdí, že udělala všechno pro to, aby Evropanům vakcíny zajistila. Za nedostatkem vakcín podle ní stojí zejména nedostatečné výrobní kapacity a neplnění dohod ze strany výrobců. Komise se prý nyní snaží problémy řešit a podpořit jak vznik výrobních závodů, tak i vývoj nových vakcín.

Video: Nikdo mě neučil, že mi zemřou dvě třetiny pacientů, říká sestra z ARO

Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 51 minutami

V Dlouhé Lhotě na Příbramsku hoří výrobní hala. Hasiči vyhlásili 3. stupeň poplachu, na místě je 17 jednotek. Požár je zatím bez zranění

Aktualizováno před 1 hodinou

Francouzský exprezident Sarkozy u soudu, podle prokuratury za neúspěšnou kampaň utratil příliš mnoho peněz

Před pařížským soudem po více než měsíci zazněly závěrečné řeči v procesu s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který se týká financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Obhajoba požádala o zproštění obžaloby, napsal list L'Express. Prokuratura Sarkozymu navrhuje šestiměsíční vězení. Soud vynese verdikt 30. září.

"Nicolas Sarkozy se ničím neprovinil. Nepodepsal žádný rozpočet, nepodepsal žádnou fakturu, přijal všechna omezení, která se po něm žádala. Je na hony vzdálený hysterickému, nenasytnému kandidátovi. Respektuje hodnoty spravedlnosti," řekl soudu právní zástupce exprezidenta, který stál v čele Francie v letech 2007 až 2012.

Prokuratura naopak tvrdí, že Sarkozy je "jedinou osobou zodpovědnou za vlastní kampaň", píše L'Express.

Proces se Sarkozym, který se dnešního slyšení nezúčastnil, začal 20. května. Kromě Sarkozyho čelí obžalobě z falšování, podvodu nebo ilegálního financování kampaně dalších 12 lidí a společnost Bygmalion, která měla na starosti organizaci politických shromáždění. Právě podle jména této firmy je proces ve Francii označován jako kauza Bygmalion.

Prokurátoři tvrdí, že Sarkozyho strana v roce 2012 za velmi drahá volební shromáždění utratila téměř dvojnásobek maximální částky, kterou volební zákon stanoví ve výši 22,5 milionů eur (574,2 milionu korun). Následně podle žalobců najala spřátelenou agenturu pro styk s veřejností, aby skutečné náklady skryla. Prezidentské volby Sarkozy nakonec prohrál a jeho nástupcem v nejvyšší funkci se stal François Hollande.

Sarkozymu vedle půlročního trestu vězení hrozí pokuta 3750 eur (96.000 korun). Pro další obžalované prokuratura požaduje podmíněné tresty od 18 měsíců do čtyř let a pokuty až 150.000 eur (3,8 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Dálnice D35 je u Přáslavic uzavřena kvůli nehodě dodávky a dvou aut

Dopravu na dálnici D35 u Přáslavic ve směru na Lipník nad Bečvou uzavřela zhruba na 2,5 hodiny nehoda dodávky a dvou nákladních aut. Jeden z řidičů byl zraněn, informovala mluvčí hasičů Lucie Balážová. Zhruba od 20:30 je již komunikace v místě nehody průjezdná s omezením, doplnila mluvčí policie Petra Vaňharová. Od víkendu jde již o několikátou vážnou nehodu v této oblasti. 

"Komunikace v místě dopravní nehody je již průjezdná s omezením. Zprovozněn je pouze levý jízdní pruh po 281. kilometr D35. Od tohoto místa začíná další objízdná trasa a to až po 290. kilometr D35 z důvodu oprav poškozeného dálničního povrchu," uvedla mluvčí policie.

Hasiči z dodávky museli vyprostit zaklíněného řidiče, následně jej předali záchranné službě a asistovali při transportu. "K vyproštění jsme využili hydraulické nůžky a rozpínák, odstranili jsme celé dveře a řidiči jsme museli opatrně vyprostit nohy zaklíněné pod palubní deskou. Poté jsme jej na páteřní desce vytáhli z vozu ven," uvedla mluvčí hasičů Lucie Balážová.

Jen o několik kilometrů dále, mezi 290 a 281. kilometrem je dálnice v obou směrech uzavřena. V sobotu zde kvůli vysokým teplotám praskla a poté se zvlnila vozovka. K opravě stavbaři používají rychle tuhnoucí směs betonu. Automobilový provoz by v tomto dálničním úseku, který je od soboty v obou směrech uzavřený, měl být obnoven ve čtvrtek.

V této oblasti od víkendu řeší policisté již několik nehod. V pondělí na stejném místě havarovalo nákladní a osobního auto, nehoda se obešla bez zranění, dálnice byla uzavřena zhruba na tři hodiny.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Golfista Lieser má olympiádu definitivně jistou

Nejlepší český golfista Ondřej Lieser má definitivní jistotu, že si za měsíc zahraje poprvé na olympijském turnaji. Jeho účast v Tokiu potvrdil konečný redukovaný žebříček pro šedesát účastníků. Lieser v něm figuruje na 50. místě. Informovala o tom Česká golfová federace. Start v Tokiu má takřka jistý i Klára Spilková, která reprezentovala již na předchozí olympiádě před pěti lety v Riu de Janeiro.

Devětadvacetiletý Lieser se loni stal senzačně celkovým vítězem zkrácené sezony Challenge Tour a jako první český golfista v historii získal kartu na European Tour. Ve světovém žebříčku profesionálů mu patří 231. příčka.

Ženský olympijský žebříček se oficiálně uzavře až 29. června po skončení majoru KPMG Women's Championship a berounském turnaji Czech Ladies Open. Spilková se představí v zámoří, aktuálně jí patří v redukovaném pořadí pro Tokio 51. místo.

Lieser dnes rozšířil seznam českých olympioniků, měsíc před zahájením odložených her má výprava zajištěných 79 účastnických míst.

Další zprávy