Štěnice u prezidentů i tajné mise CIA. Tohle jsou nejcitlivější úniky na WikiLeaks

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
11. 4. 2019 20:39
Od roku 2010 zveřejnil server WikiLeaks desítky tisíc tajných amerických vládních dokumentů a stovky tisíc diplomatických depeší. Otřásl americkými bezpečnostními strukturami. Na veřejnost se dostaly skandální informace o tajných akcích CIA, odposlouchávání evropských prezidentů nebo o tom, co si americká diplomacie myslí o světových lídrech. Spoluzakladatel a šéfeditor WikiLeaks, Australan Julian Assange, nashromáždil více než milion dokumentů. Od roku 2010 čelí mezinárodnímu zatykači, který na něj vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění. Posledních sedm let se ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně. Ve čtvrtek ho zatkla britská policie.

Video: Britská policie ve čtvrtek zadržela zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange

Zatčení Juliana Assange | Video: Ruptly
Ruský prezident Vladimir Putin v Soči absolvoval trénink džuda.
Ruský prezident Vladimir Putin v Soči absolvoval trénink džuda. | Foto: Reuters

Diplomacie v praxi

V listopadu roku 2010 začal WikiLeaks zveřejňovat první ze zhruba čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší, které měl k dispozici. Depeše pocházejí z období od roku 1966 do února 2010. Obsahovaly důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě.

Odtajněné dokumenty například ukázaly, že Američané evidovali doklady o "nevhodném chování" členů britské královské rodiny. Vyšlo najevo, že ruský prezident Vladimir Putin byl podle amerických diplomatů "alfa samec", o ruském premiérovi Dmitriji Medveděvovi pak zase psali, že je "pomalý a mdlý". Dále se ukázalo, že velkou starostí americké diplomacie byl tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který prý "nevynechá příležitost, kdy může poškodit USA".

Washington měl po zveřejnění těchto dokumentů svým spojencům co vysvětlovat.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Koronavirus odsouvá zrušení střídání zimního a letního času, zřejmě na dlouho

Koronavirová krize odsouvá možné zrušení pravidelného střídání času, zřejmě na dlouhou dobu. Evropská komise původně navrhovala zrušení střídání času na letošní nebo příští rok, v současnosti se však o věci nejedná a je otázkou, zda se s ohledem na současnou krizi a její dopady téma na jednací stůl vůbec vrátí. Řekl to mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V noci na neděli 25. října se hodinové ručičky ve 03:00 posunou o hodinu zpět.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Česká vláda předloni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Návrh komise ovšem ještě musí schválit unijní Rada a Evropský parlament, do té doby se nic nemění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy