"Vyhráli jsme tu nejkrásnější z bitev." Končí válka o Kolumbii, která trvala přes padesát let

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
Aktualizováno 25. 8. 2016 14:16
Více než pět desetiletí trvající konflikt má ukončit dohoda mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie. Během ceremonie v Havaně ji podepsali šéf kolumbijské delegace Humberto de la Calle a hlavní vyjednavač povstalců z FARC Iván Márquez. Mírové ujednání má ukončit násilí a přispět k budování stability a míru v zemi. Dohodu ještě musí schválit občané v referendu. Uskutečnit se má začátkem října.
Juan Manuel Santos.
Juan Manuel Santos. | Foto: Reuters

Havana – V ulicích Bogoty se slaví. Kolumbijská vláda se s povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) dohodla na ukončení více než 50 let trvajícího konfliktu, při kterém zemřelo přes čtvrt milionu lidí.

Miliony dalších přišly o své domovy.

Prezident Juan Manuel Santos nazval mírové ujednání "začátkem konce utrpení, bolesti a tragédie války".

Zdroj z Havany, kde byla dohoda po letech vyjednávání podepsána, potvrdil kolumbijské agentuře ANNCOL, že obě strany souhlasily s amnestií pro partyzány, opětovným začleněním odzbrojených povstalců do společnosti a jejich zapojením do politického procesu v zemi.

Bývalí partyzáni se přitom nemusí obávat, že by za zločiny spáchané během konfliktu skončili za mřížemi.

Definitivní mírové ujednání musí ještě schválit Kolumbijci v referendu, které se uskuteční 2. října. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že národ dohodu v lidovém hlasování podpoří.

"Rozhodnutí je ve vašich rukách"

"Dnes mohu z hloubi svého srdce říct, že jsem naplnil mandát, který jste mi dali," uvedl prezident Santos. "Kolumbijci, rozhodnutí je ve vašich rukách. Dosud nikdy neměli naši občané na dosah klíč k vlastní budoucnosti," cituje 65letého prezidenta agentura Reuters.

Santos dosažení mírové ujednání přislíbil před svým opětovným zvolením v roce 2014. Dohoda byla na Kubě podepsána po čtyřech letech rozhovorů, které kromě Kubánců zaštítilo například i Norsko.

"Vyhráli jsme tu nejkrásnější z bitev. Válka zbraní je u konce, nyní začne debata o myšlenkách," uvedl hlavní vyjednavač povstalců Iván Márquez.

"Dosáhli jsme našeho cíle. Je po válce, ale je to rovněž nový začátek. Tato dohoda otevírá brány mnohem inkluzivnější společnosti," cituje šéfa kolumbijské delegace Humberta de la Calle ČTK.

Dohoda předpokládá, že FARC získá své zastoupení v kongresu. Až do roku 2018 – kdy se budou konat řádné parlamentní volby – ale nebudou mít hlasovací právo. Voleb se pak bývalí povstalci budou moci zúčastnit jako kdokoli jiný.

Obě strany souhlasily i s tím, že zasáhnou proti sociálním nerovnostem a zajistí spravedlnost obětem konfliktu. Zároveň vytipovaly oblasti, které budou mít přednostní přístup k investicím.

Podle agentury Reuters jsou klíčem k udržitelné dohodě právě investice do chudších zemědělských oblastí. Procesu ale může bránit špatná infrastruktura.

Dohoda má i odpůrce

Přestože dohoda v lidovém hlasování zřejmě projde, řada Kolumbijců se k ní staví skepticky. "Obávám se budoucnosti. Ale kvůli míru se s tím smířím," uvedla 39letá Susana Antequeriaová, která si přišla oznámení vlády poslechnout před velkou obrazovku v Bogotě. Do ulic metropole vyšly stovky lidí.

Někteří odpůrci dohody prosazovali spíše vojenské řešení sváru, FARC je podle nich nutné porazit vojensky. K oponentům patří i několik bývalých hlav státu, včetně pravicového exprezidenta Alvara Uribeho.

K dohodě se budou moci vyjádřit také kolumbijští zákonodárci, kterým Santos dokument představí ve čtvrtek. Konání referenda ale ovlivnit nemohou.

FARC se chopil zbraní v roce 1964, kdy jej založil Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Na konci 90. let mělo radikálně levicové hnutí, rozhořčené ekonomickými a společenskými nerovnostmi v zemi, okolo 17 000 bojovníků a ovládalo značná území. Finance povstalci získávali z obchodování s kokainem a také z výkupného za únosy.

V roce 2002 FARC utrpěl značné ztráty, když proti němu zasáhla Uribeho vláda podporovaná Spojenými státy. Zakladatel hnutí Marulanda zemřel v březnu 2008, kdy jeho lidé ovládali zhruba třetinu Kolumbie. Dnes má FARC okolo 7000 členů.

Uzavřená dohoda není nutně zárukou, že politické násilí v zemi skončí. Jako neúspěšné se zatím jeví – nyní pozastavené – rozhovory s menší levicovou Národní osvobozeneckou armádou.

V zemi navíc operují i drogové gangy, které ovládají významné pašerácké cesty. Násilí v Kolumbii je přesto nejnižší za řadu desetiletí, připomněla agentura Reuters.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Zemřel bývalý dlouholetý hokejový rozhodčí Haber

 Ve věku 64 let zemřel bývalý dlouholetý hokejový rozhodčí Ivo Haber. Jako hlavní sudí odřídil v české nejvyšší soutěži přes 200 zápasů, kariéru ukončil v roce 2002. O jeho pátečním úmrtí dnes informoval hokejový svaz.

Haber byl členem hokejové rodiny. Jeho otcem je bývalý útočník, trenér a funkcionář Zdeněk Haber, jeho dcera Barbora Snopková Haberová je od května generální manažerkou Sparty Praha.

před 38 minutami

Za Zlín bude hrát slovinský hokejista Jeglič

Poslední tým hokejové extraligy Zlín získal do sestavy zkušeného slovinského útočníka Žigu Jegliče. Jednatřicetiletého hráče zatím Berani angažovali na pětizápasovou zkoušku do reprezentační přestávky.

Jeglič patří k oporám slovinské reprezentace, vedle MS hrál i na olympijských turnajích v Soči 2014 a Pchjongčchangu 2018. Na klubové scéně má za sebou například působení v Södertälje nebo Ässätu Pori, v KHL nastupoval za Slovan Bratislava, Nižnij Novgorod a Nižněkamsk.

před 50 minutami

Zeman navštíví 16. listopadu Slovensko, otevře Český dům

Prezident Miloš Zeman navštíví 16. listopadu Slovensko. Setká se se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, s níž společně otevřou budovu Českého domu. O den později by na Slovensko měl přiletět premiér Andrej Babiš (ANO), který si v Bratislavě připomene výročí událostí ze 17. listopadu 1989. Prezident Zeman na 30. výročí sametové revoluce zavzpomíná doma.

Zdroj: ČTK
Další zprávy