Tel Aviv - Dva dny strávil americký prezident George Bush v Izraeli a na území palestinské samosprávy. A dostalo se mu dvou diametrálně odlišných přijetí.
Izraelci - až na výjimky z řad krajní pravice - ho vítali, Palestinci zůstali chladní. V Jeruzalémě a Tel Avivu se nadšeně aplaudovalo a mávalo americkými vlaječkami, v Ramalláhu a Betlémě bylo ticho.
Izrael Američany potřebuje
Americký prezident je málokde tak oblíben jako v Izraeli. Americká pomoc a spojenectví jsou pro židovský stát klíčové v dlouhodobé snaze udržet se a přežít mezi arabskými zeměmi v okolí.
Bushova zahraniční politika a jeho důraz na boj s terorismem mají v Izraeli sympatie. Mnoho komentátorů i politiků dokonce tvrdí, že Bush je Izraeli nejvíce nakloněným americkým prezidentem v historii.
"Přijel prezident, který je velkým přítelem Izraele a podporuje ho. A Izrael ho vítá s respektem, jaký si zaslouží," prohlásil premiér Olmert.
Židovský stát se cítí ohrožen Íránem a od Bushe očekávají izraelští politici tvrdý postup. S nedávným závěrem amerických zpravodajských služeb ale Izraelci nesouhlasí a tvrdí, že Teherán dál pokračuje ve výrobě atomové bomby.
Komentátor Michael Freund dokonce v deníku Jerusalem Post zveřejnil otevřený dopis Bushovi, nazvaný "Pane prezidente,osud světa je ve Vašich rukou."
(Článek pokračuje pod grafikou)
Kritika osad
Proti návštěvě prezidenta se postavili jen pravicoví radikálové, kterým se nelíbí výhrady Bushe vůči rozšiřování židovských osad na západním břehu Jordánu.
Bush se těší oblibě tam, kde jsou USA považovány za spojence proti okolnímu nepříteli, proti vnějšímu ohrožení.
Doslova fenomenálního přijetí se prezidentovi dostalo vloni v Tiraně, kde desetitisíce Albánců zaplnily ulice a nadšeně ho zdravily. I proto, že slíbil nezávislé Kosovo (velké sympatie vůči USA mají samozřejmě i kosovští Albánci.)
S jásotem byl davy uvítán také v Tbilisi, kde promluvil na náměstí k velkému shromáždění. Gruzie čelí velkému tlaku Ruska, a proto potřebuje americkou pomoc.
Palestinci nejásali
Jeho předchůdce Billa Clintona Palestinci v roce 1998 v Gaze vítali s nadšením, ulice zaplnily jeho fotografie a palestinské i americké vlajky. Bushe ale rádi nemají a jeho několikahodinový pobyt na Západním břehu Jordánu tam velký dojem neudělal.
Ještě před odletem Bush nicméně prohlásil, že jeho cíl - podpis mírové dohody mezi Izraelci a Palestinci do roku 2009 - považuje za reálný.
Odpoledne zamířil do Kuvajtu, kde ho také mají rádi. Jeho otec vedl v roce 1991 válku proti Saddámu Husajnovi a vyhnal z Kuvajtu okupační iráckou armádu. A on sám v roce 2003 Kuvajťany definitivně Saddáma zbavil.
