Překvapené Chile. Nejbohatší zemi Jižní Ameriky pohltilo násilí kvůli nerovnostem

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
2. 11. 2019 9:32
Začalo to před dvěma týdny, když se mladí lidé na sociálních sítích domlouvali na hromadném bojkotu placení zdražených lístků na metro. Z přeskakování turniketů a jízdy načerno se ale rychle stalo celonárodní protivládní hnutí. Tisíce Chilanů už neprotestují jenom proti zvýšeným cenám za metro, ale požadují rozsáhlé reformy.

Chilská vláda poprvé od skončení diktatury generála Augusta Pinocheta povolala do ulic armádu. Vojáci mají za úkol potlačit násilné demonstrace a zabránit rabování a ničení veřejného majetku. Zatím při potlačování manifestací zemřelo přes dvacet lidí. Většina z nich uhořela při požárech, některé ale zřejmě zastřelili vojáci.

Prezident Sebastián Piñera vyhlásil na prvních deset dní demonstrací výjimečný stav.

Chilané ale protestují dál. Blokují silnice, zapalují barikády. V jedné z nejstabilnějších a nejvyspělejších zemí Latinské Ameriky zavládl chaos a násilí.

"Všechny překvapilo, co se děje. Vláda je překvapená, protože to jednoduše nečekala, a protestující zase proto, že si uvědomili, že můžou tlačit na politický systém i bez dobře promyšleného plánu," popsal pro americký deník Washington Post dvoutýdenní demonstrace chilský politolog Miguel Ángel Martínez.

Prezident Piñera nakonec zvýšení cen jízdného zrušil. Uklidnit davy to ale nepomohlo. Vyměnil skoro všechny ministry ve své vládě a zavedl balíček sociálního opatření. Ani to situaci neuklidnilo. "Chile už není stejné, jako bývalo před pár týdny. Chile se změnilo," prohlásil minulý týden v televizním přenosu.

Chile bylo doposud vnímáno jako ekonomicky i politicky nejstabilnější země Latinské Ameriky a obrovská vlna násilí, která se před dvěma týdny vzedmula, je něco, co za posledních bezmála třicet let nepamatuje.

Zatím největší demonstrace se konala minulý pátek. V hlavním městě Santiago de Chile se jí zúčastnilo více než milion lidí. Šlo o vůbec největší protestní akci od pádu Pinochetova vojenského režimu v roce 1990.

Krize, která musela přijít

Problém, který vyústil v pouliční násilí, se rodil postupně. Zatímco chilská ekonomika rostla, prohlubovala se nerovnost a zvětšovala se propast mezi bohatými a chudými. Americká politoložka a bývalá novinářka působící v Chile Jennifer Pribbleová v britském deníku Financial Times vysvětluje, že současná krize se očekávala už od pádu Pinochetovy diktatury.

Jeho vojenská junta zrušila sociální politiku předchozího režimu. Privatizovala důchodový systém a částečně i zdravotní péči. Jenže po přechodu k demokracii se tento systém příliš nereformoval a Chile v rámci ekonomického růstu pokračovalo v neoliberální politice. Skupina lidí, kteří na ni doplácejí, se postupně zvětšovala.

"Zvýšení cen jízdného metra byla jen poslední kapka, se kterou pohár přetekl," myslí si osmadvacetiletá Paula Reyesová, která pochází z Chile a nyní žije v Dánsku.

"Už několik let nás neustále zklamává náš sociální a politický systém plný korupčních afér, nerovností a neuvěřitelně nízkých důchodů. Vypadáme jako prosperující země, ale ve skutečnosti z toho těží jen pár lidí," dodala pro server Aktuálně.cz

Nejbohatší je prezident

Jako největší problém Reyesová vidí propastné rozdíly v platech. Minimální mzda je v Chile 300 tisíc pesos měsíčně, což je něco přes devět tisíc korun. Senátoři a poslanci ale podle ní vydělávají až 20 milionů pesos, tedy přes půl milionu korun. Lidem v důchodu pak stát přispívá v přepočtu jen necelých šest tisíc korun měsíčně.

Současný prezident Sebastián Piñera je miliardář a podle časopisu Forbes je jedním z nejbohatších lidí v zemi. Prezidentem byl už dříve, mezi lety 2010 a 2014. Vystudoval ekonomii na prestižní Harvardské univerzitě v USA, ale podle mnohých Chilanů žije mimo realitu, se kterou se potýká většina obyvatel. Jeho preference podle průzkumů z posledních dvou týdnů raketově klesly.

"Prezident provedl nějaké změny, ty ale nejsou přesvědčivé a neslibují lepší budoucnost. Vyměnil skoro všechny ministry, ale za úplně stejné postavičky. Až teď se mluví o tom, co se mělo stát před mnoha lety. Měla by se změnit ústava, která vznikla v roce 1980, tedy ve vrcholné době vojenské diktatury," popisuje Reyesová požadavky protestujících obyvatel Chile.

Tlak na reformu ústavy se objevuje od přechodu k demokracii opakovaně, nikdy ale nebyl tak silný. Změnit se ji pokoušela i předchozí prezidentka Michelle Bacheletová, ale do konce svého mandátu to nestihla. Piñera měl zatím jiné priority.

Opozice složená z levicových stran se teď snaží prosadit návrh na referendum, ve kterém by obyvatelé už v prosinci mohli rozhodnout o vzniku nové ústavy. Aby ale návrh prošel, musí ho podpořit i pravicoví poslanci.

Vzpomínky na minulost

Násilí v ulicích mezitím pokračuje. Pro Chilany, kteří pamatují režim, během něhož umírali a beze stopy mizeli "nepohodlní" lidé, je to trochu opakování historie. 

Oficiálně už na ulicích zemřelo 23 lidí. Další stovky utrpěly zranění, stovky demonstrantů policie zadržela. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, kterou je právě Michelle Bacheletová, chystá prověřit podezření z porušování lidských práv. Chilský úřad pro lidská práva dostal během prvního týdne nepokojů na 350 oznámení na policisty a vojáky kvůli podezření z nezákonného zadržení, zneužití síly, mučení či sexuálního násilí.

"Mysleli jsme, že tohle už je v naší zemi minulostí, a je těžké uvěřit, že se to stále děje," říká Paula Reyesová. "Chilské ozbrojené síly převzaly absolutní kontrolu nad ulicemi, jako kdyby se chystaly do největší války, zatímco lidé jsou vyzbrojeni hrnci, vlajkami a transparenty." 

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Americký prezident Donald Trump svolil, aby demokrat Joe Biden dostával každodenní zprávu, kterou pro prezidenta zpracovávají tajné služby

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Schválil to parlament

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Příslušný zákon dnes jednomyslně schválil místní parlament, informoval list The Scotsman. Podle odhadů by mělo opatření vyjít na 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy