Poslanec Peter Pollák mladší, boxer Viliam Tankó, sociální pracovník a člen populární gospelové kapely Lukáš Bužo a učitelka Anežka Škopová stanuli dva týdny před volbami ve Spišské Nové Vsi před podnikem, který je kvůli barvě pleti odmítl obsloužit.
"Jsme svědky rasistických útoků a odsuzování, přestože jsme slušní lidé. Platíme tu daně, a přesto jsme pro některé jen špinaví cikáni," řekl Pollák mladší ve videu, které má více než půl milionu zhlédnutí. Před volbami nahrál několik dalších videí se statisíci zhlédnutími.
"Facebook je v mnoha romských kruzích poměrně názorotvorné médium a Romové ho hojně využívají," vysvětluje pro deník SME Tomáš Hrustič z Ústavu etnologie a sociální antropologie Slovenské akademie věd, který s Romy dlouhodobě pracuje a dva roky s nimi žil v osadě.
Pollák byl na Facebooku aktivní už jako člen Národní rady. Reagoval na společenské dění a zastával se romské menšiny. "Romové cítili, že je tu někdo, kdo se ozve, když se na ně útočí," říká Hrustič.
Pomohl i příslib 500 eur
Když se po volbách ukázalo, že OLaNO získalo v některých okrscích s romskou většinou více než 90 procent hlasů, vyvolalo to v očích veřejnosti podezření z kupování hlasů nebo manipulace voličů z romských osad. V minulosti se takové případy běžně stávaly.
Deník SME hovořil s Romy i s lidmi, kteří v jejich komunitách pomáhají, ale nikdo podezření z kupování hlasů tentokrát nepotvrdil. Spíš zmiňovali předvolební slib Igora Matoviče, že každý volič, který půjde hlasovat, by měl dostat 500 eur (12 tisíc korun). Zejména chudší Romové tomu uvěřili.
Za demokraty kandidoval sociální pracovník a Rom z Hrabušic Tomáš Ščuka, ale v jeho rodné obci vyhrálo OLaNO se 40 procenty. Demokraté tam skončili se ziskem méně než devět procent.
"Někteří jejich voliči, dokonce i z mého okolí, věřili, že těch 500 eur opravdu dostanou," vysvětluje. Zároveň vyzdvihuje Pollákovu dobrou kampaň a fakt, že je mezi Romy známý. Jiní romští kandidáti to podle něj mají složité.
O slibu 500 eur se mezi Romy hodně mluvilo. Tomáš z Mašličkova (nepřál si uveřejnit své příjmení) se o slibu dozvěděl z televizních novin, ale nevěřil mu.
"Je to blbost. Kde by Matovič vzal tolik peněz, to není jen tak, že by dal každému po pětistovce, kolik by to bylo peněz?" nechal se slyšet. Dodal, že OLaNO nakonec nevolil.
Za SaS kandidoval i Ábel Ravasz, bývalý vládní zmocněnec pro romské komunity, ale u Romů neuspěl. "Už během volební kampaně jsem vycítil, že OLaNO mezi romskou komunitou velmi sklidí úspěch." Také Ravasz zmiňuje slib 500 eur, ale myslí si, že roli musely hrát i jiné faktory.
Prošli stovku lokalit
Vysoká podpora OLaNO je pravděpodobně dána kombinací Matovičova slibu, ale také dobrou kampaní na sociálních sítích a v terénu.
Navštívili prý přes sto míst a setkali se s čtyřiceti až padesáti tisíci lidmi. Zaměřili se na romskou střední třídu. "Na ty, kteří pracují, umí číst a psát," říká Pollák mladší.
Kampaň romské platformy OLaNO zaštítil jeho otec, europoslanec Peter Pollák starší, kterému se nelíbí podceňování Romů a řeči o tom, že jsou zmanipulovaní nebo že si jejich hlasy koupili. "Romové už dávno nevolí guláš nebo klobásu. Řekli jsme lidem, co jsme udělali a co chceme udělat," popisuje.
Také Hrustič potvrzuje, že čtveřice romských kandidátů během kampaně nezahálela. "Od června chodili do terénu, denně prošli dvě až tři vesnice."
Výhodou také bylo, že komunikovali v romštině. "Chytře využili toho, že s touto cílovou skupinou pracuje málo lidí, málokdo s nimi mluví jejich jazykem," říká Pavel Hrica, ředitel sdružení Cesta ven, které pomáhá v romských osadách.
Do parlamentu navíc nekandidovala žádná romská strana a ostatní strany nenabízely téměř žádná řešení pro sociálně vyloučené komunity. Pokud za jiné strany kandidovali Romové, byli to zpravidla intelektuálové.
Podle Hrica OLaNO v kampani také chytře využilo zvýšení rodinných přídavků a daňového bonusu, což Romové pocítili už před volbami.
Tam, kam romští politici nezavítali osobně, pomohly sociální sítě. To je příklad městské části Košic Luník IX nebo Lomnice. "V Lomnici je starosta ze strany Směr-SD a my jsme nedostali povolení tam jet," říká Pollák mladší. Přesto OLaNO v Lomnici získalo 92 procent.
Vysoký zisk pro jedno politické uskupení byl v minulosti vždy v obcích se silnou romskou menšinou běžný. Podle politického geografa Tibora Madleňáka z Univerzity Mateje Bela Romové často hlasují jako komunita.
Příkladem je obec Sútor v okrese Rimavská Sobota. V roce 2012 v ní Slovenská demokratická křesťanská unie získala 90 procent, v roce 2016 Směr 62 procent, v roce 2020 Most-Híd 62 procent a v letošních volbách hnutí Jsme rodina 88 procent.
"Romské komunity hlasují pro stranu, pro niž jsou nějakým způsobem mobilizováni, a to buď přes konkrétní kandidátku, nebo přes místní autoritu," říká Madleňák.
Bez Romů by to nešlo
Čtveřice politiků kandidovala v OLaNO v rámci romské platformy Pachivale Roma, což znamená "zodpovědný, slušný nebo poctivý Rom". Do parlamentu se dostali z osmnáctého, čtyřiapadesátého, osmapadesátého a 131. místa.
Dobrá kampaň jim však zajistila křeslo v parlamentu pro celou koalici OLaNO, Křesťanská unie a Za lidi.
Podle propočtů deníku SME mohlo OLaNO v těchto volbách volit padesát až osmdesát tisíc Romů. Jedná se o konzervativní odhad, realita se bude pravděpodobně pohybovat spíše mezi šedesáti až sedmdesáti tisíci hlasy.
Peter Pollák mladší získal 53 tisíc preferenčních hlasů, ale ne všichni Romové se k němu přiklonili. Kroužkování využilo asi devět z deseti voličů OLaNO.
Koalice potřebovala sedm procent, aby se dostala do parlamentu. Kdyby mělo OLaNO o 61 tisíc voličů méně, nestalo by se tak.
Pokud by se hlasy Romů rozdělily mezi ostatní strany, například podle výsledků voleb, pak by stačilo o 53 tisíc voličů méně, aby se OLaNO do parlamentu taktéž nedostalo. Bez romských hlasů by se tak do parlamentu nedostal ani Igor Matovič.
Video: O tom netřeba pochybovat. S Ficem dojde velmi rychle k zásadnímu zvratu, říká Vašečka (2. 10. 2023)
