Soul - Jižní Korea plánuje do roku 2030 zdvojnásobit počet imigrantů. Mají jí pomoci odvrátit nepříznivé následky rapidního stárnutí populace.
Země se tak chce vyhnout ekonomickým problémům, kterým v důsledku chybějící pracovní síly čelí například Japonsko.
Korejská vláda proto před koncem minulého roku představila několik zásadních opatření, která mají cizincům usnadnit vstup do země. Počet přistěhovalců má z dnešního 1,45 milionu vzrůst odhadem až na 3,2 milionu v roce 2030.
Informace přinesla tisková agentura Bloomberg.
Patnáctkrát víc cizinců za 30 let
Konzervativní korejská společnost se tak navzdory zažité hrdosti na zemi "jedné rasy a čisté krve" bude muset pomalu učit otevírat světu.
"Měli bychom podniknout preventivní strukturální kroky, abychom se vypořádali se stárnutím populace a vyhnuli se japonské cestě takzvaných ztracených desetiletí," řekl Čoi Kwang-hae, generální ředitel na ministerstvu financí.
Japonsko má podle odhadů z loňského roku téměř 40 % obyvatel starších 55 let a někteří odborníci už v jeho případě hovoří o demografické katastrofě.
Korea je na tom zatím lépe, tato věková kategorie tvoří 23 % obyvatelstva. Výhledy do budoucna ale mají země podobné, Koreji by podle ministerstva financí v roce 2030 chybělo až 2,8 milionu potřebných zaměstnanců.
Severní Korea neustále zvyšuje napětí v regionu:
Nové změny v legislativě se tak týkají hlavně zjednodušení podmínek pro získání pracovního víza a povolení k trvalému pobytu, více cizinců by také mělo mít šanci splnit předpoklady pro získání korejského občanství.
Podle vládního plánu by pak přistěhovalci mohli v roce 2030 tvořit až šest procent populace Jižní Koreje, uvedl Bloomberg. V roce 2000 jich přitom v zemi žilo pouze 0,4 procenta, třicet let poté by jich tedy bylo patnáctkrát více.
Nejchudším pomáhají vládní programy
"Země je stále velmi náchylná ke xenofobii, ale Japonsko nás jasně poučilo o tom, co se stane, pokud necháme dveře zavřené," uvedl Čung Ki-seon, vedoucí výzkumu ve Středisku pro výzkum migrace a vzdělávací centrum.
Čtvrtá největší asijská ekonomika se proto snaží do země pomoci i těm cizincům, kteří by to bez její podpory nezvládli. Prostřednictvím různých vládních programů k sobě láká i obyvatele těch nejchudších zemí.
"Všichni sem chtěli odjet," řekl pro Bloomberg Šarma Sagar z Nepálu, který se léta učil korejsky, aby jako jeden z vybraných získal vládní podporu pro výjezd. "Vydělám si tady hodně, asi dvacetkrát nebo pětadvacetkrát více než moji přátele doma. Chci tady zůstat, jak nejdéle to půjde."
V Soulu Sagar pracuje v chemické továrně a přijde si v přepočtu na více než 40 tisíc korun měsíčně. Pracovníkům ze zahraničí firmy navíc často poskytují ubytování i stravu, cizince tak do Koreje táhne i možnost zasílat téměř celý plat rodině.
Exportní firmy zase k přijímání cizinců motivuje možnost snížit náklady, i přes poskytovaný standard se jim cizinci vyplatí. Korejská měna totiž v porovnání s japonským jenem sílí a firmy se obávají ztráty konkurenceschopnosti.
Mnozí Korejci navíc čím dál častěji odmítají vykonávat společensky podřadné práce, a možnost najímat si na práci cizince je tak pro firmy o to atraktivnější.
