Rád žvýkal koku a chtěl nekonečně vládnout. Kdo byl první indiánský prezident Morales

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
12. 11. 2019 20:02
Ve svých pěti letech pásl lamy v kopcích západní Bolívie a dlouho se živil pěstováním koky. Než v pondělí uprchl ze země, byl Evo Morales symbolem úspěchu a naděje pro indiánské obyvatelstvo. A také bolivijským prezidentem.
Evo Morales s věncem z listů koky.
Evo Morales s věncem z listů koky. | Foto: Reuters

Když se v roce 2006 stal prezidentem, byl to pro Bolívii historický moment. Do čela jihoamerické země, kde více než polovinu populace tvoří domorodci, se poprvé postavil indián. Evo Morales je hrdý Aymara. Z části právě díky tomu byl ještě do pondělí nejdéle vládnoucím prezidentem v historii.

Bolívie je jednou z nejchudších zemí v Latinské Americe. Ještě v 50. letech minulého století nesměli indiáni vstoupit ani na náměstí před prezidentský palác v hlavním městě La Paz. 

Šedesátiletý Morales pochází z prostých poměrů. Narodil se do chudé rolnické rodiny aymarským rodičům, vyrůstal v domě z nepálených cihel a španělsky se naučil až ve škole. Jeho životní příběh je pro mnoho Bolivijců pohádkou se šťastným koncem.

Na začátku 80. let patřil budoucí bolivijský prezident k desítkám tisíc farmářů a dělníků, kteří kvůli nedostatku práce a chudobě přesídlili z hor do provincie Cochabamba, kde začali pěstovat koku. Je to tradiční rostlina, která se v Andách pěstuje po staletí, protože žvýkání jejích listů pomáhá místním indiánům pracovat ve vysokých nadmořských výškách. 

V této době ale její cena začala rychle stoupat. Používala se totiž nejen v tradiční medicíně, ale prodávala se také do zahraničí jako základní surovina pro výrobu kokainu.

V čele pěstitelů koky

V době, kdy se Spojené státy začaly přílivu kokainu z Jižní Ameriky aktivně bránit a rozpoutaly válku proti drogám, stál Morales v čele takzvaných cocaleros (v překladu "pěstitelé koky"). Tehdy se začala rýsovat jeho politická kariéra.

Bolívie procházela bouřlivým obdobím. Civilní prezidenty, kteří vydrželi u moci třeba jen pár měsíců, střídaly vojenské vlády. Washington podporoval pravicové vlády i generály, jejichž vojáci vypalovali kokové plantáže.

Morales stál v čele odborové organizace, a během jedné razie na kokových polích se dokonce dostal do vězení. Farmáři se bouřili - Moralesovi se podařilo je spojit a mobilizovat.

V roce 1998 díky tomu vytvořil Hnutí za socialismus (MAS), silnou a ve své době jedinečnou politickou stranu. Šlo o první masovou stranu v Latinské Americe, která mobilizovala původní obyvatele. Americké snahy vymýtit tradiční rostlinu označoval za imperialistické chování. Na vlně levicového populismu se nakonec dostal až do prezidentského paláce.

Za právem na pěstování koky v Bolívii si Morales stál i v roli prezidenta. Spojeným státům často opakoval, že skutečný problém představuje poptávka po kokainu v USA, nikoliv pěstování rostliny, která podle něj patří do bolivijské národní kultury.

"Žvýkání koky, to je to, co právě dělám," předvedl dokonce před deseti lety ve Vídni na schůzce Komise OSN pro narkotika.

Evo navždy

Do funkce vstoupil Morales v době, kdy byl levicový populismus na vrcholu. Podařilo se mu v Bolívii snížit negramotnost i chudobu. Pro indiánské obyvatelstvo představoval naději, protože byl jedním z nich. "Lidé mi říkají: 'Evo, když se bude dařit tobě, bude se dařit i nám'," prozradil novinářům před posledními prezidentskými volbami.

První domorodý prezident.
První domorodý prezident. | Foto: Reuters

Jeho podpora ale začala klesat přímo úměrně s tím, jak dlouho byl ve funkci.  Evo, jak ho jeho lid nejčastěji oslovoval, to tvrdošíjně ignoroval. Více než vůlí lidu legitimoval svou moc tím, že jako první indián vládne zemi, kde bylo domorodé obyvatelstvo dlouho utlačováno a přehlíženo.

"Mí odpůrci nedokážou přijmout, že domorodý muž je prezidentem," opakoval i po třinácti letech ve funkci.

Život v luxusu

Během své vlády se snažil vybudovat si kult osobnosti, to se mu ale nepodařilo. A to ani navzdory opulentnímu sídlu, které si nechal loni postavit v centru hlavního města La Paz. Uprostřed historického náměstí mezi nízké koloniální budovy postavil za 34 milionů dolarů (přes 780 milionů korun) devětadvacetipatrový mrakodrap s prosklenou čelní stěnou. Navíc luxusně vybavený.

Evo Morales si ve svém prezidentském sídle užíval saunu, vířivku, vlastní posilovnu a soukromé masáže. Mrakodrap vysoký 120 metrů pojmenoval Casa Grande del Pueblo (Velký lidový dům) a nahradil jím původní vládní budovu Palacio Quemado (Spálený palác - kvůli několika požárům).

Nové prezidentské sídlo na náměstí v La Paz.
Nové prezidentské sídlo na náměstí v La Paz. | Foto: Wikimedia Commons/Caleidoscopic

Výstavbou porušil několik nařízení zakazujících budování výškových staveb v historickém jádru města, ale protože měl se svou stranou MAS parlamentní většinu, mohl zákazy zrušit.

Tak tehdejší bolivijský prezident řešil všechno. Hned po prvním vítězství v prezidentských volbách v roce 2005 změnil ústavu, která z Bolívie vytvořila mnohonárodnostní stát a mimo jiné mu umožnila znovu kandidovat. V roce 2009 byly nové volby, které vyhrál s přehledem. Sliboval, že znovu kandidovat nebude.

V roce 2014 ale slib porušil. Stal se nejdéle vládnoucím prezidentem v bolivijské historii a o dva roky později prohlásil, že v roce 2019 chce kandidovat znovu. Protože by to znamenalo další porušení ústavy, uspořádal referendum, ve kterém měli lidé rozhodnout, jestli se může ucházet o další mandát. Bolivijci v něm rozhodli, že ne. Moralese to ale nezastavilo, obrátil se na soud a ten rozhodl, že kandidatura je jeho právo.

V letošních říjnových volbách už jeho podpora klesla. Morales je sice vyhrál, ale opozice tvrdí, že hlasování bylo zmanipulované. Volební soud totiž během sčítání výsledků pozastavil zveřejňování údajů v okamžiku, kdy to vypadalo na nutnost vypsání druhého kola. Když bylo zveřejňování obnoveno, Morales měl najednou dostatečný desetiprocentní náskok. A začaly protesty, které vedly až k jeho útěku ze země.

Video: Evo Morales oznamuje svou rezignaci

Evo Morales oznamuje rezignaci na post bolívijského prezidenta. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 8 minutami

Ekonomika USA ve čtvrtletí rostla rekordním tempem 33,1 procenta

Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu vykázala rekordní vzestup, k němuž přispěla vládní koronavirová pomoc v objemu více než tří bilionů dolarů (70 bilionů Kč). Ta podpořila zejména výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok zvýšil o 33,1 procenta, oznámilo dnes americké ministerstvo obchodu.

Tempo růstu bylo v uplynulém čtvrtletí nejrychlejší minimálně od roku 1947, kdy vláda začala tyto údaje sledovat. Ve druhém čtvrtletí naopak ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru klesala rekordním tempem 31,4 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

O zlato je nejmenší zájem za posledních jedenáct let, pandemie téměř zastavila prodej šperků

Celosvětová poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí klesla o 19 procent na 892,3 tuny, což je nejméně za 11 let. Centrální banky přitom poprvé za deset let zlato prodávaly, uvedla ve čtvrtek Světová rada pro zlato (WGC).

Kvůli koronavirové pandemii se téměř zastavil prodej šperků, který je obvykle největším zdrojem poptávky po zlatu. Poptávka šperkařského sektoru se tak meziročně snížila o 29 procent. Ve třetím čtvrtletí se ale trh začal mírně zotavovat, včetně poptávky v Číně a v Indii, které patří mezi největší spotřebitele kovu. Proti předchozímu čtvrtletí tak poptávka mírně vzrostla. Pokles poptávky od šperkařů kompenzovali také investoři, kteří nakupovali zlato považované za bezpečné úložiště hodnoty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy