Moralese zradila armáda a odbory. Po prvním indiánském prezidentovi nemá kdo vládnout

Martin Novák Martin Novák
11. 11. 2019 12:16
Bolivijský prezident Evo Morales doma svolal poslední tiskovou konferenci, obvinil své odpůrce a kritiky ze státního převratu, nasedl do letadla a opustil zemi.
Evo Morales oznamuje rezignaci na post bolívijského prezidenta. | Video: Reuters

Tři týdny trvaly demonstrace a napětí kvůli sporným výsledkům prezidentských voleb. Příznivci Moralese ho nadále považovali za prezidenta, opozice tvrdila, že výsledky zfalšoval.

Důvod Moralesova náhlého odletu je jasný. Odmítly se za něj postavit armáda a policie. Ve Venezuele prezident Nicolás Maduro politicky krizi přežil, protože ozbrojené síly zůstaly na jeho straně. Morales takové štěstí neměl.

Přitom ekonomická situace v Bolívii není tak tragická jako ve Venezuele, kde chybí v obchodech základní zboží a inflace dosahuje rekordních hodnot. Paradoxní je, že ještě donedávna Venezuela Bolívii jako svému spojenci poskytovala hospodářskou pomoc.

Levicový Morales se stal prezidentem v roce 2006, součástí jeho programu byla kritika kapitalismu a Spojených států. Těšil se značné podpoře a pyšnil se tím, že je prvním prezidentem Bolívie indiánského původu.

Jeho letošní kandidatura ale mnohé Bolivijce pobouřila. Už jen kvůli tomu, že ve funkci strávil 14 let a upravil volební zákon, aby se mohl o prezidentský mandát ucházet počtvrté.

Ve volbách 20. října se střetl s kandidátem opozice Carlosem Mesou. Po sečtení 83 procent hlasů vedl s náskokem sedmi procent, ale opozice výsledky sčítání odmítla. Komise Organizace amerických států (OAS) rovněž konstatovala, že hlasování a sčítání provázejí manipulace. Navrhla volby anulovat a vyhlásit nové.

O víkendu nabraly události v Bolívii spád v neprospěch Moralese. Některé policejní útvary přešly na stranu demonstrantů a zúčastnily se protestů. Armáda vydala prohlášení, že v žádném případě "nezasáhne proti lidu". Bylo to jasné znamení, že prezident ztrácí podporu silových složek.

"Armáda požádala prezidenta, aby odstoupil a pomohl tak znovu nastolit klid a stabilitu," prohlásil nejvyšší velitel bolivijské armády, generál Williams Kaliman.

Překvapivě pak změnil stanovisko také vlivný odborový předák Juan Carlos Huarachi. Dříve podporoval Moralese, ale v neděli jej vyzval, aby zvážil kvůli uklidnění situace v zemi rezignaci.

Morales se pod tlakem rozhodl pro ústup, azyl mu nabídlo Mexiko. Reakce ze světa a především z Latinské Ameriky kopírují ideologickou orientaci vlád. Země, kde vládne levicový prezident či kabinet, odsoudily víkendové události jako nezákonný převrat. Mezi nimi například Argentina, Mexiko, Kuba, Venezuela a Nikaragua.

"Je to ukázka fašistických praktik," uvedla v oficiálním prohlášení nikaragujská vláda. Moralese se zastal předseda opozičních britských labouristů Jeremy Corbyn a také Rusko. Ministerstvo zahraničí v Moskvě obvinilo opozici z násilí. Naopak pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro rezignaci Moralese uvítal. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo vyzval k uskutečnění svobodných a demokratických voleb.

V tuto chvíli není jasné, kdo vlastně v Bolívii vládne. Spolu s Moralesem rezignovali i viceprezident a předsedkyně senátu. Podle agentury Reuters zřejmě vznikne ad hoc výbor, který bude dočasně Bolívii spravovat.

Evo Morales řekl, že policie na něj vydala zatykač. Velitel bolivijské policie ale v televizi uvedl, že žádný takový dokument neexistuje.

Odstoupivší prezident také tvrdí, že násilníci zaútočili na jeho dům. Stejně se vyjádřil i ministr těžařského průmyslu. Uvedl, že dav napadl jeho rodinu a zaútočil na jeho dům ve městě Potosí. Armáda už dříve vyzvala protestují, aby se zdrželi násilí. Od začátku protestů 20. října zatím zemřeli tři lidé.

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 3 hodinami

AC Milán vydřel remízu 1:1 s Udine a na Inter ztrácí tři body

Fotbalisté AC Milán ve 25. kole italské ligy doma zachránili remízu 1:1 s Udine až díky gólu z penalty ze sedmé minuty nastavení. "Rossoneri" z druhého místa neúplné tabulky ztrácejí tři body na městského rivala Inter, ale lídři Serie A mají k dobru čtvrteční utkání v Parmě.

AC Milán se bez zraněného kanonýra Zlatana Ibrahimovice trápil a na San Siru se v 68. minutě jako první prosadil Rodrigo Becao. Hosté z Udine dlouho sahali po nečekané výhře, ale v nastavení Jens Stryger Larsen zahrál v šestnáctce rukou a spolehlivý exekutor AC Franck Kessié z penalty nezaváhal.

Záložník Antonín Barák přispěl k vítězství Hellasu Verona 3:0 na stadionu Beneventa. Za hosty se v první půli prosadil Davide Faraoni a vlastní branku si vstřelil Daam Foulon. Po změně stran zvýšil Kevin Lasagna. Hellas poskočil na osmé místo.

Další český reprezentant Jakub Jankto odehrál za Sampdorii závěrečnou půlhodinu při venkovní remíze 1:1 s městským rivalem FC Janov. Gólfový účet derby v 52. minutě otevřel Davide Zappacosta, v 77. minutě odpověděl další obránce Lorenzo Tonelli. Sampdoria zůstala desátá a tři kola čeká na plný bodový zisk.

Italská fotbalová liga - 25. kolo:

Sassuolo - Neapol 3:3 (34. vlastní Maksimovič, 45.+1 Berardi z pen., 90.+5 Caputo - 38. Zieliňski, 72. Di Lorenzo, 90. Insigne z pen.), AC Milán - Udine 1:1 (90.+7 Kessié z pen. - 68. Rodrigo Becao), Benevento - Hellas Verona 0:3 (25 Faraoni, 34. vlastní Foulon, 50. Lasagna), Bergamo - Crotone 5:1 (12. Gosens, 48. Palomino, 50. Muriel, 58. Iličič, 85. Mirančuk - 23. Simy), Cagliari - Boloňa 1:0 (19. Rugani), FC Janov - Sampdoria Janov 1:1 (52. Zappacosta - 77. Tonelli), Fiorentina - AS Řím 1:2 (60. vlastní Spinazzola - 49. Spinazzola, 88. Diawara).

Tabulka:

1. Inter Milán 24 17 5 2 60:24 56
2. AC Milán 25 16 5 4 48:30 53
3. Bergamo 25 14 7 4 60:32 49
4. Juventus Turín 24 14 7 3 48:20 49
5. AS Řím 25 14 5 6 50:38 47
6. Neapol 24 14 2 8 52:28 44
7. Lazio Řím 24 13 4 7 38:32 43
8. Hellas Verona 25 10 8 7 34:27 38
9. Sassuolo 24 9 9 6 40:37 36
10. Sampdoria Janov 25 9 4 12 34:37 31
11. Udine 25 7 8 10 27:34 29
12. Boloňa 25 7 7 11 32:38 28
13. FC Janov 25 6 9 10 27:37 27
14. Fiorentina 25 6 7 12 26:38 25
15. Spezia 25 6 7 12 32:46 25
16. Benevento 25 6 7 12 25:47 25
17. Cagliari 25 5 6 14 27:41 21
18. FC Turín 23 3 11 9 33:41 20
19. Parma 24 2 9 13 19:47 15
20. Crotone 25 3 3 19 24:62 12
před 4 hodinami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy