"Otevřete archiv, vaše slovo nestačí." Tlak na Bidena kvůli kauze obtěžování roste

Daniel Anýž Daniel Anýž
Aktualizováno 6. 5. 2020 12:44
"Nikdy, nikdy se to nestalo," odmítá Joe Biden obvinění ze sexuálního napadení. Jenže nařčení už nezmizí - a Bidenovi to může zkomplikovat šance před listopadovými volbami prezidenta USA. Jakým způsobem a proč je situace jiná než v případě prezidenta Donalda Trumpa, popisujeme v analýze.
Kandidát na amerického prezidenta Joe Biden.
Kandidát na amerického prezidenta Joe Biden. | Foto: Reuters

Celá kauza je příkladem toho, jak těžké je v éře #MeToo tato obvinění věrohodně vyvrátit. Slogan hnutí #MeToo "věřte ženám" vyjadřuje princip, že vznesená nařčení jsou v zásadě pravdivá. Nyní jsou ovšem američtí demokraté v situaci, kdy takto nastavená optika dostává do úzkých jejich vlastního kandidáta na prezidenta.

Demokrat Joe Biden se má v listopadu střetnout se současným prezidentem, republikánem Donaldem Trumpem. Toho už takřka dvacet žen v minulosti obvinilo ze sexuálního obtěžování. On sám se navíc chlubil, že když je člověk slavný a mocný, může se ženami sexuálně zacházet, jak se mu zachce.

Ve srovnání s Bidenem by měl být Trump rád, kdyby se o tomto tématu před listopadovými volbami vůbec nemluvilo. Jenže to už nyní neplatí. Trumpova kampaň do světa vypustila první reklamní spot, v kterém Bidena a demokraty obviňuje, že mají "dvojí měřítko".

Video Donalda Trumpa útočící na Joea Bidena. | Video: Youtube.com / Donald J Trump

Taktika republikánů je zcela zřejmá. Nebudou se, co se týče chování k ženám, snažit bránit svého prezidenta. Zato budou tvrdit, že Biden není o mnoho lepší a je přinejmenším pokrytec, který rozdílně vidí obvinění vůči všem ostatním a to vůči sobě.

"Není to pravda. Jednoznačně říkám, že se to nikdy, nikdy nestalo. Nestalo," uvedl Joe Biden, bývalý viceprezident USA, před víkendem v televizi MSNBC.

Bylo to poprvé, co se osobně vyjádřil k obvinění, které proti němu letos na konci března vznesla šestapadesátiletá Tara Readeová z Kalifornie. Podle Readeové ji měl Biden v roce 1993, kdy pracovala jako asistentka v jeho kanceláři v Senátu, proti její vůli přitlačit ke zdi a pod sukní se jí měl hrubě dotýkat na intimních místech.

Složité hledání pravdy

Podle Bidena, jak uvedl v pátek ve svém vystoupení v MSNBC, bychom "měli ženám, které takto vystoupí, věřit". Tím se držel svých předchozích vyjádření, když v minulosti komentoval obdobné kauzy. 

"Musíme vycházet z předpokladu, že přinejmenším podstata toho, co žena tvrdí, je reálná, i když třeba už zapomněla fakta, a ať už to během uplynulého času vypadá hůře, nebo lépe," komentoval obdobně Biden na podzim 2018 obvinění z pokusu o znásilnění, které tehdy vznesla Christina Blasey Fordová vůči Trumpovu kandidátovi na soudce Nejvyššího soudu Brettu Kavanaughovi.

Na svoji obranu vůči nařčení ze strany Tary Readeové nyní ovšem Joe Biden dodává, že obvinění by pak měla být "přezkoumána, prošetřena". "Žena má právo vystoupit a říct, co chce říct. Ale já mám právo říct: Podívejme se na fakta. Musíme se podívat na fakta a okolnosti," uvedl Biden v pátek.

Jenže právě fakta se v těchto desítky let starých případech hledají zpětně zpravidla těžce a kauza Tary Readeové je toho názornou ukázkou.

Readeová tvrdí, že v roce 1993 vznesla oficiální stížnost u zvláštní kanceláře Senátu, že ji měl tehdejší senátor Joe Biden sexuálně obtěžovat. Jenže tato kancelář mezitím přestala fungovat, a pokud dokument vůbec existuje, není známo kde.

Biden v pátek vyzval administrativní oddělení Senátu, aby se obrátilo na federální Národní archiv, kde by podle něj mohly materiály být. Jenže podle Senátu by dokument mohl být spíše v materiálech, které Biden po svém odchodu odevzdal na svoji alma mater, na University of Delaware.

Co skrývá Bidenův archiv?

Jde o rozsáhlý soubor dokumentů zahrnující celé Bidenovo působení v Senátu, jehož členem byl v letech 1973 až 2009. Podle dosavadního ustanovení, na kterém se Biden už dříve dohodl s univerzitou, by ale měl být tento archiv zpřístupněn až dva roky po jeho odchodu z veřejné funkce. 

A na tom Biden, jak potvrdil ještě minulý týden, zatím nehodlá nic měnit. Podle Bidena obsahují materiály věci, které by mohly být "vytrženy z kontextu". Má tím prý na mysli různé politické záležitosti - z dokumentů by šlo například "vykrást" a použít proti němu někdejší politická vyjádření a návrhy, které už ale neodpovídají jeho současným postojům.

Americký deník New York Times Bidena ve svém redakčním komentáři v sobotu vyzval, aby svůj archiv na University of Delaware zpřístupnil. Podle deníku samotné "Bidenovo slovo", že obvinění je nepravdivé, "nestačí na to, aby rozptýlilo mračna".

Biden by měl podle listu umožnit, aby "nezávislý panel", jmenovaný federálním vedením Demokratické strany, jeho archivy prošel. "Otázkou zde totiž není nic menšího než Bidenova způsobilost na prezidentský úřad," napsal deník.

New York Times lze přitom považovat za hlas liberální části Američanů, což jsou ve většině demokratičtí voliči. Jak konstatovala i řada dalších komentářů, Biden teď nemá jinou možnost než být naprosto transparentní.

Básnířka s obdivem pro Putina

Každá jiná obrana je v éře #MeToo sporná, v podstatě neúčinná. Biden by se mohl snažit poukázat na to, že Tara Readeová nepůsobí jako zcela důvěryhodná osobnost. Její profil na Twitteru kromě jiného říká, že je "přeživší" (myšleno sexuálního napadení), že se angažuje v boji proti domácímu násilí a za práva zvířat, že je "herečka, spisovatelka, básnířka".

V minulosti používala různá jména. Ona sama tvrdí, že to bylo proto, že po odchodu od násilného partnera se ho bála a musely se s dcerou skrývat. V posledních několika letech ovšem Readeová právě pod různými jmény poměrně překvapivě střídala názory.

Ještě v roce 2017 jako Tara McCabeová přeposílala tweety, které chválily Bidena za jeho aktivity na ochranu žen. Nebo také vzkaz, který varoval před agresivitou ruského prezidenta Vladimira Putina.

V roce 2018 už ale jako Tara Readeová ve svých vlastních vzkazech na Twitteru měla pro Putina jen slova plná obdivu. "Prezident Putin je svůdnou kombinací síly a něžnosti. Jeho smyslný projev vyjadřuje lásku k životu, je ztělesněním ušlechtilosti, i když čelí nepřátelství," tweetovala například v listopadu 2018.

Tyto vzkazy mezitím vymazala, ale dochovaly se ve webovém archivu. Podobně taky napsala, že "bezohledný americký imperialismus a bolest, který způsobuje ve světě", byl důvodem, proč před lety odešla z politiky a "odjela z bubliny Washingtonu, D.C.".

Readeová tím evidentně narážela na svůj odchod ze Senátu v roce 1993. Nyní ovšem tvrdí, že to bylo po údajnému napadení ze strany Bidena a kvůli tomu, že její nadřízení v Bidenově kanceláři odmítli případ řešit.

Pokrytec Biden?

Joe Biden by se mohl snažit poukázat ještě na další sporné a v čase proměnlivé body v jejím obvinění. Původně Readeová tvrdila, že ve své údajné senátní stížnosti z roku 1993 výslovně mluvila o "sexuálním napadení". Pro agenturu AP ale teď uvedla, že ve skutečnosti prý nahlásila jen "nevhodné chování".

A ještě loni v dubnu se Readeová přidala k několika ženám, které vystoupily s tím, že jim bylo v minulosti nepříjemné některé Bidenovo chování. Uvedly tehdy, že Biden sice narušil jejich soukromý prostor, když je například objal, ale že z jeho strany nešlo o sexuálně motivované chování.

Nyní Readeová vysvětluje, že loni ještě neměla odvahu říct celou pravdu. A své výše zmíněné obdivné tweety na adresu Putina obhajuje tím, že v té době prý psala novelu o Rusku a její vzkazy byly svého druhu literárním cvičením, kdy se nechala unést.

V principu ale Biden nemůže jít cestou, kdy by se Readeovou pokusil zpochybnit, případně poukázat na rozpory v jejích postupných vyjádřeních. Jen by se tím ještě více vystavil útokům ze strany republikánů, že je pokrytec.

Ve výše zmíněné kauze Bretta Kavanaugha také stálo "tvrzení proti tvrzení".  A časově šlo o ještě starší událost, údajný incident se měl stát na začátku 80. let na středoškolském večírku. Biden a demokraté ovšem obvinění, které vznesla Christina Blasey Fordová, přijali bez jakýchkoli pochyb. 

Prosadili, aby celou záležitost vyšetřovala americká FBI a Christina Blasey Fordová veřejně svědčila před legislativním výborem Senátu. Ten nakonec Kavanaugha do funkce potvrdil, ale jen díky většině republikánských hlasů.

Nic než transparentnost!

Bidenova kampaň je podle deníku New York Times postavena na příslibu, že "obnoví rozum a slušnost" v Bílém domě. A i když se podle listu, jak napsal ve svém redakčním komentáři, v současné kauze "nelze dobrat jistoty, Američané si přinejmenším zaslouží ujištění, že on a Demokratická strana udělali vše pro to, aby se pravda dostala na světlo".

K maximální transparentnosti a otevření jeho archivu na univerzitě Bidena vyzval i deník Washington Post. "V tuto chvíli nejsou žádné jasné závěry. A možná nikdy nebudou. Není to ale omluva pro to, aby se nehledaly."

Podle webu Politico celá kauza už teď Bidenovi komplikuje jeho úkol, kdy musí před prezidentskými volbami sjednotit demokratické voliče. V průzkumu z uplynulého víkendu, který byl udělán po Bidenově vystoupení v televizi MSNBC, se 28 procent dotázaných demokratických voličů "rozhodně" nebo "pravděpodobně" vyslovilo pro možnost, aby za demokraty kandidoval někdo jiný než Joe Biden.

Video: Joe Biden v předvolebním videu o Donaldu Trumpovi a Číně

Joe Biden v předvolebním videu o Donaldu Trumpovi a Číně. | Video: Youtube.com / Joe Biden
 

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy