Hidalgová staví svou kampaň na zkušenostech, které nasbírala coby starostka Paříže. Město vedla v době teroristických útoků v roce 2015, při požáru katedrály Notre-Dame nebo při protestech žlutých vest. Jejími hlavními tématy jsou životní prostředí, sociální problémy nebo integrace cizinců.
Při oznámení kandidatury na prezidentku prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona, když přišla do Francie se svými rodiči ze španělské Andalusie.
Podle průzkumů jí ale do voleb, které se konají za půl roku, chybí několik milionů hlasů. S jejich získáním se jí snaží pomoci i bývalý prezident a její spolustraník ze sociální demokracie François Hollande, který ji vyzdvihuje ve své nové knize Affronter.
Jenže francouzská levice je rozdrobená a její preference se propadají napříč stranami už od roku 2017, kdy skončil Hollandův mandát. "Neschopnost levicových stran najít kompromis to ztěžuje jakémukoliv jejich kandidátovi. Bez sjednoceného programu a jednoho společného kandidáta nemá levice šanci na úspěch," míní politolog Romain Lachat z pařížské univerzity Sciences Po.
V roce 2015 se Zelení vzdali svého kandidáta ve prospěch sociálních demokratů a to se teď podle Lachata už znovu nestane. Potřebné hlasy pro levicové kandidáty ukrajuje také současný prezident Emmanuel Macron.
Magazín Politico v sekci Poll of Polls, kde shromažďuje více předvolebních průzkumů od různých společností, aktuálně přisuzuje prvenství v prvním kole voleb současnému prezidentovi Francie. Druhou příčku si udržuje hlavní kandidátka krajní pravice Marine Le Penová, kterou dohání Éric Zemmour, bývalý krajně pravicový novinář. Za nimi se umisťuje pravicový kandidát Xavier Bertrand. Zástupci levice, Jean-Luc Mélenchon a europoslanec Zelených Yannick Jadot, končí pod deseti procenty.
Francouzský Trump
Zemmour kandidaturu zatím oficiálně neohlásil, ale už teď se ukazuje, že může pořádně zamíchat kartami. V nejnovějším průzkumu firmy Harris Interactive se objevil dokonce před Le Penovou.
Média mu přezdívají "francouzský Donald Trump" a on sám přiznává, že v bývalém americkém prezidentovi vidí určitou inspiraci. "Oba jsme někým, kdo nepřichází z politického systému, kdo nikdy neměl politickou kariéru, a kdo navíc chápe, že hlavními tématy pracující třídy jsou imigrace a obchod," řekl v rozhovoru pro deník New York Times.
Právě imigrace je jeho hlavním tématem, přestože je sám potomkem Alžířanů. A prezentuje se jako obránce křesťanských hodnot, přestože je vyznáním žid. Jeho knihy se staly v zemi bestsellerem a jeho tvář mohou Francouzi často vídat v pravicové televizi CNews, která připomíná americkou stanici Fox News, nakloněnou právě Trumpovi.
Bývalý novinář byl dvakrát odsouzen za pobízení k nesnášenlivosti. Například když podle televize France 24 řekl, že všechny děti migrantů přicházející bez doprovodu z Afriky a Blízkého východu jsou zabijáci, násilníci a zloději. Investigativní server Mediapart také přinesl svědectví několika žen, které tvrdí, že je sexuálně obtěžoval.
Je souhaite vous parler d’éducation, sujet aussi essentiel que l’immigration pour la défense de notre identité. pic.twitter.com/wIVMLzr1k5
— Eric Zemmour (@ZemmourEric) October 16, 2021
Podobně jako Donald Trump i Zemmour často staví svoji rétoriku na kontroverzních tématech. Využívá podle odborníků konspirační teorie a jako jedno ze svých témat prezentuje údajný vzestup feminismu a ztrátu mužnosti Francouzů. "Éric Zemmour hraje výborně na nostalgii a strach z toho, že Francie už nebude velmocí. Že se rozpustí v jakémsi konglomerátu, ať už je ten konglomerát Evropa, globalizace, nebo amerikanizace kultury," řekl pro deník New York Times francouzský politolog Pascal Perrineau.
Podle Lachata ale přirovnání k Trumpovi není přesné. "To, co je dělá atraktivními pro voliče, se v obou případech dost liší. Zemmour je žurnalista a snaží se vypadat jako intelektuál," vysvětluje.
Za Zemmourem ale na rozdíl od jiných kandidátů nestojí žádná politická strana. "Otázkou je, jak dlouho Zemmourův růst potrvá. Bude se snažit vystrnadit Le Penovou, nebo se vypaří, až bude muset představit nějaký opravdový program? Zatím je vnímán spíš jako kritik než jako reálný kandidát," dodává politolog.
Úpadek Le Penové
Právě Zemmourova kandidatura staví do pozadí dřívější favoritku a šéfku Národního sdružení Marine Le Penovou. Ta se o prezidentské křeslo neúspěšně ucházela už ve dvou předchozích volbách. "Její voliči přechází k Zemmourovi, protože si myslí, že ona nikdy nevyhraje," míní Lachat.
Sama Le Penová přitom v půlce září označila Zemmoura za nedůležitého uchazeče o křeslo v Elysejském paláci: "Jsem ráda, že existují další kandidáti, kteří začnou říkat věci, jež říkáme už 20 let."
Na začátku října ji ale potopil vlastní otec Jean Marie Le Pen, když v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde uvedl, že pokud bude mít Zemmour větší šanci na výhru, on sám bude volit jeho.
📹 "La conséquence de l'arrêt de l'immigration, notamment clandestine, en Grande-Bretagne, c'est une augmentation de 8,8% des salaires. L'immigration sert à peser à la baisse sur les salaires !" #RTLMatin #MLaFrance pic.twitter.com/t9htE2HJaZ
— Marine Le Pen (@MLP_officiel) October 14, 2021
Le Penová také podle odborníků zvolnila s ostrými útoky, které byly pro ni typické v posledních volbách v roce 2017. Odchod z EU teď nahradila větší kontrolou nad francouzskými hranicemi. Místo slov o bourání mešit "jen" útočí proti islámu. "Pokouší se být více středová, méně radikální. Snaží se ale zaujmout i ekonomicky, být (ve svých slibech) štědřejší než dříve. Pro hodně lidí je to lákavé, ale Zemmour tak získává její voliče," popisuje Lachat přerod Le Penové.
Zemmour pak voličům dává přesně to, v čem ona ustupuje. Prosazuje návrat cizinců do zemí jejich původu, zatímco Le Penová nabízí "jen" referendum o kontrole imigrace. Zemmour vyzývá dokonce k zákazu pojmenovávání dětí některými zahraničními jmény, například Muhammad nebo Kevin.
Francouzský Ježíšek Macron
Hlavním favoritem voleb zůstává i přes dosavadní neoznámení kandidatury současný prezident Macron. Podle deníku Le Monde zahájil neoficiální kampaň už v létě a od té doby není týdne, kdy by svým potenciálním voličům něco neslíbil. Opozice ho proto označila přezdívkou Père Noël, tedy Ježíšek, protože okolo sebe rozhazuje "dárky" pro voliče.
Na začátku září například slíbil, že se bude jednat o nové podobě druhého největšího francouzského města Marseille, které se potýká s výraznými socioekonomickými rozdíly mezi obyvateli. Čtvrtina tamních lidí bojuje s chudobou, což je téměř dvakrát více než v Paříži.
Francouzi jsou ale ve svých názorech na Macrona podle Lachata značně rozděleni. "Ve Francii je hodně lidí, kteří ho vážně nenávidí a přejí si cokoliv jiného, jen ne Macrona. Jeho podporovatelé jsou s ním naopak velmi spokojeni," říká. Podle průzkumu pro politický časopis Le Point ze začátku září je Macron mezi Francouzi oblíbenější než jeho předchůdci Nicolas Sarkozy a François Hollande ve stejné fázi mandátu. Popularita Macrona stoupá hlavně u starších lidí.
Přitom ještě na jaře mu lidé v průzkumech vyčítali pomalé tempo očkování a "nezvládnutou" pandemii. Část jeho voličů také znepokojila výměna ministrů a přechod kabinetu k pravicovějšímu spektru. "Sliboval, že bude spíše levicový centrista, ale teď to tak úplně není. Což je pro některé lidi frustrující. S Macronem tak nesouhlasí nejen voliči levice, ale ani voliči extrémní pravice," říká politolog.
Další kandidáti se ještě objeví
Největší opoziční strana republikánů ještě oficiálně svého kandidáta nepostavila. Plánuje to až po primárkách v prosinci, zatím se ale jeví jako favorit Xavier Bertrand.
Na levém spektru se mimo kandidáta Zelených Yannicka Jadota snaží o comeback "hvězda" prezidentských voleb 2017 Jean-Luc Mélenchon. Toho chválí hlavně mladší voliči, přestože je ve věku jejich prarodičů.
[#Thread]
— Quotidien (@Qofficiel) October 16, 2018
Après la #perquisition menée à son domicile, Jean-Luc Mélenchon s’est rendu au siège de la France insoumise, également perquisitionné.
Voici la scène hallucinante devant la porte de son propre local. ⬇#Quotidien pic.twitter.com/c661VAxp5q
Celkově projevilo zájem o prezidentské křeslo téměř 30 kandidátů, jen část jej ale potvrdila. Každý, kdo se uchází o Elysejský palác, musí získat podpis nejméně 500 volených představitelů státu, například radních, starostů nebo poslanců.
První kolo prezidentských voleb se uskuteční 10. dubna. Pokud žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, ve druhém kole se 24. dubna utkají dva nejúspěšnější.