Bogotá - Bojovníci z kolumbijské povstalecké organizace FARC na konci loňského roku po více než půl století guerillové války souhlasili se složením zbraní. Zatímco sami Kolumbijci si mohli v mnohém oddechnout, ukončení občanského konfliktu způsobilo paradoxně ránu životnímu prostředí.
Jihoamerická země řeší problém s obřím odlesňováním.
Právě lesy přitom pro Kolumbii představují velké bohatství. Země se může chlubit osmým nejhustším zalesněním na světě. Tedy zatím.
Lesy v oblastech ovládaných Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC) se desítky let těšily ochraně ze strany povstalců, kteří je potřebovali. Tmavé a husté porosty sloužily jako velmi dobrý úkryt a oni se tak mohli lépe bránit například náletům vládních letounů.
Povstalci proto zavedli striktní limity na těžbu dřeva. A obyvatelé je museli dodržovat.
Mezi lety 1991 až 2013 se 58 % všech lesů nacházelo na územích, která kontrolovali, jak dokládají údaje kolumbijského ministerstva pro rozvoj.
Nelegální obchod se dřevem
Demobilizace povstalců vedla k tomu, že se v oblastech, které FARC opouští, usadily skupiny, které rozjely ilegální obchod s těžbou dřeva, hornictvím i s chovem dobytka.
Ve srovnání s rokem 2015 se minulý rok podle oficiálních statistik oblast, kde probíhá odlesňování, zvětšila o 44 %. Zabírá tak skoro 180 tisíc hektarů, napsal server The Guardian. Největší úbytek lesů postihl právě ty části Kolumbie, které dříve obývali členové FARC.
Vláda připouští, že takový vývoj očekávala.
"Věděli jsme, že se to může stát. Není žádným tajemstvím, že se v oblastech, které za sebou FARC zanechali, usídlují jiní a profitují z těžby dřeva," potvrdila pro kolumbijský list El Espectador Wendy Arenasová z kolumbijského resortu pro poválečné uspořádání.
"Během jednoho týdne (minulý rok) zmizelo 100 hektarů," popisuje Jaime Pacheco, starosta obce Uribe na středovýchodě země. Také toto území bylo dříve baštou FARC. Povstalecká organizace ale v okolí města povolovala těžbu maximálně dvou hektarů lesa ročně.
"Nic moc s tím nezmůžeme," dodává Pacheco.
Pro místní lidi patří obchod se dřevem mezi zdroje obživy. "Jsme ochotni opustit lesy, pokud se za to dočkáme nějaké formy dotací," vysvětluje zemědělec Noel Segura, který v Uribe hospodaří.
Zachránce? Norsko
Bogotě v tomto ohledu nabídlo pomoc například Norsko, které klade na ochranu životního prostředí velký důraz.
"Už nyní sledujeme v Kolumbii počátky tohoto problému. Rozhodně je to tedy obava," uvedl pro nadaci Thomson Reuters Foundation norský ministr pro klimatické otázky a životní prostředí Vidar Helgesen, který zemi na začátku června navštívil.
Během dvou let chce norská vláda investovat až 3,5 milionu dolarů (přes 80 milionů korun) do pilotního projektu, který má odlesňování eliminovat řadou opatření.
V plánu je například bránit kácení stromů tím, že Kolumbie bude nabírat bývalé bojovníky FARC na placenou pozici hlídačů lesů. Někteří z nich se taky zapojí do tréninku, který je vycvičí, jak odhalovat a potírat nelegální těžbu dřeva.
Výhoda bude hned dvojí. Kromě záchrany lesů se také někdejší vojáci pokusí znovu vrátit do normálního života.
"Začlenění zpátky do civilního života je velmi důležité. A když je to ještě spojeno s ekonomickými příležitostmi, znamená to větší šanci, že proces bude úspěšný," domnívá se Helgesen.
Kolumbie se také v rámci pařížské klimatické dohody zavázala k roku 2020 odlesňování naopak ještě snížit. Dohodu podepsali zástupci téměř dvou stovek zemí v roce 2015.
Guerillovou válku proti vládě v Bogotě a později i proti polovojenským organizacím bojovníci z FARC vedli od šedesátých let 20. století. Loni v listopadu se ale vládě podařilo s levicovým uskupením dohodnout příměří. Bojovníci složili zbraně a své domovy v divočině začali opouštět.
