Moralese zradila armáda a odbory. Po prvním indiánském prezidentovi nemá kdo vládnout

Martin Novák Martin Novák
11. 11. 2019 12:16
Bolivijský prezident Evo Morales doma svolal poslední tiskovou konferenci, obvinil své odpůrce a kritiky ze státního převratu, nasedl do letadla a opustil zemi.
Evo Morales oznamuje rezignaci na post bolívijského prezidenta. | Video: Reuters

Tři týdny trvaly demonstrace a napětí kvůli sporným výsledkům prezidentských voleb. Příznivci Moralese ho nadále považovali za prezidenta, opozice tvrdila, že výsledky zfalšoval.

Důvod Moralesova náhlého odletu je jasný. Odmítly se za něj postavit armáda a policie. Ve Venezuele prezident Nicolás Maduro politicky krizi přežil, protože ozbrojené síly zůstaly na jeho straně. Morales takové štěstí neměl.

Přitom ekonomická situace v Bolívii není tak tragická jako ve Venezuele, kde chybí v obchodech základní zboží a inflace dosahuje rekordních hodnot. Paradoxní je, že ještě donedávna Venezuela Bolívii jako svému spojenci poskytovala hospodářskou pomoc.

Levicový Morales se stal prezidentem v roce 2006, součástí jeho programu byla kritika kapitalismu a Spojených států. Těšil se značné podpoře a pyšnil se tím, že je prvním prezidentem Bolívie indiánského původu.

Jeho letošní kandidatura ale mnohé Bolivijce pobouřila. Už jen kvůli tomu, že ve funkci strávil 14 let a upravil volební zákon, aby se mohl o prezidentský mandát ucházet počtvrté.

Ve volbách 20. října se střetl s kandidátem opozice Carlosem Mesou. Po sečtení 83 procent hlasů vedl s náskokem sedmi procent, ale opozice výsledky sčítání odmítla. Komise Organizace amerických států (OAS) rovněž konstatovala, že hlasování a sčítání provázejí manipulace. Navrhla volby anulovat a vyhlásit nové.

O víkendu nabraly události v Bolívii spád v neprospěch Moralese. Některé policejní útvary přešly na stranu demonstrantů a zúčastnily se protestů. Armáda vydala prohlášení, že v žádném případě "nezasáhne proti lidu". Bylo to jasné znamení, že prezident ztrácí podporu silových složek.

"Armáda požádala prezidenta, aby odstoupil a pomohl tak znovu nastolit klid a stabilitu," prohlásil nejvyšší velitel bolivijské armády, generál Williams Kaliman.

Překvapivě pak změnil stanovisko také vlivný odborový předák Juan Carlos Huarachi. Dříve podporoval Moralese, ale v neděli jej vyzval, aby zvážil kvůli uklidnění situace v zemi rezignaci.

Morales se pod tlakem rozhodl pro ústup, azyl mu nabídlo Mexiko. Reakce ze světa a především z Latinské Ameriky kopírují ideologickou orientaci vlád. Země, kde vládne levicový prezident či kabinet, odsoudily víkendové události jako nezákonný převrat. Mezi nimi například Argentina, Mexiko, Kuba, Venezuela a Nikaragua.

"Je to ukázka fašistických praktik," uvedla v oficiálním prohlášení nikaragujská vláda. Moralese se zastal předseda opozičních britských labouristů Jeremy Corbyn a také Rusko. Ministerstvo zahraničí v Moskvě obvinilo opozici z násilí. Naopak pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro rezignaci Moralese uvítal. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo vyzval k uskutečnění svobodných a demokratických voleb.

V tuto chvíli není jasné, kdo vlastně v Bolívii vládne. Spolu s Moralesem rezignovali i viceprezident a předsedkyně senátu. Podle agentury Reuters zřejmě vznikne ad hoc výbor, který bude dočasně Bolívii spravovat.

Evo Morales řekl, že policie na něj vydala zatykač. Velitel bolivijské policie ale v televizi uvedl, že žádný takový dokument neexistuje.

Odstoupivší prezident také tvrdí, že násilníci zaútočili na jeho dům. Stejně se vyjádřil i ministr těžařského průmyslu. Uvedl, že dav napadl jeho rodinu a zaútočil na jeho dům ve městě Potosí. Armáda už dříve vyzvala protestují, aby se zdrželi násilí. Od začátku protestů 20. října zatím zemřeli tři lidé.

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 58 minutami

Většina opozice nechce hlasování o nedůvěře vládě, tvrdí Pekarová

Opozice pravděpodobně nevyvolá hlasování o nedůvěře vládě, o kterém uvažovala poté, co do Česka dorazil audit Evropské komise na téma střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a nejvyšší státní zástupce rozhodl, že bude pokračovat trestní stíhání předsedy vlády v případu Čapího hnízda.

Lídři opozice mluvili o eventuálním hlasování o nedůvěře na čtvrteční schůzce, uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová

"Byla řešena možnost svolání mimořádné schůze s cílem vyslovit nedůvěru vládě, což většinou ostatní opoziční strany nechtěly. Byl to můj návrh, respektuji, že většina opozičních stran nechce hlasování o nedůvěře vládě vyvolat," uvedla.

Další zprávy