Jak účinně ochránit klima? Sázet nové lesy, nic lepšího není, tvrdí vědci

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 7. 2019 22:55
Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. Tvrdí to studie technické vysoké školy (ETH) v Curychu, otištěná v magazínu Science. Dosažení cíle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) udržet růst oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí je díky němu dosažitelné, uvádějí švýcarští experti. Na Zemi podle nich může být o třetinu více lesů, aniž by to omezovalo města nebo zemědělskou půdu.
Nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů. Vědci považují za možné zalesnění dalších 900 milionů hektarů, což odpovídá téměř rozloze Spojených států.
Nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů. Vědci považují za možné zalesnění dalších 900 milionů hektarů, což odpovídá téměř rozloze Spojených států. | Foto: Viktor Vondra

Sázení stromů má podle švýcarských vědců potenciál pohltit dvě třetiny emisí oxidu uhličitého (CO2), které způsobil člověk. Právě nárůst emisí tohoto skleníkového plynu ohrožuje šance na udržení globálního oteplování v bezpečných mezích.

Švýcarská studie podle agentury DPA poprvé ukazuje, že klimatický cíl IPCC je dosažitelný. Podle IPCC musí být do roku 2050 nejen omezeny emise skleníkového plynu, ale je také třeba nově osázet stromy až miliardu hektarů půdy. "To je nepochybně dosažitelné," stojí ve studii.

Podle vědců nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů. Za možné považují zalesnění dalších 900 milionů hektarů, což odpovídá téměř rozloze Spojených států.

Jde především o dříve nedotčené, ale dnes poničené ekosystémy, píšou vědci pod vedením Jeana-Françoise Bastina. Zvlášť velké množství ploch vhodných k zalesňování má Rusko následované s odstupem Spojenými státy, Kanadou, Austrálií, Brazílií a Čínou.

Nové lesy, až vyrostou, by mohly pojmout až 205 miliard tun oxidu uhličitého. To jsou zhruba dvě třetiny z 300 miliard tun, které se od počátku průmyslové revoluce do ovzduší dostaly kvůli působení člověka.

"Musíme ale jednat rychle, protože bude trvat desetiletí, než lesy dozrají a vyčerpají svůj potenciál přirozeného úložiště CO2," říká jeden z hlavních autorů studie Tom Crowther. Ploch vhodných k zalesňování však mezitím právě v důsledku klimatické změny každým rokem ubývá, upozornil.

Studie také upozorňuje na údajný omyl některých vědců, kteří vycházejí z předpokladu, že změna klimatu zvyšuje plochu porostlou stromy. To sice platí pro severní lesy, například na Sibiři, ale hustota stromů je tam mnohem nižší, zdůrazňují švýcarští odborníci.

Video: Tahle fotka zaskočila i vědce. Důkaz, že globální oteplování postupuje, říká ekolog

Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Pořídil ho dánský vědec na severozápadě Grónska. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy