Když Meloniová zahajovala svou kampaň před parlamentními volbami v roce 2018, vybrala si k tomu město Latina, jižně od Říma. Vybudovat ho nechal na začátku 30. let fašistický režim, spojenec nacistického Německa ovládaného Adolfem Hitlerem. Političku dokonce před třemi lety v Latině doprovázela i vnučka někdejšího diktátora Benita Mussoliniho. Jeho pravnuk ostatně kandidoval za Bratry Itálie ve volbách do Evropského parlamentu.
Meloniová jakoukoliv přímou spojitost s érou fašistické diktatury důrazně odmítá. Její Bratři Itálie přesto bývají označováni za krajně pravicovou a postfašistickou stranu.
Před třemi lety nakonec získali jen čtyři procenta voličských hlasů. Nyní by je ale podle průzkumů podpořila více než pětina hlasujících, a strana by tak ve volbách skončila druhá, těsně za Ligou Mattea Salviniho. Obě uskupení spojuje silně protiimigrační rétorika, odpor k Evropské unii a euru a naopak náklonnost ke konzervativním hodnotám.
Jenže populista Salvini teď podporuje vládu národní jednoty premiéra Maria Draghiho, někdejšího šéfa Evropské centrální banky. To Meloniová a její spolustraníci odmítli udělat a zůstali jedinou opoziční silou. Teď jim to přináší politické body.
"Udrželi si roli kritika establishmentu a přebírají hlasy Salvinimu i bývalému premiérovi Silviu Berlusconimu," míní Martin Mejstřík, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Vlastenecká opozice
Salviniho Liga, Berlusconiho partaj Vzhůru Itálie a Bratři Itálie jsou oficiálně spojenci. Giorgia Meloniová by ale chtěla své mužské partnery překonat, a to už v příštích parlamentních volbách, které se v Itálii mají konat nejpozději v roce 2023. Trojice totiž uzavřela dohodu, že premiérem či premiérkou se stane šéf nebo šéfka toho uskupení, které dostane nejvíce hlasů. A v tuto chvíli se zdá, že by to mohli být právě Bratři Itálie a s nimi jejich předsedkyně.
Průzkum volebních preferencí agentury SWG, který předminulý týden zveřejnila stanice Tg La7, ukázal, že pro stranu Bratři Itálie by hlasovalo 20,1 procenta voličů. Liga má podporu 21,4 procenta lidí.
Pro Meloniovou by to nebylo první vládní angažmá. Jako ministryně mládeže působila už v letech 2008 až 2011 v Berlusconiho kabinetu. Jenže čtyřiačtyřicetiletá lídryně Bratrů Itálie od té doby výrazně změnila rétoriku. "Když byla ve vládě, vystupovala sice pravicově, ale v podstatě standardně jako politička v rámci demokratického systému," míní Mejstřík.
Nyní chce být "vlasteneckou opozicí", uvedla ve svém vyjádření pro server Politico. Jejími hlavními tématy jsou ochrana italské národní identity a tradic. Kromě toho se podle svých slov snaží angažovat i v boji za lepší pracovní podmínky, v daňových otázkách a v boji s pandemií a migrací.
"Velmi umně využívá nálad ve společnosti. To, jak vystupuje, je čistý kalkul," míní Mejstřík. Itálie se jako přímořský stát musí velmi intenzivně zabývat otázkou, jaký postoj zaujmout k lidem, kteří utíkají do Evropy před válkou nebo za lepším živobytím. K jejím jižním břehům, které jsou zároveň méně ekonomicky rozvinuté než bohatší sever, připlouvají přes Středozemní moře tisíce lidí. Řada z nich cestu nepřežije. Vláda v Římě dlouhodobě žádá ostatní státy Evropské unie o pomoc a solidaritu. Podle Meloniové jsou ale italští politici neschopní: měli by zasáhnout a severoafrické migranty zastavit.
Nostalgie po pořádku
Bratři Itálie mají své kořeny už v Italském sociálním hnutí (Movimento Sociale Italiano). To založili spojenci diktátora Mussoliniho těsně po skončení druhé světové války, v jejímž závěru byl sám Mussolini popraven. "Je to směs konzervatismu a nostalgie," popisuje ideologii strany politolog Mejstřík.
Symbolika a ideje postfašismu jsou podle něj v hnutí pevně zakořeněné. "Ale není to nic, co by si dali na billboardy, a laik to nutně ani nepozná," míní. Projevuje se to třeba v důrazu na témata související s pořádkem a bezpečností v zemi. "Fašismus původně vznikl jako reakce na vlnu pouličního násilí, až anarchie. Mussolini chaos a kriminalitu zastavil silou. V tom oni symbolicky navazují," vysvětluje.
Zdrojem chaosu je podle Meloniové kromě migrace také "globalistická ideologie", která útočí na národní identitu Italů. Jak přesně k tomu dochází, politička vysvětluje ve své nové knize, autobiografii s názvem Já jsem Giorgia (Io sono Giorgia). Titul odkazuje na plamenný projev, který politička pronesla v roce 2019 a z něhož se po zhudebnění stal i virální hit. Pustit si ho můžete níže.
Kniha, ve které Meloniová vzpomíná na své dětství, vyrůstání v Římě s matkou, práci číšnice a problémy s otěhotněním, se stala bestsellerem. A populární je i samotná politička.
"Snaží se prezentovat jako ocelová žena, která se ničeho nebojí. A Italové, zejména ti pravicově zaměření, mají tyhle silné osobnosti rádi," míní Mejstřík. Nástup Meloniové do čela strany ostatně časově odpovídá i prudkému vzestupu popularity partaje.
Ambiciózní politička i její hlavní spojenec a zároveň sok Matteo Salvini zatím navenek prezentují hlavně svůj harmonický vztah. Salvini jí dokonce veřejně popřál ke Dni matek.
Ve skutečnosti ale rivalita mezi nimi roste spolu s volebními preferencemi Bratrů Itálie, upozorňuje list Financial Times. Pokud by Salvini začal zaostávat, mohlo by ho to prý přimět, aby skončil s podporou křehké Draghiho vlády a přešel by stejně jako Meloniová do opozice. Pro Itálii, která se snaží vyrovnat s ničivými dopady koronavirové pandemie i jejími ekonomickými důsledky, by to znamenalo další komplikace.
Pokud by se případnou novou premiérkou stala skutečně Meloniová, dá se jen těžko odhadovat, co by ze svých proklamací začala proměňovat v činy, shodují se analytici. "Nemyslím ale, že by chtěla zavádět diktaturu, honit s tyčemi po ulicích migranty a zavádět stanné právo," dodává s nadsázkou politolog Mejstřík. "Jsem připravena udělat to, o co mě požádají Italové," prohlásila o svém možném premiérském angažmá v rozhovoru pro televizi RAI sama Meloniová.
