Nikósie - Jednání vůdců řecké a turecké části Kypru o opětném sjednocení ostrova ustrnulo na mrtvém bodě. Už před týdnem bylo jednání Nikose Anastasiadise a Mustafy Akinciho v Nikósii po krátké době přerušeno a ve středu zástupce turecké strany na pokračování rozhovorů už vůbec nepřišel. Informovala o tom agentura AP.
Důvodem nynějších komplikací je rozhořčení turecké strany nad tím, že kyperskořecký parlament před téměř dvěma týdny schválil rozhodnutí, aby se ve školách povinně připomínalo referendum z roku 1950, ve kterém většina obyvatel podpořila spojení ostrova s Řeckem. Většinu obyvatel Kypru tvoří kyperští Řekové (78 procent, zatímco Turci 18 procent).
Zatím není jasné, jaký bude mít tato nová kontroverze dopad na mírový proces, který trvá už 21 měsíců a během něhož už bylo dosaženo významného pokroku. Kyperský prezident Anastasiadis, který prakticky vede jen řeckou část, i jeho turecký protějšek Akinci ale podle AP dávají zatím najevo, že si nepřejí, aby z rozhovorů úplně sešlo.
Kyperský parlament složený výhradně z řeckých zástupců schválil 9. února rezoluci zmíněného neoficiálního plebiscitu, v němž se 95 procent řeckých obyvatel ostrova před 67 lety vyslovilo pro unii s Řeckem. Rezoluce vyvolala v turecké části velké protesty, a potvrdila tak přetrvávající intenzitu napětí a nedůvěry mezi oběma komunitami.
Ostrov ve Středozemním moři je od turecké invaze v roce 1974 rozdělen na Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává jen Turecko, a Kyperskou republiku. Řecká část Kypru je členem Evropské unie a už několik let blokuje rozhovory o vstupu Turecka do EU, neboť považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova.
Kypr býval britskou kolonií a Británie má na jeho území stále dvě vojenské základny.