Vítěz izraelských voleb hrozil vybombardováním Gazy do doby kamenné, teď chce jednat

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 21. 9. 2019 13:50
Armáda a politika obvykle stojí v demokracii vedle sebe. Vojáci se málokdy stávají úspěšnými politiky. Izrael je ale výjimkou. Jeho obyvatelé bývalým velitelům v politice důvěřují a někdy jim umožní vítězství nejen na bitevním poli.
Benjamin Ganc v době, kdy působil jako náčelník generálního štábu izraelské armády.
Benjamin Ganc v době, kdy působil jako náčelník generálního štábu izraelské armády. | Foto: Reuters

Poslední příklad je starý dva dny. Šedesátiletý Benjamin Ganc, bývalý velitel speciální průzkumné jednotky letectva Šaldag a později náčelník generálního štábu izraelské armády, vyhrál volby. Jeho strana Modrá a bílá získala 33 mandátů, Likud premiéra Benjamina Netanjahua 31 křesel.

Je to pat, protože ani jedna strana nedá dohromady sourodou koalici s většinou ve 120členném parlamentu. Ganc ale Netanjahua těsně porazil.

Napodobil tak některé své slavné předchůdce, kteří svlékli uniformu a sloužili Izraeli v oblecích jako premiéři. Jicchaka Rabina, který velel při legendárním dobytí východního Jeruzaléma a Zdi nářků během šestidenní války v roce 1967, a jako premiér uzavřel v devadesátých letech mírovou dohodu s Palestinci a Jordánskem.

V jeho stopách šel Ehud Barak. Dříve generál a velitel protiteroristických operací, který se neúspěšně pokusil v roce 2000 dosáhnout finální mírové dohody s vůdcem Palestinců Jásirem Arafatem.

Ganc se tak může stát dalším premiérem s armádní minulostí, který se pokusí o vyjednání míru s Palestinci. Stejně jako Rabin a Barak patří v izraelském politickém spektru spíše nalevo.

Tvrdý voják

V kampani otec čtyři dětí, který studoval původně historii a politické vědy, skutečně sliboval, že rozhovory s Palestinci obnoví. Dodával ale, že v žádném případě nepodepíše nic, co by ohrozilo bezpečnost Izraele. Odmítá například rozdělení Jeruzaléma, který je nyní pod izraelskou kontrolou, ale Palestinci chtějí jeho východní část jako své hlavní město. V izraelských rukou chce udržet také údolí Jordánu, na které si rovněž činí nárok Palestinci.

Benjamin Ganc (vlevo) a Benjamin Netanjahu.
Benjamin Ganc (vlevo) a Benjamin Netanjahu. | Foto: Reuters

Jako voják prokázal tvrdost. V roce 2014 za jeho působení v čele generálního štábu armáda bombardovala pásmo Gazy a tehdy Ganc prohlásil, že je ochoten vybombardovat části Gazy zpět do doby kamenné, bude-li to nutné. Pásmo Gazy ovládá hnutí Hamás, se kterým Izraelci odmítají jednat a které odmítá existenci židovského státu uznat.

Ganc je takzvaný sabra, neboli člověk, který se narodil už v Izraeli. Jeho rodiče přežili holokaust, matka v roce 1945 vyšla na svobodu z koncentračního tábora Bergen-Belsen. Narodila se v Maďarsku, jeho otec v Rumunsku.

"Židé a židovský stát už nikdy nevloží svůj soud do rukou někoho jiného. Budeme chránit sami sebe, abychom našemu lidu zajisti budoucnost," prohlásil Ganc na začátku roku na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Hackerský útok

Ganc zároveň odmítá náboženský fundamentalismus. Chce, aby o šabatu, nejdůležitějším židovském svátku, byly otevřené obchody a izraelské zákony umožnily občanský sňatek.

V pohledu na Írán se ale Ganc od Netajahua příliš neliší. Považuje ho za hrozbu a nepřítele. Na začátku roku izraelská kontrarozvědka oznámila, že Íránci se pokusili nabourat do Gancova mobilního telefonu. Politik to zlehčoval, že nešlo o nic vážného, ale Netanjahu se toho pokusil využít. "Je to slabý levičák," uvedl na adresu svého soupeře.

Podle analytika Ely Karmona z Mezinárodního institutu pro boj s terorismem v izraelské Herzlyie je Ganc důvěryhodný politik co se týká zajištění bezpečnosti země. "Obnovení rozhovorů s Palestinci si vyžádá dost a závisí na tom, zda Ganc vůbec bude premiérem a jak bude vypadat jeho koalice. Nicméně je rozhodně více připraven mluvit s Palestinci než Netanjahu, který chce Palestince rozdělit mezi Hamás v Gaze a Palestinskou samosprávu na západním břehu Jordánu, aby mohl rozšiřovat židovské osady," popsal deníku Aktuálně.cz s tím, že bude záležet na Palestincích, zda budou ochotni ke kompromisům.

Ganc koalici s Netajahuem odmítá. Poukazuje na to, že premiér je podezřelý z korupce, a dokud justice celou věc neukončí, nemá ve vládě co dělat.

Netanjahu za měsíc oslaví sedmdesátiny, dárek v podobě dalšího funkčního období ale zřejmě nedostane. Jednou z možností, jak vyjít z patové situace, je, že se premiérem stane někdo třetí, a bude tak moci vzniknout koalice národní jednoty - s Netanjahuovým Likudem i Gancovou stranou Modrá a bílá.

"Ganc jako dítě matky, která přežila holokaust, zná dobře historii a ví, co může nebo nemůže Izrael obětovat, aby dosáhl míru s Palestinci. Pokud k tomu bude mít vhodnou příležitost a šanci, může mírový proces posunout kupředu a přinést změnu," řekl Aktuálně.cz politický zpravodaj deníku Jerusalem Post Gil Hofman, jehož otec se narodil v České republice a má české občanství.

Video: Raketa zasáhla dům u Tel Avivu, zranila sedm lidí

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy