Chelsea, Ottawa - Zkapalněný ruský plyn z Barentsova moře dopravovaný tankery přes Beringovu úžinu do Číny? Levné čínské zboží směřující Severozápadním průjezdem na východní pobřeží USA? Luxusní německé vozy putující přes Severní pól na Aljašku?
Do dvaceti let a možná ještě dříve bude možné úplně všechno. Do té doby by měla být totiž Arktida prosta ledové přikrývky. Alespoň přes léto a zřejmě i po většinu roku.
Zástupci Spojených států, Kanady, Ruska, Dánska a Norska jednali proto minulý týden poblíž Ottawy o tom, jak napříště regulovat námořní dopravu v Severním ledovém oceánu.
Loni proplula Severovýchodním průjezdem, mořskou cestou kolem severních břehů Ruska, dvojice obchodních lodí se zařízením pro elektrárnu v západosibiřském Surgutu.
Jejich majitel, německá rejdařská společnost Beluga, má na letošní léto připraven další kontrakt. Tentokrát do oceánu plného ker vyšle mnohem větší náklad.
Poprvé bez ledoborce
Severní mořskou cestu Rusové využívají od třicátých let. Teprve klimatické změny posledních dvou desetiletí ale umožnily, aby se průlivy v Pečorském a Karském moři plavily nákladní lodi bez toho, že by jim cestu razil ledoborec.
Stejně zajímavý pro obchodní lodi se nyní stává Severozápadní průjezd vedoucí mezi ostrovy arktické Kanady. Obě mořské cesty zkracují námořní přepravu vedenou tradičně přes Suezský či Panamský průplav o několik tisíc kilometrů.
Tání v arktické oblasti ale otevírá nové možnosti také rybolovu a těžbě nerostných surovin.
"To, co se nyní děje v Arktidě, bude mít dalekosáhlé důsledky pro celou zeměkouli a její klima," prohlásila na schůzce v Chelsea americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová. "Tání mořského ledu, ledovců a trvale zmrzlé půdy ovlivní život lidí a ekosystémy na celém světě."
Na Severozápadní průjezd si činí nárok Kanada, podle které se celý nachází v jejích teritoriálních vodách. S tím ale nesouhlasí USA a Dánsko.
"Musíme stanovit pevná pravidla pro lodní dopravu v arktických vodách," zdůraznil po jednání s Clintonovou její kanadský protějšek Lawrence Cannon.
Spor o nerostné bohatství
Na tom základním, totiž kam až sahají jejich teritoriální vody, se ale pětice zemí, jež má v Arktidě největší zájmy, v Chelsea shodnout nedokázala.
Rusko se s Norskem pře o mořskou hranici v Barentsově moři. S Dány se zase přetahuje o nárok na nerostné bohatství v širším okolí Severního pólu.
Zatímco podle Moskvy je tři tisíce metrů vysoký Lomonosovův hřbet probíhající po mořském dně pod Severním pólem jen prodloužením kontinentálního šelfu u Novosibiřských ostrovů, Kodaň v něm spatřuje podmořský výběžek Grónska.
Ve hře je hodně. Odhaduje se, že v Kanadské pánvi, Barentsově moři i na jiných místech Severního ledového oceánu leží pod mořským dnem až 90 miliard barelů ropy a 45 miliard kubíků plynu.
Nejhorší není tání: moře málo zamrzá
Ačkoliv skeptici upozorňují na fakt, že námořní přeprava nemá v Severním ledovém oceánu k dispozici náležitou infrastrukturu včetně přístavů a doků či pravidelné hlídkové a meteorologické služby, brémská společnost Beluga shipping plánuje pravidelné zásilky mezi jihokorejským Ulsanem a nizozemským Rotterdamem.
"Zatímco loni jsme Severovýchodním průjezdem přepravili náklady vážící tři sta tun, letos to budou zásilky o 1400 tunách," řekl týdeníku Der Spiegel ředitel společnosti Niels Stolberg. "Severní cesta je o 5400 kilometrů kratší a na jednu loď ušetříme 600 000 dolarů."
Loni se lodi Fraternity a Foresight nechaly pro jistotu doprovázet ruskými ledoborci. Letošní podmínky by v Severním ledovém oceánu měly být ještě lepší.
Letos v lednu rostla plocha arktického zalednění rychlostí 34 000 kilometrů čtverečních za den. A to je málo. Mořský led, který se vytvoří v zimních měsících, přes léto taje rok od roku rychleji.
Profesor Peter Wadhams, oceanograf z univerzity v Cambridge, upozorňuje, že průměrná tloušťka arktického ledu činí nyní pouhých 1,8 metru.
A situace se už sotva může zlepšit. Měření uskutečněná v letech 2007-2009 potvrdila, že celková plocha zalednění je nyní nejmenší od roku 1979, kdy začalo satelitní snímkování Arktidy.
"Nejde o to, že led taje, horší je to, že v zimních měsících dorůstá mnohem menším tempem než dřív," říká ředitel Národního střediska pro sníh a led v severoamerickém Coloradu Mark Serreze.
