* Severokorejské dělostřelectvo napadlo malý jihokorejský ostrov * Podle Soulu jde o vážné porušení příměří z roku 1953 * Obama: Jsme připraveni Jižní Koreu bránit
Soul - Severokorejské dělostřelectvo dnes nečekaně napadlo ostrov Jon-pchjong, který patří Jižní Koreji.
Ostrov se ocitl pod prudkou palbou, více než tisíc obyvatel v panice uprchlo do bezpečí a mnoho domů hoří.
Nejméně dva jihokorejští vojáci zahynuli, dalších dvacet lidí je zraněno. Ostrov se nachází zhruba 12 kilometrů od severokorejského pobřeží.
"Domy i kopce jsou v plamenech, lidé se evakuují. Všichni jsou vystrašení a palba pokračuje i v těchto chvílích, kdy s vámi mluvím," uvedl z ostrova muž v rozhovoru pro televizi YTN.
Svědci tvrdí, že na ostrov dopadlo nejméně 200 dělostřeleckých granátů většina z nich do míst, kde leží jihokorejská vojenská základna. Zasaženo ale bylo také nákupní středisko.
Jihokorejci odpověděli přibližně 80 výstřely. Jde o nejhorší pozemní střet obou zemí od konce války v roce 1953.
Podle Pchjongjangu začali střílet jihokorejští vojáci. Jihokorejská armáda uvedla, že v okolí ostrova prováděla rutinní vojenské manévry se střelbou, která však nemířila směrem k severokorejským břehům.
Jihokorejský prezident I Mjong-bak nejprve řekl, že se snaží zabránit tomu, aby incident přerostl ve větší ozbrojený konflikt. Za několik hodin ale svému protějšku na severu Kim Čong-ilovi pohrozil raketovým útokem, pokud ostřelování ostrova bude pokračovat.
Ministerstvo obrany ale označilo střelbu za porušení příměří z roku 1953 a americký prezident Barack Obama oznámil, že USA jsou připraveny bránit Jižní Koreu.
Letos jde už o druhý velký útok severokorejských sil na jižního souseda. V březnu severokorejské torpédo zasáhlo jihokorejskou korvetu Čchonan. Při útoku zahynulo 46 námořníků.
Soul však nechce, aby konflikty eskalovaly ve válku, protože ta by mohla mít pro Jižní Koreu katastrofální ekonomický dopad.
Hranice sice rozděluje jeden národ a jednu železniční trať, ale v hospodářské rovině dva úplně odlišné světy.
Jižní Korea je čtvrtou největší asijskou ekonomikou, která chrlí do světa automobily, mobilní telefony, pračky, ledničky, lodě a další zboží. Její HDP na hlavu vzrostlo ze 67 dolarů v roce 1953 na současných více než 16 tisíc dolarů.
Sever se potýká s hladomorem, ke kterému (kromě samotného nefunkčního stalinského systému) přispěly i přírodní katastrofy.
V roce 1995 velké povodně zasáhly téměř třetinu země, pak následovalo naopak dlouhé sucho. Zemřely statisíce lidí. Neúroda a krize v zásobování se pak několikrát opakovaly.
Jižní Korea má co ztratit, válka by mohla její ekonomiku rozvrátit. Vůdcům ze severu jde hlavně o přežití u moci za každou cenu. Stále mají vlivného spojence a ochránce v Číně. Ta dnes na rozdíl od USA a Ruska útok neodsoudila, jen vyzvala k zachování míru.
Severní Korea už dnes čelí rozsáhlým sankcím. Po zkoušce rakety dlouhého doletu Tepodong-2 v roce 2006 se nesmí do země dovážet materiály a zařízení, použitelné pro výrobu zbraní.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN také omezují finanční transakce s KLDR a prodej luxusního zboží, pořizovaného pro potřeby severokorejské komunistické elity.
Vůdce komunistického režimu na severu Kim Čong-il v roce 2008 souhlasil se zastavením jaderného programu a dalších jaderných zkoušek výměnou za ekonomickou pomoc.
Nicméně KLDR pokračuje v instalování centrifug na výrobu obohaceného uranu.
Režim zatím provedl dva pokusné atomové výbuchy. V říjnu 2006 a loni v květnu. Experti vedou spory o to, nakolik byly tyto zkoušky úspěšné.
