Foto: Reuters

Jak se k ruské vakcíně staví další státy EU?

Kromě zmíněného desetimilionového Maďarska, kterému minulý týden dorazilo prvních 40 tisíc dávek, ruskou vakcínu zatím neschválila žádná země EU. Nasadit ji chtělo Slovensko, tamní lékový ústav kvůli chybějícím informacím zatím své hodnocení nezveřejnil a vakcína je tak zatím bez využití. Její první zásilka, kterou zajistil bývalý premiér Igor Matovič, vyústila ve vládní krizi a nakonec výměnu šéfa vlády i ministra zdravotnictví. 

Některé státy Sputnik V jednoznačně odmítají. Za vakcínu "plnou propagandy a neskrývaných ambicí rozdělit Evropskou unii" ji považuje například litevská premiérka Ingrida Šimonytė. 

Podle ruské státní agentury TASS chce země dodat v roce 2021 dávky pro 700 milionů osob. Stejně jako "západní" výrobci se ale ani Rusové nedokážou vyhnout problémům s dodávkami. Rusko proto posiluje výrobní kapacity, Sputnik produkují i závody v Jižní Koreji a Indii a brzy by měly přibýt také čínské. Většina zde vyrobené látky zamíří právě do zahraničí.