Před zvláštním tribunálem, který vyšetřuje zločiny z půlstoletého konfliktu ukončeného v roce 2016 mírovou dohodou, bylo kvůli těmto činům zatím obžalováno 26 lidí, většinou vojáků. Vyšetřovatelé tyto činy označují jako falešně pozitivní případy s odkazem na falešné označování civilistů za povstalce.
Z 26 obžalovaných se jich přiznalo 22, včetně bývalého generála Paulina Coronada, který je tak nejvyšším důstojníkem, jenž se k těmto činům přiznal. Těm, kdo se nepřiznali, hrozí až 20 let vězení.
Coronado před tribunálem zvaným Zvláštní jurisdikce pro mír (JEP) vyjádřil lítost nad "velkou bolestí, kterou těmito ohavnými činy" způsobili vojáci nevinným lidem. Podle tribunálu byly takto zabity tisíce zejména mladých mužů, většina za vlády prezidenta Álvara Uribeho (2002 až 2010), který prosazoval tvrdý postup vůči gerile a který kritizuje i mírovou dohodu, kterou s FARC uzavřel jeho nástupce Juan Manuel Santos.
Podle posledních údajů JEP zabili vládní vojáci jen mezi lety 2002 a 2008 na 6400 civilistů, které pak vydávali za povstalce zabité v boji. Důvodem těchto činů podle místních médií mohla být i snaha o lepší "výsledky" v boji, oceňované pak povýšením či vyznamenáním. "Tyto činy by se nestaly bez podněcování a tlaku, který na své podřízené vyvíjelo vedení armády, aby ´měli výsledky´," řekla letos v červenci při čtení obžaloby soudkyně Catalina Díazová.
Ti, kteří přiznají zodpovědnost, a pomohou tak dále objasnit tyto činy, dostanou alternativní tresty, například se budou smět zdržovat jen v určitém místě a budou muset pracovat pro občanskou společnost či na odškodnění pozůstalých. Podle agentury EFE mohou třeba stavět školy, silnice či se podílet na ekologických projektech.
Jedním z těch, kdo se v kauze falešně pozitivních případů nepřiznal, je i plukovník Publio Hernán Mejía, který se chystá ucházet o kandidaturu pro prezidentské volby v roce 2022. Mejía tvrdí, že v jeho jednotce se nikdy takové činy nestaly. Nicméně médiím také řekl, že "válku vedou lidé a lidé dělají chyby".
JEP vyšetřuje zločiny příslušníků vládních jednotek za války s FARC, ale i únosy, vraždy a mučení, jichž se dopouštěli členové organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Většina povstalců z FARC na základě mírové dohody v roce 2017 složila zbraně, někteří ale v roce 2019 oznámili, že chtějí obnovit ozbrojený boj proti vládě.
