reklama
 
 

Svět bude vypadat jinak. Globální oteplování může zničit civilizaci, varuje vědec

4. 12. 2018 18:45
Vůdci, svět je ve vašich rukou! Varuje uznávaný přírodověděc na konferenci o klimatu | Video: Reuters |  00:49
V polských Katovicích právě probíhá klimatická konference, kde se 190 států světa snaží dohodnout na strategiích, kterými budou bojovat proti globálnímu oteplování. Na akci varoval známý britský vědec David Attenborough, který změnu klimatu označil za největší hrozbu pro lidstvo. Fyzik a odborník na globální oteplování Jan Hollan z Akademie věd s ním souhlasí. "Pokud se nic nezmění, svět bude vypadat jinak a podmínky budou nelidské," vysvětluje Hollan v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Co očekáváte, že katovická konference přinese? Bude znamenat nějaký průlom v boji proti klimatické změně?  

Myslím, že průlom se čekat nedá. Katovická konference vlastně navazuje na tu pařížskou v tom smyslu, že by se nadále mělo udržovat oteplování na hranici 1,5 stupně. I když jde o velice tvrdý závazek, který státy přijaly, jeho plnění je nedostatečné. Země by si měly otevřeně přiznat: Nejsme na správné cestě, abychom klimatickou změnu brzo zastavili.

Podle mě by bylo dobré, kdyby se státy domluvily, že budou zpoplatňovat emise. Takové rozhodnutí by ale mělo být přijato na vyšší než státní úrovni, třeba na úrovni celé Evropské unie. To by podle mě bylo potřebné.  

Uznávaný vědec David Attenborough označil klimatickou změnu za největší hrozbu pro lidstvo za tisíce let. Lze s ním souhlasit?

Samozřejmě. Doposud pro lidskou civilizaci nebyla žádná taková hrozba. A kromě toho, že ohrožuje celou planetu, zasáhne ty nejchudší, kteří mají nejméně prostředků.

Kritici říkají, že klimatická změna je vlastně přirozená věc. Pokud se podíváme do historie, teploty se měnily také. Klimatická změna se podle nich stala strašákem, který živí média a aktivisté.  

Teploty se v historii neměnily nikdy takhle rychle. Možná se měnily podobně rychle na konci prvohor, kdy došlo ke gigantickému vymírání. Ale i tak se měnily pětkrát pomaleji. Na konci doby ledové se měnily dvacetkrát pomaleji, a stejně to bylo doprovázeno velkým úbytkem různých druhů. Takže problém je, že dnes je to velice rychlé. Navíc není žádná jiná příčina tak prudkého oteplení od půlky 19. století než naše emise. Pokud by nebyly žádné emise, planeta by se naopak ochlazovala.

Jak vnímáte roli Spojených států amerických, na jejichž hlasu v boji s klimatickou změnou velmi záleží? Současná administrativa Donalda Trumpa nepovažuje klimatickou změnu za podstatnou a naopak ji zlehčuje.  

S prezidentem Trumpem je to mrzutá věc. Pokud by byl zvolen i příště, mohlo by to celou situaci ještě zhoršit. Navíc jde i o příspěvek Spojených států do Zeleného klimatického fondu, který poskytuje podporu rozvojovým státům a umožňuje jim snižovat emise skleníkových plynů. Chudé země na to samy peníze nemají, ale USA se přesto rozhodly, že přispívat nebudou. Není to úplná katastrofa. Ale třeba EU kvůli tomu bude muset platit víc.

Dnes třeba Portugalsko představilo svůj plán přejít do roku 2050 na obnovitelné zdroje a přitom snížit emise skleníkových plynů o 90 procent ve srovnání s rokem 2005. Je toto cesta, jak se ke klimatické změně postavit? A je vůbec možné toto uskutečnit v Česku? 

Na úrovni samotné republiky to nejde. Je potřeba, aby se to začalo řešit na úrovni Evropské unie. Portugalsko má v tomto případě výhodu, že má hodně slunce a větru, takže si může dovolit oprostit se od fosilních paliv. My bychom se museli zapojit do nějakého evropského systému, který by umožňoval převádět elektřinu přes celý kontinent, třeba z Portugalska, Španělska, Norska nebo ze Severní Afriky. Myslím, že jsme schopni mít v roce 2050 elektřinu z nefosilních zdrojů, ale nemůže to být jenom z domácích zdrojů. K tomu by bylo ale zapotřebí vybudovat obrovská stejnosměrná vedení napříč kontinentem, jako mají třeba v Číně nebo Brazílii. Shodou okolností to tam stavějí evropské firmy Siemens a ABB. V Evropě se to ale nedělá.

Pro začátek by ale stačilo snížit naši spotřebu. K tomu by bylo zapotřebí stavět více pasivních domů. U nás půlka spotřeby padne jen na vytápění budov.

Co nás čeká v příštích desetiletích, pokud klimatickou změnu nebudeme brát vážně? Může to vést až ke kolapsu civilizace?

Pokud se globální oteplování nezastaví, ve druhé polovině století k tomu klidně může dojít. Svět by pak vypadal jinak. Možná budou nadále existovat bohaté státy, ale ty poměry, které budou panovat, už nebudou humánní. Zatím pozorujeme velké záplavy, požáry nebo naopak dlouhá sucha. Bude se to nadále zhoršovat a projevy klimatické změny budou za deset let mnohem drsnější, než jsou dnes.

Podívejte se na video: Hladomory a epidemie. O blížící se klimatické katastrofě v Česku mlčíme

Vědci bijí na poplach a vyzývají státy a lidstvo k rychlé a radikální akci. Klima se mění mnohem rychleji než se původně čekalo, říká Pixová. | Video: DVTV |  02:14

autor: Patrik Salát | 4. 12. 2018 18:45

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama