reklama
 
 

Jediný český vědec s podporou Evropy: Vítězí paradoxy

25. 2. 2013 11:03
Rozhovor s Eduardem Fereiselem, který jako jediný český vědec získal prestižní grant

Praha - Česká věda se v evropské a světové konkurenci nedokáže dostatečně prosadit.

Z celkem 302 projektů, kterým Evropská rada pro výzkum (ERC) v rámci tzv. Advanced grantů poskytla celkem 680 milionů eur, vznikl v Česku jediný.

Jeho autor, matematik Eduard Fereisel, v rozhovoru pro Aktuálně.cz zmínil několik důvodů českého neúspěchu. Systém financování podle něj zvýhodňuje průměr nad výtečností, největší kapacity odcházejí do zahraničí a ostatní zůstávají spíše z pohodlnosti.

Aktuálně.cz: Jak se rodí špičkový matematik vašich kvalit? Věděl jste už na základní či střední škole, že se chcete matematice dál věnovat?

Ne, to určitě ne. Na základní ani zpočátku střední škole mě matematika nijak zvlášť nebavila. Pak jsem ji ale začal brát jako výzvu. Vyhovovalo mi, že jsem se ji nemusel příliš učit. Pak přišlo studium na Matfyzu, kde jsem získal celkem slušnou úroveň. Pořád jsem nicméně matematiku nebral jako nějaké životní poslání.

Zlomilo se to, když přišla nabídka z Akademie věd, kde jsem mohl začít řešit reálné problémy. Tehdy mě práce začala opravdu bavit. Navíc to bylo v 80. letech, kdy jsem měl na výběr mezi vyučováním na střední škole, prací s tehdejšími počítači a Akademií věd. Akademie byla jasná volba.

A.cz: Můžete zjednodušeně vysvětlit, o co ve vašem výzkumu jde a jaký bude jeho praktický přínos?

Nejjednodušeji si to můžete představit na meteorologických modelech. Tyto modely vytvářejí počítače na základě vzorců a rovnic, které jim zadáme. No a my zkoumáme přesnost matematických modelů proudění plynů a tekutin, respektive to, proč jsou nepřesné. Zda se například stala chyba ve výpočtu, nebo je špatně celý postup.

Někdy jsou zase modely velmi přesné, ale zároveň náročné. V takovém případě zkoumáme, do jaké míry je možné zjednodušit výpočet, aniž by se vytratila požadovaná přesnost.

A.cz: Jde tedy o zefektivnění postupů výpočtů?

Ano, v takovém případě hovoříme o redukci modelu, o to nám ale primárně nejde. Nám jde o to, analyzovat chyby. Díky analýzám chyb ve výpočtu lze například zjistit, proč spadl most. Modely pohybu plynů a tekutin také pomáhají při výpočtech obtékání kolem trupů letadel nebo ponorek.

O udělení grantu rozhoduje i náhoda

A.cz: Co obnášelo grant Evropské rady pro výzkum získat?

Metodika udělování ERC se v zásadě neliší od té, kterou používá Grantová agentura ČR. Výběr projektů probíhá ve dvou kolech. V tom prvním komise posuzuje pouze rozšířený abstrakt. Jeho smyslem je hlavně zaujmout, nastínit hlavní myšlenky a vysvětlit, v čem je projekt inovativní.

Ve druhém kole už se pak posuzuje kompletní projektová dokumentace. Její součástí je harmonogram, rozpočet a všechny ostatní formality. V mém případě jsou technické a finanční požadavky skromné, mám malý tým a matematik toho ke své práci moc nepotřebuje.

A.cz: Zmínil jste finanční nenáročnost vašeho výzkumu. Domníváte se, že právě finanční požadavky mohou hrát při posuzování roli? Že mají větší šanci skromnější projekty?

Myslím, že ne. Velké, a tím pádem i nákladné projekty mohou mít naopak větší šanci, protože je snazší prostředky přidělit najednou než je mělnit do několika menších projektů. Samozřejmě že se ale finanční stránka posuzuje, a pokud se členům komise zdá rozpočet přemrštěný, grant neudělí.

Kolegy brzdí papírování

A.cz: Vy jste na grant ERC dosáhl jako jediný z českých vědců. Nevnímáte to jako neúspěch vašich kolegů?

Tak to rozhodně nevnímám. Konkurence je obrovská a o tom, jaký projekt zrovna grant získá, rozhoduje i, řekněme, náhoda. Je ale pravda, že by čeští vědci mohli podávat žádostí víc.

A.cz: Proč to nedělají?

Protože se s tím pojí velké množství administrativní práce, která je časově náročná. My tady v Matematickém ústavu AV máme to štěstí, že máme zaměstnance, který to řeší za nás. Vypracováváme tedy jen vědeckou část podobných žádostí.

Největší talenty nám utíkají

A.cz: Od revoluce permanentně klesá zájem českých studentů o technické obory, pozorujete zhoršení kvality studentů a absolventů?

V matematice to tak nevidím. Kvalita studentů zůstává přibližně stejná. Problém je v tom, že nám ti špičkoví odjíždějí do zahraničí, kde mají lepší podmínky.

Obecně se ti nadprůměrní dělí na dvě skupiny, jedni - ti lepší - odjedou a už se nevrátí. Ti druzí mají rádi své teplé místečko a cestovat naopak nechtějí. My bychom ale potřebovali, aby na rok na dva vyjeli do světa a něco se přiučili.

Ti, co tu zůstávají, navíc zakládají rodiny a nejsou ochotni věnovat výzkumu část volného času, což je potřeba.

A.cz: Předseda Akademie věd Jiří Drahoš v rozhovoru pro Aktuálně.cz systém financování české vědy označil za nejhorší v civilizovaném světě. Myslíte si totéž?

Ano, současný systém (tabulkového přidělování bodů) není spravedlivý, neposuzuje, zda je práce kvalitní, ani nezohledňuje mezioborové rozdíly. Navíc pokusy o jeho zkvalitnění vedou k dalším a dalším paradoxům.

Ten systém je navíc kontraproduktivní, protože podporuje průměr namísto toho, čemu se hezky česky říká vědecká excelence.

Na druhou stranu se ale děsím, aby nedošlo k tomu, že budeme věnovat víc času prezentaci svých projektů než samotné vědě. Když totiž vědeckou práci hodnotí panel odborníků, vyžádá si k tomu řadu materiálů, kterým musejí vědci věnovat čas.

autor: Petr Jemelka | 25. 2. 2013 11:03

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama