Paštúni z Tálibánu versus Hazárové. Pestrost Afghánistánu stojí za krvavými válkami

Martin Novák Martin Novák
23. 8. 2021 6:03
Bojovníci Tálibánu i představitelé poražené afghánské vlády začínají vypovídat, co vedlo k rychlému kolapsu armády a převzetí moci v téměř celé zemi islamistickým hnutím. Na některých místech armáda kladla odpor, jinde se vzdala nebo někteří důstojníci a vojáci dokonce přešli na stranu Tálibánu. Ukazuje to mimo jiné na pestré složení obyvatel země.
Afghánci v Pandžšírském údolí pózují na troskách sovětských armádních vozidel. Snímek z roku 2014.
Afghánci v Pandžšírském údolí pózují na troskách sovětských armádních vozidel. Snímek z roku 2014. | Foto: Reuters

"Některé oblasti jsme získali vyjednáváním. V Afghánistánu má dlouhou tradici vyjednávání s dosavadním nepřítelem přes své kontakty, taková je taktika. Mluvili jsme se zástupci bezpečnostních složek, vyjednávali jsme s představiteli kmenů a s islámskými duchovními," řekl mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín.

Rozdělení na etnické skupiny a kmeny je důležitým prvkem afghánské společnosti. Mozaika je to pestrá a složitá. Hraje roli v tom, kdo podporuje či nepodporuje Tálibán.

Afghánistán je rozdělen mezi čtyři hlavní etnické komunity. Přitom žádná z nich nepředstavuje většinu obyvatel, což činí Afghánistán v tomto směru unikátní zemí. Obvykle i v mnohonárodnostních státech nějaké etnikum převažuje.

Etnické rozdělní Afghánistánu. Kábul je smíšený, tam žijí příslušníci všech národností.
Etnické rozdělní Afghánistánu. Kábul je smíšený, tam žijí příslušníci všech národností. | Foto: Aktuálně.cz

Nejpočetnější Paštúni tvoří zhruba čtyřicet procent z osmatřiceti milionů obyvatel. Žijí hlavně na jihu a západě země. Drtivá většina bojovníků a příznivců Tálibánu patří k této národnosti. Paštúni jsou tradičními vládci Afghánistánu a má se za samozřejmé, že prezident nebo nejvyšší vůdce státu je Paštún. Bylo tomu tak dokonce i za vlády komunistů v osmdesátých letech minulého století, když je podporovala sovětská armáda.

Náboženství, hodnoty, tvrdost

Paštúni, hovořící jazykem paštó, jsou pyšní na to, že jako jedni z prvních po Arabech přejali islám. Lingvisté a etnografové je považují za původně indoevropský národ, který do sebe postupně absorboval příslušníky mnoha dalších etnik.

Sami sebe považují Paštúni za rodilé válečníky - i malí chlapci často umějí dobře zacházet se zbraněmi. Jsou v náboženství velmi konzervativní a přísní. Z toho pramení i tvrdost, kterou prosazuje Tálibán. Mezi Paštúny panuje výrazný pocit příslušnosti ke kmenům a rodové vazby jsou velmi silné.

Kromě islámu je pro ně důležitý tradiční kodex hodnot a chování, známý pako paštúnvalí. Ten stanovuje zásady krevní msty, cti a pohostinnosti. Například pokud nějaký cizinec přichází v míru, je povinností jej pohostit a postarat se o něj. Pokud přichází s nepřátelskými úmysly, je v pořádku ho zabít.

Jedním ze základních pilířů života Paštúnů je také nedotknutelnost žen. Proto paštúnské domy mají často kolem pozemku vysoké zdi a paštúnské ženy se ve venkovských oblastech obvykle nestýkají s muži, kteří nejsou jejich manželé nebo příbuzní. Zde má také kořeny tálibánská posedlost kontrolou žen a omezování jejich možností pracovat a studovat.

Pestrý národ

Druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Tádžikové. Žijí v Kábulu, na západě a severu Afghánistánu. Hovoří afghánskou podobou perštiny, známou jako darí. Na rozdíl od Paštúnů u nich není tak silné kmenové uspořádání. Prosazují se často jako obchodníci.

Na severozápadě Afghánistánu pak žijí Uzbekové. Na rozdíl od Paštúnů jsou z hlediska dodržování zásad islámu poměrně liberální, někteří z nich například pijí alkohol.

Uprostřed Afghánistánu, v oblasti dost izolované od okolního světa, žijí Hazárové. Ti se od ostatních Afghánců odlišují ve dvou směrech. Mají mongolské rysy a vyznávají menšinový, šíitský islám.

Proti Tálibánu stáli v devadesátých letech v opozici a tálibánci mnoho Hazárů povraždili. Vypadá to, že na vzájemné nenávisti se ani teď nic nezměnilo: například ve městě Bamján tálibánci vyhodili do povětří sochu Abdala Alího Mazárího. Ten vedl v devadesátých letech hazárský odboj proti Tálibánu, jeho příslušníci Mazárího ale zajali a shodili z helikoptéry v březnu 1995.

Nejasná budoucnost země

Bývalý ředitel americké zpravodajské služby CIA David Petraeus v rozhovoru pro televizi CNN řekl, že vláda Tálibánu nebude stabilní vzhledem k odporu, kterému bude čelit v nepaštúnských částech země.

Bývalý důstojník britské armády nasazený v Afghánistánu Charles Herbert zase pro agenturu Reuters tvrdí, že Tálibán bude postupovat tvrdě a zlomí jakékoliv protesty v době, kdy v Afghánistánu už nebudou novináři a svět o dění ztratí zájem.

Pestrost a do jisté míry nesourodost obyvatel Afghánistánu ilustruje jedno tradiční afghánské rčení. Praví, že Bůh původně žádný Afghánistán stvořit nechtěl. Ale když dokončil svět, zbylo mu hodně kamení, prachu a všelijakých částí a kousků, které k ničemu nepasovaly, včetně lidí a národů. Všechno shrabal na jednu hromadu a mrštil s tím na Zemi. Tak vznikl Afghánistán.

Evakuovaný Afghánec Atta: Bál jsem se, tálibánci na letišti lidi mlátili

Byl jsem šťastný, že jsem se dostal třetím letadlem zpět do Česka, byl to skvělý pocit, říká Afghánec Atta, který má v Česku trvalý pobyt. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy