reklama
 
 

Kaczyńskému ještě postavíme pomník, říká polský sociolog. Protestů se účastní více mladých Poláků

20. 7. 2017 17:01
V 88 polských městech se na čtvrteční večer chystá protest proti plánům vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) změnit soudní systém a podřídit ho ministerstvu spravedlnosti. Sejm ve čtvrtek schválil kontroverzní zákon o Nejvyšším soudu, který by měl v pátek hladce projít Senátem. Potom budou oči upřené na to, zda tento a další dva zákony o soudním systému podepíše prezident Andrzej Duda. I před jeho sídlem ve Varšavě se demonstruje. Oproti dosavadním protestům proti PiS je vidět jedna zásadní změna: demonstrací se účastní mnohem větší počet mladých lidí než v minulosti. Co to znamená, vysvětluje polský sociolog Michal Wenzel, působící kromě jiného i na Oxfordské univerzitě.

Aktuálně.cz: Liší se současné protesty proti plánům na soudní reformu od předchozích protivládních demonstrací?

Michal Wenzel: Všiml jsem si dvou zásadních změn, jedna se týká účastníků, druhá organizátorů.

V prvním případě je vidět mezi protestujícími mnohem více mladých lidí. Předchozích protestů, organizovaných Výborem na obranu demokracie (KOD), se přitom i podle průzkumů účastnili hlavně lidé starší či středního věku s dobrým vzděláním.

Na straně organizátorů poprvé vidíme, že opozice oznámila, že bude konat společně. Předtím se tomu vyhýbali, protože třeba strany Občanská platforma a Nowoczesna.pl si přímo konkurují o ty samé voliče. Zdá se mi, že opozice dělá první krok k pokusu se sjednotit.

Znamená to, že mladí se nyní více budou zajímat o politiku a situaci ve společnosti?

Zatím jde o první signál. Zda to vydrží, v tuto chvíli nemůžeme říct. Mladí lidé nejen v Polsku, ale i ve stabilních demokraciích jsou společenskou skupinou, která se nejméně zajímá o politiku. Nejméně chodí hlasovat a nemají tak rozvinutou identitu.

Je ale ještě brzy hovořit o tom, zda jejich účast na demonstracích značí nějakou změnu. Já bych nebyl takovým optimistou.

I v posledních deseti letech jsme zažili situace, kdy se mladí lidé aktivizovali. Vyšli do ulic, ale jen na chvíli. Podívejme se třeba na protesty v případě ACTA (týkající se smlouvy s USA o ochraně intelektuálního vlastnictví - pozn. red.) v celé Evropě. V okamžiku, kdy byl návrh stažen, přestalo to mladé zajímat.

Mladí lidé se aktivizují především ve věcech, které se přímo dotýkají jejich aktuálního života.

Co je tedy přitáhlo k nynějším protestům?

Doufám, že je přitáhl rozměr útoku vlády na stát a na potlačení nezávislosti soudů. Protože navrhovanou změnou se Nejvyšší soud stává vlastně jedním z oddělení ministerstva. Protože jde o převrat vůči ústavě.

Je to ale zatím jen hypotéza. Podobné je to i u jiných sociálních skupin, které se dříve o politiku nezajímaly. Nyní už totiž nejde jen o politiku, ale o stát jako takový.

Může krize kolem změny soudnictví změnit polskou společnost v delším horizontu, nebo je to jen další v řadě krizí, jakých jsme v posledních dvou letech už viděli několik?

Lech Walesa řekl, že ještě budeme Kaczyńskému děkovat a postavíme mu pomník, protože z nás udělal aktivní občany. Posledních 20 let tu byl deficit občanské aktivity a občanského vědomí. V Polsku je malá volební účast, malý zájem o veřejné záležitosti, malá důvěra v politické strany. Politika je vytlačena  z obecného povědomí.

To, co vládní strana udělala, není nějaká drobná úprava, ale systémová změna. Mnoho lidí se kvůli tomu najednou začalo o politiku zajímat.

Poprvé za mnoho let lidé řeší, jak budou vypadat soudy, kdo bude soudce jmenovat. U rodinného oběda se debatuje o tom, čím se zabývá Nejvyšší soud a čím se zabývá Ústavní soud. Je to taková zrychlená občanská výchova. Tedy pokud jde o tento pohled, tak souhlasím s tím, že to bude mít dlouhodobý dopad na společnost.

Co by pro vás bylo signálem, že jde o něco trvalejšího. Že současná krize mění postoj Poláků k politice…

Tím by byla změna podpory vlády v průzkumech. Poláci se podle nich dělí na tři skupiny: stoupence vlády, stoupence opozice a lidi, kterým je to jedno. Ty skupiny jsou více či méně stejně velké. Důkazem změn ve společnosti by bylo, že by se proporce změnily.

Skupina stoupenců vlády je zhruba posledních 10 let pořád stejně velká, zhruba pět milionů lidí. Volby vyhrává či prohrává podle toho, jak se současné opozici daří integrovat či mobilizovat své stoupence. Bude záležet na tom, zda lidé ze třetí skupiny změní svůj názor, zda se je podaří přitáhnout k táboru opozice.

Je tato krize krokem směrem k rozdělení společnosti na dvě polarizované části tak, jak to vidíme v Maďarsku, odkud si vládní strana bere inspiraci?

Ne, proč? Povědomí o společnosti je vždycky dobré. Pokud budeme hovořit o roli institucí, tak si stoupenci různých stran budou muset položit různé otázky.

Politická rozhodnutí se obvykle činí buď na základě striktně egoistických kritérií - co z toho budu mít - třeba když někdo slíbí důchodcům nižší ceny léků, tak ti ho budou volit. Nebo se politické rozhodnutí dělá na základě emocionálních či ideologických kritérií, že třeba některé kandidáty podpořila církev, takže pro ně budu taky hlasovat.

Velmi zřídka se volič rozhoduje podle postoje k nějakému politicko-společenskému tématu. To vyžaduje rozvoj společnosti racionálním směrem a určitě to neprohloubí rozdělení společnosti.

Také se může ukázat, že polská společnost není tak demokratická, jak se nám zdálo a oddělení tří mocí ve státě (soudní, výkonné a zákonodárné) pro ni není takovou hodnotou.

Může se také ukázat pravý opak - že voliči, hlasující pro PiS kvůli tomu, že dostanou pár zlotých na léky nebo že jim tak poradil farář, si uvědomí, že nebudou mít možnost vyřešit své věci u nestranného soudu.

Jak podle vás ta současná krize skončí? Zavetuje zákony prezident Duda?

Prezident nemluví jasně a jeho kroky nechápu. Prezident nemá právo podmiňovat podpis jednoho zákona tím, co Sejm udělá s jiným zákonem. Prezident má 21 dní na podpis zákona, sedm ve zrychlené proceduře. Takže těžko říci.

autor: Martin Ehl | 20. 7. 2017 17:01

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama