reklama
 
 

Proč Kolumbijci odmítli mír s povstalci? Chtějí spravedlnost pro čtvrt milionu mrtvých

3. 10. 2016 12:50
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos dosáhl podepsáním dohody s gerilou FARC historického úspěchu. V nedělním referendu se ale ukázalo, že nenávist vůči ozbrojencům je mezi obyvateli mnohem silnější než touha po míru. Lidé chtějí spravedlnost, kterou jim dohoda nenabízela. Santos ale nemá žádný náhradní plán. Stejně jako vůdce FARC však Kolumbijce ujišťuje, že mírová jednání budou pokračovat.

Bogota - "Chci mír, ale ne, pokud to znamená pokleknout před gerilou. Santos rozdělil a podvedl tuto zemi," řekl americkému listu The Washington Post šedesátiletý Piedad Ramos z Bogoty.

Ačkoliv on sám prožil půl století trvající krvavou občanskou válku od samotného začátku, v nedělním referendu hlasoval proti mírové dohodě. Stejně jako on učinilo i 50,2 procenta všech voličů.

Dlouho a pracně připravovaná - a především oběma stranami podepsaná - mírová dohoda mezi FARC a kolumbijskou vládou tak nevejde v platnost.

Historický úspěch prezidenta Juana Manuela Santose se nekoná. Znamená to, že se nekoná ani mír? Prý nikoliv.

Jediná zbraň? Slova

Bezprostředně po zveřejnění prvních předběžných výsledků znesvářené tábory deklarovaly, že válka skončila. "I nadále budeme jako naši jedinou zbraň používat slova," nechal se slyšet vůdce gerily Timoleon Jimenéz zvaný Timošenko. "Kolumbijský lid sdílí náš sen o míru. Mír zvítězí."

Nedělní hlasování ale ukázalo, že pro Kolumbijce znamenalo víc, než jen ukončení bojů s FARC. Mírová dohoda nepřinesla spravedlnost, které se mnozí po desetiletích krvavých bojů dožadovali. Válka si totiž vyžádala na 260 000 mrtvých, miliony lidí musely před boji uprchnout.

"V lidech je nashromážděná nenávist," vysvětlil španělskému El País kolumbijský historik Gonzalo Sánchez. Podle něj mírová dohoda vynesla na povrch mnoho nových informací, které v Kolumbijcích otevřely bolestivé rány.

"Všichni chceme mír a já respektuji ty, kteří hlasovali ano, ale tuhle dohodu podpořit nemůžu," vysvětlila 33letá Jakelin Rueda. "Neobsahuje opravdovou spravedlnost."

Její sousedka zase hlasovala proti proto, aby se obě strany mohly "na některé body dohody znovu podívat."

Plán B neexistuje

Po čtyřech letech vyjednávání ale prezident Santos s takovým výsledkem nepočítal. Ještě před konáním referenda prohlašoval, že žádný plán B nemá. Pozornost se proto okamžitě po sečtení hlasů začala obracet na jeho rivala, bývalého prezidenta Álvara Uribeho, kterou v současnosti vede pravicovou opozici.

Uribe byl ve své době velice populární, a to především díky tvrdému boji, který proti gerilám prosazoval. Během svého funkčního období v letech 2002 až 2010 dosáhl výrazných úspěchu v řešení kolumbijského konfliktu. Dosáhl dohod o odzbrojení s druhou nejsilnější gerilou ELN a především s polovojenskými milicemi AUC, které na konci 90. let vzaly boj s partyzány do vlastních rukou a způsobovaly obrovské ztráty na civilním obyvatelstvu.

Uribe, jehož otce zavraždili povstalci z FARC, byl hlavní postavou v kampani proti současné mírové dohodě. Stejně jako většině voličů se mu nelíbí ústupky partyzánům, které obsahuje.

FARC měl podle ní získat 10 nevolených pozic v kolumbijském parlamentu. Po složení zbraní měli bojovníci navíc obdržet dvouletou jistotu nepodmíněné minimální mzdy, která jim měla pomoci začlenit se zpět do společnosti.

Členové FARC na druhou stranu ustoupili od svých základních požadavků, mezi něž původně patřila pozemková reforma, úplná amnestie a konec násilného mýcení koky. Učinili tak proto, aby dostali přístup do politiky a mohli za svoji věc bojovat v parlamentu, nikoliv v kolumbijské džungli.

Přestože se obě strany shodly na pokračování mírových jednání v kubánské Havaně, kam Santos opět vyšle svůj vyjednávací tým, jeden jistý výsledek referendum má. Znamenal politickou porážku pro prezidenta Santose a výhru jeho oponenta Uribeho.

Jaký dopad to bude mít pro Kolumbijce, však v tuto chvíli jisté není. Dokument, na kterém se ozbrojenci z FARC a Santos shodli a který Kolumbijci v neděli odmítli, měl bezmála 300 stran.

"Nechci se vzdát. Budu dál usilovat o mír až do poslední chvíle mého funkčního období," ujistil přesto obyvatele prezident Santos.

autor: Simona Fendrychová | 3. 10. 2016 12:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama