Bolivijský exprezident Morales prchl do Mexika. Vrátím se silnější, prohlásil

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 12. 11. 2019 10:01
Evo Morales, který v neděli po téměř 14 letech v čele Bolívie podal pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu velení armády a policie demisi, odletěl do Mexika, jež mu udělilo azyl. Oznámil ale, že se vrátí "s větší silou a energií"

Bolivijskou metropoli ochromily další střety jeho příznivců a odpůrců, kvůli nimž tam velení armády poslalo vojáky. O pomoc je požádala policie a vyzvala je k tomu i Jeanine Áňezová, která jako druhá místopředsedkyně Senátu formálně převzala vedení státu po demisích ostatních vysokých ústavních činitelů.

Morales odletěl z Bolívie v pondělí a krátce po půlnoci místního času dorazil do Asunciónu v Paraguayi, odkud má pokračovat do Mexika, uvedl bolivijský deník El Deber.

Do metropole La Pazu dorazily v pondělí tisíce Moralesových příznivců. Na záběrech ze sociálních sítí je slyšet, jak pochodují ulicemi a křičí "Ano, teď, občanskou válku!" Policie už v pondělí evakuovala z centra La Pazu politiky, včetně Áňezové, která dorazila do metropole v pondělí.

Na řadě míst vyrostly barikády střežené ozbrojenci z řad odpůrců exprezidenta, v některých čtvrtí staví barikády lidé u svých domů, aby je ochránili před rabováním. Zavřeny jsou tam též obchody.

Po Moralesovi rezignoval i viceprezident a předsedové obou komor parlamentu, vedení země tak formálně převzala druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová. Ta v noci na úterý vyzvala velitele armády Williama Kalimana, aby vojsko převzalo práci policie a zajistilo v zemi pořádek. Už předtím požádala o pomoc armádu i policie v La Pazu. Generál Kaliman pak oznámil, že proti "skupinám vandalů" nasadí své jednotky a že vojáci se spolu s policisty pokusí vyhnout krveprolití.

Od nasazení vojáků se distancoval ministr obrany Javier Zavaleta, který v pondělí formálně podal demisi, jako to před ním udělali další členové vlády. Podle ústavy musí Moralesovu demisi formálně přijmout, či odmítnout obě komory parlamentu, které se zatím nesešly.

Do La Pazu se v pondělí vydali i horníci z oblasti Potosí a Sucre, jejichž karavana 50 autobusů ale byla po cestě napadena Moralesovými odpůrci. Házeli na ně kameny a někteří horníci skončili v nemocnici. Odborářský svaz pak rozhodl, aby se karavana vrátila, uvedl deník El Deber.

Vše začalo volbami

Nepokoje v Bolívii trvají už přes tři týdny a vyžádaly si několik mrtvých a na 400 zraněných. Zažehly je výsledky prezidentských voleb z 20. října, v nichž podle volebního soudu zvítězil už v prvním kole Morales. Opozice i Organizace amerických států (OAS) volby označily za zmanipulované.

Po kontrole ze strany OAS Morales v neděli slíbil uspořádat volby nové, to ale opoziční lídři odmítli. K demisi ho pak vyzvalo i velení policie a armády, což Morales udělal, ale označil události za puč.

Moralesova prohlášení podle médií dále rozdělují společnost a povzbuzují jeho příznivce k emotivním reakcím, jež ústí i v násilnosti. V pondělí například Morales zveřejnil na Twitteru fotografii, na níž leží na zemi na dece ve venkovském ošuntělém domě. "Taková byla má první noc po odchodu z prezidentského paláce," připsal k fotce. Na Twitteru zveřejnil i video ze svého vyrabovaného domu, v němž se prochází mladí lidé jako při exkurzi.

Kritika ze strany Ruska

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí kritizovalo opozici v Bolívii. Podle Moskvy odmítla snahu Moralese řešit krizi dialogem, a "řízeným převratem" ho donutila k demisi. Za puč proti Moralesovi vývoj označily i levicové vlády Mexika, Nikaraguy, Kuby a Venezuely, nedávno zvolený argentinský prezident Alberto Fernández či brazilský exprezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Opačný postoj zaujal americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že "rezignace bolivijského prezidenta Eva Moralese je významný okamžik pro demokracii na západní polokouli. (…) Tyto události jsou silným znamením pro nelegitimní režimy ve Venezuele a v Nikaragui, že demokracie a vůle lidu vždy vítězí".

Chile, Peru a generální tajemník OSN António Guterres či šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová vyzvali oba tábory k ukončení násilností v Bolívii.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

AC Milán vydřel remízu 1:1 s Udine a na Inter ztrácí tři body

Fotbalisté AC Milán ve 25. kole italské ligy doma zachránili remízu 1:1 s Udine až díky gólu z penalty ze sedmé minuty nastavení. "Rossoneri" z druhého místa neúplné tabulky ztrácejí tři body na městského rivala Inter, ale lídři Serie A mají k dobru čtvrteční utkání v Parmě.

AC Milán se bez zraněného kanonýra Zlatana Ibrahimovice trápil a na San Siru se v 68. minutě jako první prosadil Rodrigo Becao. Hosté z Udine dlouho sahali po nečekané výhře, ale v nastavení Jens Stryger Larsen zahrál v šestnáctce rukou a spolehlivý exekutor AC Franck Kessié z penalty nezaváhal.

Záložník Antonín Barák přispěl k vítězství Hellasu Verona 3:0 na stadionu Beneventa. Za hosty se v první půli prosadil Davide Faraoni a vlastní branku si vstřelil Daam Foulon. Po změně stran zvýšil Kevin Lasagna. Hellas poskočil na osmé místo.

Další český reprezentant Jakub Jankto odehrál za Sampdorii závěrečnou půlhodinu při venkovní remíze 1:1 s městským rivalem FC Janov. Gólfový účet derby v 52. minutě otevřel Davide Zappacosta, v 77. minutě odpověděl další obránce Lorenzo Tonelli. Sampdoria zůstala desátá a tři kola čeká na plný bodový zisk.

Italská fotbalová liga - 25. kolo:

Sassuolo - Neapol 3:3 (34. vlastní Maksimovič, 45.+1 Berardi z pen., 90.+5 Caputo - 38. Zieliňski, 72. Di Lorenzo, 90. Insigne z pen.), AC Milán - Udine 1:1 (90.+7 Kessié z pen. - 68. Rodrigo Becao), Benevento - Hellas Verona 0:3 (25 Faraoni, 34. vlastní Foulon, 50. Lasagna), Bergamo - Crotone 5:1 (12. Gosens, 48. Palomino, 50. Muriel, 58. Iličič, 85. Mirančuk - 23. Simy), Cagliari - Boloňa 1:0 (19. Rugani), FC Janov - Sampdoria Janov 1:1 (52. Zappacosta - 77. Tonelli), Fiorentina - AS Řím 1:2 (60. vlastní Spinazzola - 49. Spinazzola, 88. Diawara).

Tabulka:

1. Inter Milán 24 17 5 2 60:24 56
2. AC Milán 25 16 5 4 48:30 53
3. Bergamo 25 14 7 4 60:32 49
4. Juventus Turín 24 14 7 3 48:20 49
5. AS Řím 25 14 5 6 50:38 47
6. Neapol 24 14 2 8 52:28 44
7. Lazio Řím 24 13 4 7 38:32 43
8. Hellas Verona 25 10 8 7 34:27 38
9. Sassuolo 24 9 9 6 40:37 36
10. Sampdoria Janov 25 9 4 12 34:37 31
11. Udine 25 7 8 10 27:34 29
12. Boloňa 25 7 7 11 32:38 28
13. FC Janov 25 6 9 10 27:37 27
14. Fiorentina 25 6 7 12 26:38 25
15. Spezia 25 6 7 12 32:46 25
16. Benevento 25 6 7 12 25:47 25
17. Cagliari 25 5 6 14 27:41 21
18. FC Turín 23 3 11 9 33:41 20
19. Parma 24 2 9 13 19:47 15
20. Crotone 25 3 3 19 24:62 12
před 4 hodinami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy