Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.
Hledání konečných úložišť pro 14 milionů metrů krychlových odstraněné zeminy a dalšího odpadu z Fukušimy po jaderné katastrofě v březnu 2011 je klíčovou součástí vládního úsilí o rekonstrukci prefektury Fukušima na východě Japonska.
Vláda plánuje začít s výběrem možných míst pro úložiště zeminy kolem roku 2030. Půdní odpad, který se v současné době nachází v meziskladu poblíž poškozené jaderné elektrárny Fukušima, musí být ze zákona do března 2045 přemístěn mimo prefekturu.
V průzkumu mezi všemi guvernéry prefektur kromě guvernéra Fukušimy uvedlo 24 z 46 oslovených, že nejsou připraveni zvážit umístění úložišť odpadu kvůli nedostatečným informacím od ústřední vlády, zatímco dalších šest uvedlo, že nemají v úmyslu zeminu přijmout, což někteří vysvětlili obavami o životní prostředí. Dalších 16 guvernérů, včetně guvernéra hlavního města, neposkytlo odpověď.
Japonsko mělo před havárií ve Fukušimě 54 aktivních reaktorů v různých částech země a přibližně 30 procent vyrobené elektřiny pocházelo z jádra. Po ničivém zemětřesení a mohutné vlně cunami selhaly chladicí systémy reaktorů v komplexu Fukušima Daiiči a do ovzduší unikly radioaktivní látky, což si vyžádalo evakuaci stovek tisíc lidí. Japonsko přechodně odpojilo všechny reaktory, od roku 2015 začalo znovu uvádět do provozu jen ty, které splnily přísnější požadavky na bezpečnost.
Havárie ve Fukušimě měla dalekosáhlé dopady, například německá vláda tehdy kvůli katastrofě zásadně změnila postoj k jaderné energetice. Kancléřka Angela Merkelová krátce po havárii oznámila, že Německo postupně všechny jaderné bloky uzavře. Poslední tři jaderné elektrárny Němci odpojili od sítě v roce 2023, energii z jádra tak Německo přestalo vyrábět po více než 60 letech.
Japonsko se administrativně dělí na 47 prefektur respektive okruhů na úrovni prefektur; každá prefektura má v čele voleného guvernéra.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Jak se vyhnout Hormuzu? Státy v Perském zálivu zvažují nové ropovody
Státy Perského zálivu přemýšlí nad postavením nových ropovodů, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.
ŽIVĚ Rusko bude muset snížit těžbu ropy, ukrajinské útoky vyřadily část exportních kapacit
Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část ruských kapacit pro export této suroviny. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle zdrojů zhruba 20 procent ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně.
Trump odvolal ministryni Bondiovou. Měla ho zklamat postupem v Epsteinově kauze
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondiová postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Pavel doufá, že na summit NATO pojede. Vyzval Babiše, Macinka vytasil sarkasmus
Prezident Petr Pavel stále předpokládá, že se zúčastní letního summitu NATO v Ankaře. Chce se kvůli tomu sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Deníku N to řekl prezidentův mluvčí Vít Kolář. Babiš v polovině března uvedl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ten sarkasticky reagoval, že účast představitele opozice na summitu vládě určitě nedoporučí.
Případ Krejčí: z „blázna“ lídrem. Jak to? Je jako Djokovič a není zaměřený na peníze
Ve třiadvaceti letech se stal kapitánem jednoho z největších českých klubů, Sparty Praha. O necelé čtyři roky později navlékl pásku i v národním týmu a během dvou vypjatých barážových zápasů dotlačil Čechy po dvaceti letech na fotbalové mistrovství světa. Z Ladislava Krejčího je fenomén a vzor vůdcovství. Jak to? Možná vysvětlení přináší jeho mentální kouč.