Štěnice u prezidentů i tajné mise CIA. Tohle jsou nejcitlivější úniky na WikiLeaks

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
11. 4. 2019 20:39
Od roku 2010 zveřejnil server WikiLeaks desítky tisíc tajných amerických vládních dokumentů a stovky tisíc diplomatických depeší. Otřásl americkými bezpečnostními strukturami. Na veřejnost se dostaly skandální informace o tajných akcích CIA, odposlouchávání evropských prezidentů nebo o tom, co si americká diplomacie myslí o světových lídrech. Spoluzakladatel a šéfeditor WikiLeaks, Australan Julian Assange, nashromáždil více než milion dokumentů. Od roku 2010 čelí mezinárodnímu zatykači, který na něj vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění. Posledních sedm let se ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně. Ve čtvrtek ho zatkla britská policie.

Video: Britská policie ve čtvrtek zadržela zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange

Zatčení Juliana Assange | Video: Ruptly
Julian Assange.
Julian Assange. | Foto: ČTK

Julian Assange

Spoluzakladatel, hlavní redaktor a mluvčí WikiLeaks Julian Paul Assange se narodil 3. července 1971 v Townsville v australském Queenslandu. Během svého života žil v několika zemích.

Je považován za internetového aktivistu. Veřejně se vyjadřuje k tématům, jako je svoboda tisku, cenzura nebo investigativní žurnalistika. Za svoji práci ve WikiLeaks obdržel několik novinářských ocenění, v červenci 2010 ho americký deník The New York Times označil za "nejvýznamnějšího světového novináře".

Na konci roku 2010, když Assange pobýval v Londýně, ho na žádost Švédska zatkla britská policie kvůli údajnému znásilnění, kterého se měl dopustit v severské zemi. Když ho propustili z vazby, požádal na ekvádorském velvyslanectví o azyl. Ekvádor mu vyhověl a v prosinci 2017 Assangeovi dokonce udělil občanství. Ve čtvrtek mu ale země azyl odebrala a Assange byl zatčen a z ambasády odvlečen.

O jeho vydání usilují i Spojené státy americké, které ho obvinily z konspirace kvůli zveřejnění diplomatických dokumentů o válce v Iráku a Afghánistánu.

A nakonec je tu i britská linka. Soud v Londýně ho ve čtvrtek shledal vinným z porušení podmínek kauce, když se v roce 2012 uchýlil na ekvádorskou ambasádu. Za to mu hrozí až 12 měsíců vězení.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Třináct obětí při sebevražedném útoku v Kábulu

Nejméně 13 obětí včetně dětí a 30 zraněných si vyžádal sebevražedný atentát u školy v Kábulu. Zranění některých jsou vážná, takže počet obětí může vzrůst. Islamistické hnutí Tálibán odpovědnost za útok odmítlo. "Sebevražedný útočník se snažil dostat do školy, ale její ochranka si ho všimla. Poté se útočník odpálil v blízkosti školy," citovala agentura AFP afghánské ministerstvo vnitra. Dnešní útok se odehrál jen dva dny poté, co při náletu afghánské armády, který zasáhl náboženskou školu v severovýchodní provincii Tachár, zahynulo nejméně 12 lidí, včetně dětí. Nálet byl namířen proti hnutí Tálibán, které krátce předtím ve stejné provincii zabilo téměř čtyři desítky příslušníků afghánských jednotek.

Další zprávy