Vakcína AstraZeneca je v Česku i pro seniory. Měli by dostat účinnější, říkají vědci

Radek Dragoun Radek Dragoun
4. 2. 2021 6:40
Už příští pondělí by měla do Česka dorazit první dodávka vakcíny AstraZeneca, která byla minulý týden schválena. Zatímco v některých zemích omezují její použití jen do určitého věku, v Česku se nic podobného nechystá a mohou ji dostat i senioři. Odborníci však připouštějí, že je na místě uvažovat o tom, že by starší lidé jako riziková skupina měli dost spíše účinnější vakcíny.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Již třemi vakcínami proti onemocnění covid-19 je možné v Evropě očkovat. Jako zatím poslední Evropská léková agentura (EMA) schválila minulý pátek vakcínu společnosti AstraZeneca. Na rozdíl od dříve schválených typů však některé země touto látkou nechtějí očkovat seniory. V Itálii k tomu vyzval tamní lékový regulátor, uvažuje se o tom rovněž v Německu a Polsko již oznámilo, že vakcínu budou dostávat jen lidé mladší 60 let.

Důvodem je to, že klinických studií se neúčastnilo dostatečné množství seniorů, aby se účinnost látky u této věkové skupiny potvrdila. "Nicméně ochranu i u této věkové skupiny lze očekávat vzhledem k tomu, že i u těchto osob je patrná imunitní odpověď, což je známo na základě zkušeností s jinými vakcínami. Protože u této věkové skupiny existují spolehlivé informace o bezpečnosti vakcíny Covid-19 Vaccine AstraZeneca, vědečtí experti Evropské lékové agentury usoudili, že vakcína může být použita u starších dospělých," uvádí k tomu Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Některé země raději hodlají počkat na potvrzení účinnosti i u nejstarší populace a zatím jimi budou očkovat mladší. Česko se podobným směrem vydat nechystá. "V souhrnu údajů o přípravku vakcíny od AstraZeneca není stanovena horní věková hranice a ani Evropská léková agentura nevydala v tomto smyslu žádné zvláštní doporučení. Ani ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli neplánuje vydávat žádné doporučení, které by nabádalo k jinému postupu, než je ten uvedený," vysvětluje mluvčí ministerstva Barbora Peterová. Žádné doporučení neplánuje vydávat ani Státní ústav pro kontrolu léčiv, jak potvrzuje mluvčí Klára Brunclíková.

To, že není prokázána dostatečně vysoká účinnost u seniorů, neznamená, že by pro ně očkování mohlo být nebezpečné. Nezávadnost vakcíny byla již potvrzena. Důležité je však také to, jak moc bude vakcína u starších lidí fungovat.

Virolog Pavel Plevka podobně jako Evropská léková agentura předpokládá, že vakcína od AstraZeneca bude chránit i seniory, nicméně zdůrazňuje, že je potřeba to vždy podložit konkrétními výsledky. "Klinické studie se dělají právě proto, aby se účinnost vakcíny ověřila. Imunitní systém je komplexní a efekt vakcinace nelze určit jinak než testováním," vysvětluje Plevka.

Imunolog Václav Hořejší upozorňuje, že vakcíny obecně u starších lidí mohou fungovat hůře. "Každý typ vakcíny je v principu méně účinný nebo i daleko méně účinný u starých než u mladých. To se netýká jenom vakcíny proti covidu, to se týká všech vakcín. Je to tak, že jak člověk stárne, tak se mu zhoršuje kvalita imunitního systému, tím pádem se snáz nakazí a i hůř odpovídá na vakcinaci," vysvětluje Hořejší a jako příklad uvádí například očkování proti chřipce, které u starší populace zabírá o něco méně než u mladých.

I se 60procentní účinností jde o dobrou vakcínu

Údaj o celkové účinnosti vakcíny AstraZeneca na celé populaci už známý je. Klinické studie dodané Evropské lékové agentuře ji vyčíslují na zhruba 60 procent. To je ale výrazně méně, než je u vakcíny Comirnaty společností Pfizer a BioNTech (95 procent) a vakcíny Moderna (94 procent).

Imunolog Hořejší však odmítá, že by se dalo tvrdit, že vakcína společnosti AstraZeneca není dobrá. "Když se před rokem mluvilo o tom, jakou účinnost u těchto vakcín očekáváme, tak se vycházelo z toho, jaká je účinnost chřipkových vakcín a ty dosahují podobných čísel. Takže 60 procent je dobrá účinnost. Rozhodně to není nic, co by se mělo vyhazovat," vysvětluje Hořejší, který naopak více než 90procentní účinnost u zbývajících dvou vakcín považuje za velké překvapení.

Podle virologa Plevky by ale stálo za úvahu dávat starším lidem přednostně účinnější vakcíny, zatímco AstraZeneca by mohla sloužit méně ohroženým skupinám. "Určitě se s tím dá takto kalkulovat. U mladší populace nemoc není tak nebezpečná, tam jde hlavně o to, aby mladší nenakazili starší. Starší spoluobčany je naopak potřeba chránit, aby nemoc vůbec nedostali. Takže je to relevantní úvaha, ale jestli takhle uvažuje někdo na ministerstvu zdravotnictví, to nevím," říká Plevka.

Mluvčí ministerstva Peterová na tuto konkrétní otázku odpověděla tak, že se v tuto chvíli neplánuje doporučení, jakou věkovou skupinu vakcínou AstraZeneca očkovat.

I imunolog Hořejší ale takový postup schvaluje. "Bylo by to samozřejmě logické, ale za předpokladu, že údaje o účinnosti jsou spolehlivé," říká Hořejší. Upozorňuje na to, že kolem účinnost látky panují ještě jisté nejasnosti. Například studie zveřejněná v prosinci v prestižním odborném časopise The Lancet ukazuje, že má vakcína účinnost přes 70 procent.

Vedení výrobce dokonce prohlásilo, že se domnívá, že by vakcína mohla mít i 90procentní účinnost za předpokladu, že první dávka vakcíny bude pouze poloviční. K tomu pokusu došlo vlastně omylem při špatném vyměření dávkování. Jestli po takovém podání skutečně naroste účinnost, by však musely potvrdit další studie.

AstraZeneca nepotřebuje extrémní mrazy

Vakcína AstraZeneca má ale oproti svým dvěma "konkurentům" jiné výhody, které souvisí zejména s logistikou. Vakcína Comirnaty od Pfizeru i Moderna totiž vyžaduje skladování v nízkých teplotách, ta první dokonce v minus šedesáti stupních Celsia, což vyžaduje speciální chladicí boxy. Po rozmrazení ji pak lze skladovat pět dní v teplotě do osmi stupňů. U Moderny je situace o něco snazší, ta ke skladování a přepravování vyžaduje teplotu minus 18 stupňů.

AstraZeneca je na tom ze všech nejlépe - lze ji skladovat v teplotě do osmi stupňů Celsia a to až po dobu půl roku. Je také výrazně odolnější a nevyžaduje tak citlivé zacházení jako zejména vakcína společnosti Pfizer.

Z toho důvodu se počítá s tím, že jí budou očkovat zejména praktičtí lékaři. Ministr zdravotnictví Jan Blatný na začátku roku uvedl, že až se do Česka tato vakcína dostane, bude se moct otevřít více než pět tisíc očkovacích míst u praktických lékařů. Ti jsou připravení vypomoci už nyní, ale limitují je skladovací podmínky dvou dosud dostupných vakcín. Dost často totiž nemají v ordinacích potřebné chladicí boxy, kdy by očkovací látky mohli uchovávat. Tyto starosti v případě AstraZenecy odpadávají.

Již příští pondělí by do Česka měly dorazit první dodávky vakcíny od společnosti AstraZeneca a do konce února by mělo jít o 81 tisíc dávek. Původně vládní strategie počítala s tím, že během tohoto měsíce obdrží 200 tisíc dávek této vakcíny. Omezení způsobilo zbrzdění výroby vakcíny, kvůli kterému se Evropská komise pře s výrobcem očkovací látky. Zemím evropské sedmadvacítky dodá v prvním čtvrtletí 40 milionů dávek, původní dohoda však počítala za dané období s dvojnásobkem.

Ve středu ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že proti covidu-19 byla dosud očkována asi pětina seniorů starších 80 let.

Jak funguje vakcína AstraZeneca

Jak funguje vakcína vyvinutá firmou AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Putina, aby přijel na východní Ukrajinu a projednal s ním snížení napětí

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Porota dospěla k verdiktu v procesu s expolicstou Derekem Chauvinem, který čelí obvinení z vraždy černocha George Floyda, píše agentura AP

Zdroj: ČTK
Další zprávy