V letech 2017 a 2018 následovaly další oficiální dopisy. "Příslušné právní předpisy těchto členských států však dosud nejsou se směrnicí v souladu," uvedla komise. Pokud dá soud postoji komise za pravdu, může rozhodnout o finančním postihu země, a to buď paušální částkou, nebo opakovaným penále do doby, než bude situace napravena.
Podle MPO novelu zákona o hospodaření energií projednala loni v listopadu legislativní rada vlády, závěrečné stanovisko ale zatím nevydala. EK Česku vytýká vadnou, nikoliv opožděnou transpozici, což podle ministerstva znamená, že v rámci prvního rozhodnutí Soudního dvora EU nemůže být uložena pokuta. Tu může uložit Soudní dvůr na návrh Komise až pokud by ze strany ČR nebylo plněno první, odsuzující rozhodnutí.
"Jsme přesvědčeni o tom, že daná fáze řízení ze strany EK a fáze legislativního procesu novely zákona o hospodaření energií znamenají, že ČR bude schopna napravit výtky EK ještě předtím, než by přistoupila k navržení sankcí a Soudní dvůr EU pak k jejich uložení," uvedl ředitel odboru evropského a mezinárodního práva MPO Lukáš Prokeš.
Podle ředitele aliance Šance pro budovy Petra Holuba jde o bouři ve sklenici vody. "Zbytečně to bude budit vášně u málo podstatné věci. Jde o nepřesnost ve formulaci požadavku na vystavování průkazů energetické náročnosti v často navštěvovaných veřejných budovách. Navíc ministerstvo (MPO) poslalo nápravu už do minulé sněmovny, ta ji nestihla projednat," řekl Holub.
Unijní země mají podle směrnice o energetické náročnosti budov zavést a uplatňovat minimální požadavky u všech budov, zajistit certifikaci jejich energetické náročnosti a také povinné pravidelné inspekce topných a klimatizačních systémů. Kromě toho musejí státy zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy "téměř nulovou spotřebu energie".
Směrnice také žádá, aby byly ve všech budovách, které často navštěvuje veřejnost, vystaveny certifikáty energetické náročnosti. To by mělo podle komise "zvýšit povědomí veřejnosti o významu účinné spotřeby energie a motivovat k renovaci budov".
Evropská unie plánuje do roku 2020 snížit roční spotřebu energie v Evropě o 20 procent. Na budovy připadají zhruba dvě pětiny celkové konečné spotřeby energie a více než jedna třetina emisí CO2 v unii.
Podle názoru EK mohou státy řádným provedením předpisů o energetické náročnosti budov do svého domácího práva dosáhnout značných úspor energie a zabránit souvisejícím emisím skleníkových plynů.
