Kaczyński přebírá kontrolu nad polskými soudy. Je to pokus o státní převrat, bouří se opozice

Martin Ehl Martin Ehl
Aktualizováno 18. 7. 2017 13:27
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se chystá předložit prezidentu Dudovi kontroverzní zákon o dohledu nad mandátem soudců Nejvyššího soudu. Tím by strana předsedy Jarosława Kaczyńského získala prakticky plnou kontrolu nad soudnictvím v celé zemi. Zatímco PiS argumentuje snahou o "dekomunizaci" soudního systému, opoziční strany hlasitě protestují a tvrdí, že se jedná o zrušení systému brzd a rovnováh ve státě a snahu o státní převrat. Proti Kaczyńského reformám vyšlo do ulic hlavního města Varšavy asi 17 tisíc lidí, tedy více než při projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zákony stále může vetovat prezident Andrzej Duda.
Demonstrant s kopií polské ústavy.
Demonstrant s kopií polské ústavy. | Foto: Reuters

Varšava - Polský prezident Andrzej Duda má po víkendovém nočním jednání parlamentu na stole dva zákony, které zásadně zasahují do soudního systému země.

Mění pravidla jmenování soudců a dozorování nad soudnictvím.

Brzo k nim navíc přibude další, třetí a nejkřiklavější zákon, jímž se ukončuje mandát současných soudců Nejvyššího soudu. Poslední soudní instance, která po změnách v Ústavním soudu odolávala tlaku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Proti změnám soudního systému protestovalo v neděli v centru Varšavy asi sedmnáct tisíc lidí. Tedy více než těch, kteří si přišli před dvěma týdny poslechnout projev amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Šéf PiS Jaroslav Kaczyński soudní zákony nechal poslat do parlamentu uprostřed letní sezóny a doufal v ochabující pozornost médií i opozice.

"Kaczyński si dal za cíl vybudovat nový stát s novými institucemi a především s novými elitami. To není možné bez změny právního pořádku a výměny kádrů," vysvětluje nové zákony o Nejvyšším soudu, o Zemské soudní radě (dozorčím orgánu soudů) a o soudním systému Wojciech Szacki, analytik think-tanku Polityka Insight.

O kontroverzních zákonech se vedou spory

Opozice na pondělí do Sejmu svolala veřejné slyšení odborníků k novým zákonům ve snaze rozhodnutí vládní strany, která má nadpoloviční většinu v obou komorách, nějak zvrátit.

Maršálek Sejmu Marek Kuchciński slyšení zkomplikoval tím, že na celý týden zakázal vydávat jednorázové propustky do sídla parlamentu. Většina pozvaných expertů ale měla stálé propustky z titulu funkcí, které zastávají v různých soudech.

Demonstranti před budovou polského parlamentu ve Varšavě.
Demonstranti před budovou polského parlamentu ve Varšavě. | Foto: Reuters

"Bereme návrh na změnu Nejvyššího soudu jako pokus o státní převrat a zrušení systému brzd a protiváh ve státě. Budeme dělat všechno pro to, abychom zákon zablokovali," řekl šéf opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna.

Projednávání zákona vládní strana zařadila překvapivě na program už v úterý.

Moc do rukou ministra spravedlnosti

Nové zákony podřizují vládu nad soudnictvím ministerstvu spravedlnosti, které vede Kaczyńského věrný spojenec Zbigniew Ziobro, který je už také nejvyšším státním žalobcem. Kaczyński už rozbořil systém ústavní kontroly nad zákony, nyní chce ovládnout - po maďarském vzoru - veškeré soudnictví.

"Model, který nové zákony zavádějí, je rozšířením už tak velmi širokých kompetencí ministra − generálního prokurátora ještě o privilegia supersoudce," tvrdí Boguslav Chrabota, šéfredaktor deníku Rzeczpospolita, který o návrzích informuje věcněji než otevřeně opoziční deník Gazeta Wyborcza. Ministr totiž bude moci soudce ve funkcích potvrzovat či odvolávat, aniž ovšem zákon stanovuje, podle jakých kritérií. 

Zákon o Nejvyšším soudu má de facto propustit všechny soudce kromě těch, které ve funkci potvrdí ministerstvo spravedlnosti.

A vládní strana spěchá, protože soud má brzo na programu rozhodnutí, která se týkají Kaczyńského lidí, ministra a šéfa protikorupční služby Mariusze Kamińského či nové šéfky Ústavního soudu Julie Przylebské, a mohla by je ohrozit.

Ale to je nyní spíš vedlejší. Kaczyński chce dokončit výměnu elit. A to všechno pod heslem "dekomunizace", protože v očích Jaroslawa Kaczyńského jsou dosavadní soudci reliktem přežívajícím z časů socialismu.

Předložení zákona Poláky překvapilo

Projekt zákona o Nejvyšším soudu předložila skupina poslanců vládní strany minulý týden nečekaně a opozice i polská veřejnost byly zaskočeny hloubkou navržené změny. Ministerstvo spravedlnosti změny v soudech obhajuje snahou zefektivnit jejich fungování a zkrátit často velmi dlouhé procesy.

Někteří politici ještě doufají, že nové soudní zákony nepodepíše prezident Duda, který obecně nemá s šéfem vládní strany Kaczyńským příliš dobré vztahy a minulý týden dokonce vetoval zákon, který měl podřídit volené samosprávy centrální vládě. Bylo to první prezidentovo veto zákona, který schválila jeho mateřská strana PiS.

Naděje na prezidentské veto je ovšem malá, znamenalo by to otevřený konflikt s předsedou Kaczyńským, který výměnu elit a budování nového polského státu podle svých plánů považuje za svůj životní úkol.

 

Právě se děje

před 21 minutami

ČSÚ: Důvěra v ekonomiku po prosincovém růstu v lednu opět klesla

Důvěra v českou ekonomiku po prosincovém růstu v lednu opět klesla. Souhrnný indikátor důvěry se snížil proti prosinci o 1,3 bodu na 87,3 bodu. Klesla důvěra u podnikatelů, ještě výrazněji se snížila u spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.

"Začátek roku se nesl ve znamení poklesu důvěry ve všech sledovaných odvětvích ekonomiky. Podnikatelé napříč odvětvími negativně hodnotí svoji ekonomickou situaci nebo stávající poptávku," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. "Již tak velké obavy spotřebitelů ze zvýšení nezaměstnanosti dále rostly, ruku v ruce s obavami ze zhoršení celkové ekonomické situace," dodal.

Indikátor důvěry podnikatelů se proti prosinci snížil o 0,7 bodu na 87,1 bodu, u spotřebitelů klesl o 3,5 bodu na 88,5 bodu. Údaje za prosinec se změnily spolu s tím, jak ČSÚ v lednu čísla pravidelně přepočítává.

Zdroj: ČTK
Další zprávy