Praha - "Vládnout v Jemenu je jako tančit na hlavách hadů," řekl v jednom z novinářských rozhovorů bývalý jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih. Zemřel 4. prosince rukou šíitských povstalců, takzvaných Hútíů, když s nimi odmítl dál spolupracovat.
Krvavá občanská válka v Jemenu začala jako protest právě proti prezidentovi Sálihovi v roce 2011 v rámci takzvaného arabského jara. Někteří kritici parafrázovali prezidentův výrok tak, že jeho samotného označili za největšího, nejhoršího "hada".
Podobně jako v Sýrii přerostla následná krvavá válka mezi Sálihem a jeho nástupcem v prezidentské funkci Abd Rabbú Mansúrem Hádím v humanitární katastrofu. Nabízíme vám stručné shrnutí vývoje v Jemenu v otázkách a odpovědích.
Jak proběhlo tzv. arabské jaro v Jemenu?
Velké protesty v jemenském hlavním městě Saná začaly 27. ledna 2011 pod vlivem demonstrací v Tunisku a Egyptě. Lidé žádali odstoupení prezidenta Alího Abdalláha Sáliha a demokratické volby. V centru Saná vzniklo stanové město, tamní náměstí Tahrír (Osvobození) demonstranti přejmenovali na náměstí Taghjín (Změny).
Na rozdíl od Egypta, Sýrie nebo Libye jemenské bezpečnostní síly dlouho na protesty nereagovaly násilím. Až do 18. března 2012, kdy při palbě na pochod desetitisíců lidí městem zemřelo 52 osob. Mnozí jemenští politici i armádní důstojníci v reakci oznámili, že přestávají být loajální režimu.
Výsledkem byl konflikt dvou elitních armádních uskupení proti sobě. Prezidentská garda zůstala věrná prezidentu Sálihovi, zatímco první obrněná divize vedená generálem Alím Muhsínem Ahmarem se postavila na stranu opozice. To byl počátek války, která zuří dodnes.
Proč se Jemenci vzbouřili proti dlouholetému prezidentovi Sálihovi?
V Severním Jemenu vládl jako prezident už od roku 1978 a potom jako prezident sjednoceného Jemenu od roku 1990. Páteří jeho režimu byly příslušníci Sálihova kmenového svazu a členové jeho rodiny. V různých částech země vládli lokální vůdci, jejichž postavení záviselo na loajalitě vůči Sálihovi. Kritici prezidenta byli zastrašováni.
"Když v Jemenu propukla místní varianta arabského jara, ukázalo se, že pro většinu Jemenců je rozhodující kmenová příslušnost. Mladí lidé ve velkých městech demonstrovali proti diktatuře pod nejasnými hesly o občanské společnosti nebo islámu. Chodili tam společně muži i ženy, studenti i dělníci. Také sociálně vykořenění mladí lidé, kteří žádali změnu," řekl Aktuálně.cz arabista Miloš Mendel, autor knihy Arabské jaro - Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě.
"Jejich nenásilná revolta vůči ozbrojené moci byla dojemná, netrvala ale dlouho. Jen do doby, než do demonstrantů začali střílet vojáci loajální prezidentu Sálihovi. Tito vojáci patřili ke stejnému kmenovému svazu Hášid jako prezident. Nezajímaly je politické aspekty situace, ale fiktivní vazby na jejich kmen," dodal pro Aktuálně.cz arabista Mendel.
V severozápadní části Jemenu proti Sálihovi vznikla ozbrojená povstalecká organizace, nazvaná Věřící mládež. Tvořili ji hlavně šíitští muslimové (sám Sálih je rovněž šíita), kteří si stěžovali, že rozvoj oblasti je centrální vládou zanedbáván. Vůdce povstalců Husejn Hútí zemřel během přestřelky s vládními jednotkami v roce 2004. Rebelové se poté začali sami nazývat Hútíové. V jejich čele nakonec stanul exprezident Sálih, ostře se vymezující proti svému nástupci Abd Rabbú Mansúrovi Hádímu.
Jak vznikl konflikt mezi prezidentem Hádím a šíitskými povstalci známými jako Hútíové?
3. června 2012 Sálih utrpěl vážná zranění při výbuchu v prezidentském paláci. V Saúdské Arábii podstoupil operaci, měl popáleniny na 40 procentech těla.
Saúdská Arábie vyjednala, že se vzdá moci výměnou za beztrestnost. 23. září předal prezidentskou funkci dosavadnímu viceprezidentovi Abd Rabbú Mansúrovi Hádímu.
Pak se ale Sálih spojil s Hútíi a s částí armády, která mu zůstala loajální. Společně dobyli v září 2014 Saná a postupovali dále na jih. Prezident Hádí uprchl a jeho vojáky zachránila před úplnou porážkou vojenská intervence Saúdské Arábie a několika dalších arabských států. Ta začala 26. března 2015.
Letos na přelomu listopadu a prosince ale exprezident Sálih vypověděl spojenectví s Hútíi a naopak nabídl Saúdské Arábii smír. V Saná propukly těžké boje mezi Hútíi a Sálihovými vojáky. Bývalý prezident během nich zemřel.
#Yemen conflict map. pic.twitter.com/Y18HLbMZQ3
— Yemen Observer (@YemeniObserv) November 11, 2017
Proč vstoupila do války Saúdská Arábie a jaká je role Íránu?
Oba státy soupeří o vliv na Blízkém východě. Saúdská Arábie se považuje za patrona sunnitských muslimů, Írán za ochránce šíitských muslimů. Proto Írán financuje a vyzbrojuje libanonský Hizballáh, bojuje v Sýrii na straně prezidenta Bašára Asada (ten patří ke komunitě alávitů, kteří jsou rovněž součástí šíitského islámu) a zároveň v Jemenu podporuje šíitské Hútíe.
Saúdská Arábie vojensky intervenovala na straně prezidenta Hádího, protože se obávala, že Hútíové postupně ovládnou celý Jemen, a tak bude mít zemi pod kontrolou rovněž Írán.
Saúdové bombardují jemenská města a oblasti pod kontrolou Hútíů, kterým Írán dodává podle Rijádu a Washingtonu zbraně. Íránci to popírají.
Jak silné jsou al-Káida a další radikální islamistické skupiny v Jemenu?
Teroristická síť al-Káida na Arabském poloostrově operuje hlavně v zaostalé jihovýchodní části Jemenu, kde má výcvikové tábory. Svoji největší akci provedla už v roce 2000, kdy sebevražedné komando na člunu zaútočilo na americkou vojenskou loď USS Cole v Adenském zálivu.
Vojáci Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů ale v rámci své jemenské intervence vytlačili v dubnu 2016 teroristy z al-Káidy z jejího důležitého opěrného bodu: přístavního města Mukallá.
Jak je na tom jemenská ekonomika?
Jde o nejchudší arabskou zemi a jeden z nejchudších států na světě vůbec. Ještě před začátkem konfliktu v roce 2011 patřilo Jemenu v indexu životní úrovně OSN 154. místo ze 187 zemí.
Země měla navíc nezávisle na válce a politických nepokojích problémy s vodou. Studny musí lidé kopat do stále větší hloubky a zásob podzemích vod je pro více než 28 milionů obyvatel velký nedostatek. Ještě před vypuknutím války byla taky polovina Jemenců mladších pětadvaceti let nezaměstnaná.
Hlavním zdrojem financí pro stát byla v předválečných dobách ropa. Ačkoliv jí má Jemen ve srovnání se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty nebo Kuvajtem podstatně méně, tvořila 90 procent příjmů z exportu a necelé tři čtvrtiny peněz do státního rozpočtu. V roce 2010 těžil Jemen 280 tisíc barelů ropy denně, velká část jeho současného obyvatelstva ale kvůli krvavé občanské válce žije v naprostém nedostatku, trpí hladem i akutními nemocemi, jako je cholera.
