V Praze se jedná o Antarktidě. Ohrožuje ji i stále intenzivnější turismus, zaznělo

Marie Kolajová
3. 7. 2019 15:11
Zástupci 29 států, které mají pravomoc rozhodovat o Antarktidě, se sjeli do Prahy. Takzvaný konzultativní status má od roku 2014 i Česko. Na závěr setkání chtějí země přijmout Pražskou deklaraci, která by měla potvrdit dosavadní pozici Antarktidy coby výlučně mírové země či vyzdvihnout tamější výzkumné práce, na kterých se významně podílí i Česko. "Naši vědci tam objevili více než 120 druhů organismů," sdělil vedoucí českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt.
Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě
Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě | Foto: Archiv Geografické ústav Masarykovy univerzity

Studie britských výzkumníků z letošního jara ukázala, že u dvou ledovcových splazů, které se pohybují po hladině, došlo k velmi dramatickému snížení povrchu. Během posledních let zaznamenali úbytek ledu až o 120 metrů. Může za to mořská voda u pobřeží Antarktidy, která je stále teplejší.

"Momentálně to není atmosféra, která by nejvíce roztápěla ledovce, ale Jižní oceán. Ledovcové splazy plující po jeho hladině kvůli jeho teplotě zespoda odtávají," uvedl vedoucí českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt. Okrajové části kontinentu tak přispívají k nárůstu hladiny světového oceánu.

Nývlt připomněl, že v minulém století byla Antarktida nejrychleji se ohřívající částí planety. "Teplota tam narostla o pět a půl až šest stupňů Celsia," uvedl. Tedy až šestkrát rychleji, než byl celosvětový průměr.

Od roku 2000 však globální oteplování paradoxně pomáhalo ochlazování kontinentu. Sladká voda z rozpouštějících se ledovců vytvořila na povrchu oceánu pokličku a zamrzla. Díky tomu začaly průměrné teploty nepatrně klesat. Rok 2016 byl však vůbec nejteplejším rokem a plocha mořského zámrzu kolem Antarktidy dramaticky poklesla. Úbytek hmoty na okraji Antarktidy je sice velký, ale v centrálních částech led nikdy netál. Nejvyšší teplota naměřená na jižním pólu nepřesahovala minus dvanáct stupňů Celsia.

Kromě počasí ale ohrožuje Antarktidu i stále intenzivnější cestovní ruch. "Za poslední rok je nárůst osm až devět procent, nyní je to asi 56 tisíc osob ročně. Za posledních osm let se to téměř zdvojnásobilo," řekl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. 

S nárůstem turismu ale vzniká riziko znečištění životního prostředí Antarktidy i jejího okolí. Turistika ovlivňuje antarktický ekosystém, který slouží vědcům k lepšímu pochopení fungování celé planety.

Ochrana Antarktidy závisí na domluvě států

Antarktida nepatří žádnému státu, proto na ní platí mezinárodněprávní režim ustavený Smlouvou o Antarktidě z roku 1959, kterou podepsalo 54 zemí. Do Prahy přijelo 29 z nich, které mají konzultativní status. Česká republika ho získala k 1. dubnu 2014 a díky tomu je oprávněna spolurozhodovat o budoucnosti kontinentu. "Správu Antarktidy a zejména ochranu jejího křehkého ekosystému je možné úspěšně provádět pouze společně s ostatními státy," prohlásil ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Jednání v Praze začalo v úterý a potrvá osm dní. V závěru strany podepíšou Pražskou deklaraci. Jejím smyslem je nejen znovu potvrdit závazky smluvních stran Smlouvy o Antarktidě, ale i vyzdvihnout aktuální témata, jako je ochrana životního prostředí a podpora výzkumu. "V neposlední řadě bychom chtěli vyzvat ostatní státy, aby se k nám připojily," doplňuje náměstek ministra zahraničních věcí Martin Smolek. Dlouhodobý zájem o konzultativní status má Venezuela, Kanada a Turecko, které se snaží založit vlastní výzkum. Země, které se chtějí začlenit, musí v národním systému uzákonit ochranu přírody na Antarktidě, což je v Česku platné díky zákonu o Antarktidě.

Českým vědcům se daří

Čeští vědci mají od roku 2006 na ostrově Jamese Rosse výzkumnou stanici Johanna Gregora Mendela, kterou vlastní Masarykova univerzita. Nachází se na místě, které je třetí největší odledněnou plochou jižního pólu. Antarktický výzkumný program zahrnuje padesát vědních disciplín. "Naši vědci objevili více než 120 druhů organismů pocházejících z Antarktidy. Jsou to především bakterie a řasy, které jsou často endemické," sdělil Daniel Nývlt. Výzkum financuje ministerstvo školství.

Jedním z největších problémů financování českého polárního výzkumu je doprava. Zabere padesát procent prostředků na celou výpravu. "Hlavní je bezpečnost. Někdy musí výprava čekat dny i týdny na dobré počasí, aby se na kontinent dostala," říká Smolek.

Dokonalý ledovec. NASA objevila v Antarktidě plovoucí kru ve tvaru obdélníku. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy