Pchjongjang - Je tomu teprve šest týdnů, co mladý severokorejský vůdce Kim Čong-un v novoročním projevu líčil svůj sen o sjednoceném Korejském poloostrově.
S nejnovějším, v pořadí už třetím jaderným testem ale tyto úvahy zřejmě vzaly za své.
Podle expertů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) byla zkouška dvakrát tak silná jako ty předchozí v letech 2006 a 2009. Podzemní test vyvolal otřesy o síle až pěti stupňů Richterovy škály. Epicentrum otřesů bylo v blízkosti podzemní jaderné střelnice Pchunggje s ohniskem asi kilometr pod povrchem.
Jižní Korea narychlo svolala mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Členové vrcholného orgánu test "důrazně odsoudili" a oznámili, že zváží případná opatření. Ta by se mohla dotknout i finanční pomoci pro severokorejský režim.
Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová při této příležitosti řekla, že USA a jejich spojenci mají v úmyslu prosadit zpřísnění sankcí proti KLDR, které byly zavedeny při předchozích jaderných zkouškách v letech 2006 a 2009.
Jasná hrozba pro mír
Jihokorejský ministr zahraničí Kim Song-hwan, jehož země radě v současnosti předsedá, sdělil, že Rada bezpečnosti začne v reakci na jaderný test pracovat na "přiměřených opatřeních" v souladu se svými závazky.
Rada již při zpřísnění sankcí v prosinci po severokorejském odpálení mezikontinentální rakety slíbila "významnou akci" v případě nové atomové zkoušky. Podle Kima se patnáctičlenná rada jednomyslně shodla na tom, že pokus je "jasnou hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost".
Přijetí rezoluce zpřísňující sankce či zavádějící nová omezující opatření si podle diplomatických zdrojů může vyžádat i několik týdnů.
Proti je i Teherán
Ze světa ale slova kritiky zaznívají od rána. Nekompromisního odsudku se test tradičně dočkal z Washingtonu. Americký prezident Barack Obama ho označil za "vysoce provokativní čin, jenž podkopává regionální stabilitu". Zároveň ujistil Jižní Koreu o neotřesitelné podpoře USA.
KLDR varovala před "druhým a třetím opatřením větší intenzity, pokud budou Spojené státy ve své nepřátelské politice pokračovat".
Končící šéf Pentagonu Leon Panetta pro změnu prohlásil, že Spojené státy by se měly na severokorejskou jadernou hrozbu důkladně připravovat.
Obdobně jako Bílý dům zkoušku kritizovali generální tajemník OSN Pan Ki-mun, britský ministr zahraničí William Hague, japonský premiér Šinzó Abe či ruské ministerstvo zahraničí.
Překvapivá reakce přišla i z Íránu, jenž je sám Západem podezírán z tajného jaderného zbrojního programu.
"Měli bychom se dostat do situace, kdy žádná země světa nebude vlastnit jadernou zbraň a kdy budou všechny nukleární zbraně a zbraně hromadného ničení zlikvidovány," prohlásil šéf íránské diplomacie Ramín Mehmanparast.
Zároveň ale upozornil, že všechny země světa "musejí mít právo na mírové využití jaderné energie."
Bude Si Ťin-pching rozmazlovat?
Proti KLDR se poměrně ostře postavila i Čína, tradičně považovaná za největšího spojence stalinistického režimu. Peking Pchjongjang vyzval, aby dodržoval protijaderné závazky a vyvaroval se další eskalace napětí na poloostrově.
"Jde o pevný postoj Číny dosáhnout denuklearizace Korejského poloostrova a zabránit šíření jaderných zbraní, stejně jako udržet mír a stabilitu severovýchodní Asie," uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.
Agentura AP upozorňuje, že s nástupem nového čínského prezidenta Si Ťin-pchinga by mohlo dojít k ještě většímu ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi.
"Možná si Kim Čong-un myslí, že ho bude Si Ťin-pching rozmazlovat. Možná ho čeká překvapení," řekl AP Richard Bush, ředitel Střediska pro studia politiky severovýchodní Asie z ústavu Brookings Institution ve Washingtonu.
