Islámský stát je sice na kolenou, ale finance má dál. Riziko útoků v Evropě stoupá, tvrdí expert EU

Martin Novák Martin Novák
13. 9. 2017 8:00
Teroristická organizace Islámský stát sice na Blízkém východě postupně přichází o většinu území, dál ale úspěšně působí na internetu a má velké finanční zdroje z ilegálního prodeje ropy v Sýrii. Útočit nepřestane, prohlásil v rozhovoru pro německý deník Die Welt koordinátor EU pro boj s terorismem Gilles de Kerchove.
Bojovníci Syrských demokratických sil bojují s Islámským státem v centru Rakky.
Bojovníci Syrských demokratických sil bojují s Islámským státem v centru Rakky. | Foto: Reuters

Bagdád - Islámský stát přichází v poslední době o velkou většinu území, která doposud na Blízkém východě ovládal. 

Ve východní Sýrii ho z jedné strany vytlačují milice podporované Američany.

Z druhé armáda Bašára Asada a ruské jednotky. 

Iráku ovládají džihádisté už jen malé území jižně od Mosulu na severu země.

Ropné zdroje nevyschly

V Sýrii ale Islámský stát i za téměř bezvýchodné situace pořád kontroluje velká ropná pole Umár .

Z nich získává zhruba milion dolarů denně, když přes prostředníky prodává ropu na území ovládané syrským režimem prezidenta Asada.

Nedávno vydaná zpráva OSN uvádí, že se bojovníci Islámského státu snaží finance převést do zahraničí. Dělají to způsobem známým v islámských zemích pod názvem hawala.

Někdo složí peníze u člověka na jednom místě a jeho společník ve stejnou dobu nebo později jinde - v tomto případě v některých arabských zemích nebo v Turecku - stejný obnos vydá dohodnuté osobě.

Takto odesílané částky je obtížné kontrolovat a dohledávat.

Irácká vláda má podezření, že tímto stylem fungují jako "pračky" peněz pro Islámský stát i některé směnárny nebo jiné kanceláře v hlavním městě Bagdádu.

Podle některých informací také Islámský stát nakupuje v Iráku a jinde nemovitosti nebo firmy.

Připravuje se tak na dobu, kdy v Iráku a Sýrii přijde o veškeré území, ale bude dál existovat a financovat teroristické útoky.

Riziko útoků stoupá 

Koordinátor Evropské unie pro boj s terorismem Gilles de Kerchove řekl německému listu Die Welt, že riziko útoků v Evropě porážkou Islámského státu (IS) na Blízkém východě spíše stoupá.

"Varuji před iluzí, že je IS poražen. Skutečný chalífát (vyhlášený vůdcem IS Abú Bakrem Bagdádím v Mosulu před třemi lety - pozn. red.) sice končí, ale dál žije ten internetový," prohlásil de Kerchove.

"Džihádisté už nevyzývají své příznivce, aby za nimi chodili do Iráku a Sýrie. Chtějí, aby útočili sami tam, kde žijí. Budou dál útočit, protože se chtějí pomstít a taky dokázat, že Islámský stát pořád existuje," uvádí protiteroristický koordinátor EU.

Sám je překvapen tím, že v rozporu s očekáváním zpravodajských služeb se do Evropy vrací málo mužů, kteří odsud odešli bojovat do řad Islámského státu.

"V Iráku a Sýrii bylo celkem pět tisíc občanů států Evropské unie. Dva a půl tisíce jich tam pořád je. Čekali jsme, že se jich dost vrátí po bitvě o Mosul, ale nestalo se tak," říká de Kerchove.

"Naše obavy se nenaplnily. Osobně nevěřím tomu, že se ještě mnoho džihádistů z Iráku a Sýrie do Evropy vrátí," uvedl bývalý ministr belgické vlády.

Bez přímého napojení

Poslední atentáty v Evropě, ke kterým se Islámský stát přihlásil, spáchali vesměs lidé, kteří v Iráku ani Sýrii nebyli a neprodělali u džihádistů na Blízkém východě žádný výcvik.

Podle tureckých úřadů se ale v syrské provincii Idlib hromadí stovky dezertérů z Islámského státu, kteří chtějí překročit hranici do Evropy.

Většinou jde o cizince, převážně Saúdské Araby, Egypťany a Maročany.

Provincii Idlib na severozápadě Sýrie kontrolují různé povstalecké skupiny, mezi nimi i radikálně islamistické.

Džihádistům z arabských zemí hrozí doma vysoké tresty, pokud se vrátí a úřady je zadrží. Za Islámský stát bojovalo například šest tisíc Tunisanů a přes dva tisíce Saúdských Arabů.

Podle evropského protiteroristického koordinátora se někteří z těchto lidí chtějí dostat ze Sýrie nebo Iráku do jiných zemí, ve kterých jsou aktivní džihádistické organizace a kde se dá dál bojovat.

Tedy do Jemenu, Somálska nebo Libye.

Kdyby lidi jeli na Blízký východ bez předsudků, našli by tam samá pozitiva, chci destigmatizovat názor společnosti, že všichni Arabové jsou radikálové | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 18 minutami

Ministři a zástupci bezpečnostních složek státu jednají na úřadu vlády o připravenosti na případné rozšíření nákazy koronavirem z Číny

Proberou dosavadní opatření i plán pro případné šíření onemocnění. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) předloží rozbor připravenosti státních hmotných rezerv. "Pan premiér chce mít informace ze všech úhlů pohledu," řekl novinářům před začátkem jednání.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zopakoval, že na letišti v Ruzyni začali cíleně vyhledávat pasažéry, kteří vykazují symptomy podobné koronaviru. Cestujícím je určena také informační kampaň. A pro lety z Číny byly vyčleněny dva speciální vchody, které se budou pravidelně dezinfikovat. 

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Hospodářské noviny: Miliardář Šmejc koupil pražskou reprodukční kliniku

Investiční skupina Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce koupila pražskou reprodukční kliniku Europe IVF International, píší dnešní Hospodářské noviny (HN). Hodnotu transakce deník neuvedl, roční obrat zdravotnického zařízení je podle něj kolem 150 milionů korun. Česko patří spolu se Španělskem k hlavním centrům umělého oplodňování v Evropě, uvádějí HN. Jedním z důvodů jsou vstřícné zákony.

HN připomínají, že reprodukční medicíně v Česku dominuje zdravotnická skupina FutureLife, která spadá do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Kliniky skupiny FutureLife se kromě Česka a Slovenska nachází také ve Velké Británii, v Irsku, v Rumunsku, Finsku a Estonsku. Podle HN je FutureLife po španělské skupině IVI dvojkou na evropském trhu.

Podnikatel Jiří Šmejc je podle říjnového žebříčku časopisu Forbes s majetkem 20 miliard korun 10. nejbohatším Čechem. Šmejc je menšinovým vlastníkem a předsedou představenstva společnosti Home Credit, která poskytuje spotřebitelské půjčky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy