Paříž - Jasné vítězství Emmanuela Macrona nad Marine Le Penovou v nedělních prezidentských volbách ve Francii se dá číselně vyjádřit třemi způsoby.
V procentech je to 66 proti 34. V celkových počtech odevzdaných hlasovacích lístků 21 milionů proti 11 milionům.
Ještě impozantnější pro Macrona je skóre 105:2. Znamená vítězství v departementech, jak Francouzi říkají svým základním správním jednotkám.
Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová vyhrála jen v regionech Calais a Aisle. Tedy na sever od Paříže.
Už z výsledků prvního kola bylo patrné, že sever a severovýchod země patří k oblastem, kde mají nacionalisté nejvyšší podporu.
Nezaměstnaní a chudí
Potvrdila se tak očekávání, že krajní pravice, která se vymezuje vůči tzv. establishmentu, volnému obchodu i trhu, má největší zázemí v oblastech s vysokou nezaměstnaností a nižším vzděláním.
Což odpovídá severu a severovýchodu Francie.
Paříž nabízí úplně opačný obraz. Rozdíl ve druhém kole tady byl drtivý. Devět z deseti Pařížanů hlasovalo pro Macrona.
Ve Spojených státech dostal Donald Trump v nedávných prezidentských volbách celkově méně hlasů než Hillary Clintonová. Volby mu ale vyhrály oblasti, ve kterých převládají bílí voliči s nižším vzděláním a ve kterých je vysoká nezaměstnanost.
Podobný trend ukazovalo i referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. To sice nebylo hlasováním pro konkrétní politiky, ale i v něm byl identický společný jmenovatel: méně prosperující oblasti zvítězily nad regiony, kterým se daří.
Lidé s nižší kvalifikací a nižším vzděláním porazili ty, kteří jsou na tom opačně. Pro brexit byly hlavně sever a východ Anglie.
V Německu se budou konat parlamentní volby letos v září. Leccos napovídají průzkumy i výsledky zemských voleb.
Největší preference pro krajní pravici (Alternativa pro Německo) nebo krajní levici (Die Linke) jsou až na výjimky ve spolkových zemích s nejhoršími ekonomickými ukazateli. Tedy v Meklenbursku - Předním Pomořansku, Sasku-Anhaltsku, Braniborsku, Durynsku.
Globalizace a její poražení
"Po čtvrtstoletí globalizace, otevírání trhů a otevírání hranic a komunikace vznikl svět, ve kterém si libují elity s určitým vzděláním. Jejich povolání souvisí s tímto vývojem, cestují a tak dále," charakterizoval situaci ještě před volbami v USA a Francii pro Aktuálně.cz francouzský politolog českého původu Jacques Rupnik.
Podle něj to ale nemusí vyhovovat té části obyvatelstva, která se naopak cítí postižena. "Vidí neblahé důsledky tohoto vývoje. Například že pracovní místa se stěhovala ze Západu do Asie. Myšlenka, že otevřený globální svět je ku prospěchu všem, že to je win-win situace, je pro ně pohádka. Tedy pro značnou část obyvatelstva v USA i Evropě," dodává Rupnik.
Francouzský departement Calais, ve kterém vyhrála i v druhém kole prezidentských voleb Marine Le Penová, se potýká s problémem imigrantů, kteří se snaží dostat do Velké Británie.
Symbolizoval to obrovský přistěhovalecký tábor u Calais, známý pod názvem Džungle. Francouzská policie ho rozebrala loni v říjnu.
Nacionalistka Le Penová v programu slibovala zásadní opatření proti imigraci, což právě v Calais hrálo důležitou roli v rozhodování voličů.
Podobně tomu bylo nedávno i v Rakousku.
Před loňskými prezidentskými volbami agentura Reuters zjistila, že kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer má velké preference v pohraničním městě Nickelsdorf.
Město leží na hranici s Maďarskem. A v roce 2015 přes něj přecházely statisíce běženců dál do Rakouska nebo Německa.
