Jaroslaw Kaczyński vystoupal do vlády po smolenských rakvích, tvrdí polský spisovatel

Jan Gazdík Jan Gazdík
10. 4. 2020 7:18
Přesně před deseti lety u Smolenska havaroval polský letoun, zemřelo všech 96 lidí na palubě včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vládní delegace mířila uctít památku obětí katyňského masakru v roce 1940. Polský novinář a spisovatel Maciej Bernatt-Reszczyński v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje národní trauma z obou tragických událostí.
Foto: ČTK

Před deseti lety havaroval u ruského Smolenska polský letoun Tu-154 s vládní delegací v čele s prezidentem Lechem Kaczyńským. Zahynulo navíc i kompletní velení polské armády. Tragédii pak provázely silné emoce, předsudky i nenávist. Už to pominulo?

Jde o strašlivou a nešťastnou souhru náhod, že vládní letoun havaroval s polskými elitami zrovna nedaleko Katyně. Jakkoliv tragická, avšak prozaická, letecká katastrofa se přeměnila v něco neuvěřitelného. V jeden okamžik tak do sebe narazily katyňská legenda se současnou nekompromisní a tvrdou politikou Polska.

Víte, já letěl před dvaceti lety na padesátiletou pietní vzpomínku v Katyni do Smolenska stejným vládním speciálem. Tehdy ještě s polským exilovým prezidentem Ryszardem Kaczorowským, který při onom tragickém letu před deseti lety ve Smolensku zahynul. A proč o tom hovořím? Na palubě stroje bylo při tom mém letu velmi veselo, vládl tam euforický zmatek, každý mohl do kokpitu. I tehdy se tam, stejně jako před deseti lety při tom nešťastném letu, pilo.

Tu-154 odstartovalo v ten tragický den (10. dubna 2010) s hodinovým zpožděním, protože se čekalo na prezidenta Lecha Kaczyńského. Piloti letounu neměli na tomto typu nalétaný potřebný počet hodin. A připomínám i to, že na smolenském letišti se nemělo v nepříznivých klimatických podmínkách, které tam tehdy vládly, v žádném případě přistávat. Za katastrofu tedy nemohl ani Stalin, ani Putin - ale jen my.

Následovalo pak to, co už jednou v minulosti: jasná fakta přebilo bolestivé trauma z Katyně a v jisté míře i fanatismus.

Jak tahle deset let stará tragédie ovlivnila Polsko?

Předseda polské strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski.
Předseda polské strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski. | Foto: Reuters

Jaroslaw Kaczyński, nynější předseda strany Právo a spravedlnost, vystoupal do vlády po smolenských rakvích. A nemyslím to vůbec jako urážku či výčitku. Smolenskou katastrofu chápu jako nesmírně silnou událost, která otřásla Polskem, měla obrovský vliv na polskou společnost a která Jaroslawa Kaczyńského vynesla k moci. Nic víc a nic míň.

Vraťme se ke katyňskému masakru v roce 1940, při kterém Sověti zavraždili 22 tisíc polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Jak tato tragédie ovlivnila Poláky, jejich mentalitu a vztah k Rusku?

Vlastně tu jde o jakési dvě fáze vlivu tohoto neštěstí na Poláky. Trauma z tohoto obludného vraždění se v Polácích zakořenilo tak hluboko zejména proto - a to je ta druhá fáze -, že Katyň obestíraly po mnohá léta lži a zamlčování pravdy o tom, co se tam v dubnu a květnu 1940 odehrálo. O Katyni se nemohlo až do pádu komunistického režimu mluvit. A tento zákaz katyňskou legendu a trauma z ní ještě posiloval, gradoval. Stejně jako legendu varšavského povstání proti hitlerovcům, o němž se také nemohlo mluvit. Katyň má ovšem pro Poláky i velký symbolický význam.

Jak to myslíte?

Byla pouhým vrcholem ledovce toho, jak si Sovětský svaz podrobil Polsko na začátku druhé světové války. Sověti například vysídlili z území jimi okupovaného východního Polska až milion a půl Poláků. Vraždění v Katyni a dalších táborech bylo tedy něco strašného, ale je to jen ten nejviditelnější důkaz porobení Polska Sovětským svazem.

Víte, hodně Poláků se mnou teď asi nebude souhlasit, ale…

Maciej Bernatt-Reszczyński, polský novinář a spisovatel, který emigroval do Irska. Do roku 2011 působil v BBC. O moderní polské historii napsal čtyři knihy.
Maciej Bernatt-Reszczyński, polský novinář a spisovatel, který emigroval do Irska. Do roku 2011 působil v BBC. O moderní polské historii napsal čtyři knihy. | Foto: Aktuálně.cz

Ano? 

Polsko přišlo v druhé světové válce o šest milionů obyvatel. Katyň tedy je - i přes veškerou tragickou hrůzu, která s ní souvisí - kapkou v moři lidských ztrát Poláků i jejich válečného utrpení.

Problém je ale v tom, že se o této tragédii nesmělo po dlouhá desetiletí mluvit. A když tedy po pádu komunismu už mohlo, vedlo to k dost vyhrocené hysterii. Což ani trochu nesnižuje rozsah katyňské tragédie. Říkám to i proto, že Poláci se na můj vkus až příliš vracejí do historie. A mám-li to říci ostřeji, tak se v ní někdy doslova patlají.

Katyň zkrátka byla, tak jako mnoho událostí v polské i české historii, "zakázaným ovocem". A když už je teď možné toto "ovoce" jíst, měli bychom si dávat velký pozor, abychom se ho nepřejedli a nebylo nám z něj špatně. A Poláci si, bohužel, udělali z Katyně nové náboženství - náboženství z utrpení předků.

K tomu jen poznámku. Pokud lidé neznají historii své země, potom snadno opakuji omyly i tragédie, již se jejich předci dopustili.

Souhlasím. Dnes jsme ostatně v Evropě svědky mnohých těchto nepoučení. A pokud jde o Katyň, někteří polští fanatici nedokážou stále rozlišit mezi represivním stalinským režimem a ruským národem. Stejně jako nelze nenávidět tři generace po druhé světové válce každého Němce, tak ani každého Rusa, jen proto, že Stalin naplánoval vraždění Poláků v Katyni. Tím, že leckdy vidíme ve všech Rusech stále Sověty, děláme přesně to, co ruský prezident (Vladimir Putin).

Polské Centrum dialogu a porozumění zorganizovalo nedávno konferenci, na které se diskutovalo i o tom, aby nebyli všichni Rusové považováni za sovětské stalinovce. Co všechno totiž dokáže historický fanatismus, je dnes vidět právě v Rusku. Vězní tam například už dva roky člověka, který prohlásil, že Rusové napadli v roce 1939 Polsko.

Ruský prezident Putin toleruje, aby se ve veřejném prostoru mluvilo o tom, že v Katyni to bylo možná jinak, že nebyli vražděni jen Poláci, ale i Rusové. I proto se v Moskvě hovoří o obnovení exhumací v Katyni. A to jen proto, aby se se tam našly ostatky Sovětů. Má to jediný smysl: odvést pozornost od jediného viníka masakru - sovětského stalinského režimu.

Přesto je ale asi důležité o katyňské tragédii hovořit, ne? Stále žijí přímí potomci katyňského vraždění.

Historie je pro nás důležitá jen tehdy, když nás připraví na budoucnost. Jestli je ale jediným poučením z Katyně to, že všichni Rusové jsou zlí, tak je to pro nás nejhorší možná lekce. Katyň vypovídá hlavně o tom, čeho všeho jsou lidé schopni v daném - v tomto případě stalinském - režimu či systému.

I proto je dobré si uvědomit, že Stalin byl nejenom diktátorem, ale podle dnešních měřítek i nesmírně oblíbeným populistou. Všichni ho v Rusku velmi milovali. Rodiče mně vyprávěli, že když Stalin v březnu 1953 zemřel, Poláci žalem plakali a modlili se za spásu jeho duše. Oblíbení populisté vládnou v některých zemích znovu - to by pro nás mělo být varováním, lekcí, z níž bychom se měli poučit.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Podvodníci se jménem ČNB snaží vylákat údaje k účtům a kartám, varuje banka

Podvodníci se jménem České národní banky (ČNB) snaží po telefonu vylákat z lidí údaje pro přístup k účtům a platebním kartám. ČNB to dnes oznámila na svém webu. Centrální banka upozornila, že lidi takto neobvolává a podobné údaje nikdy nevyžaduje.

Neznámí podvodníci vystupující jako představitelé ČNB podle banky od lidí po telefonu žádají přihlašovací údaje do elektronického bankovnictví a údaje o platební kartě, potřebné k potvrzování online plateb - celé číslo karty, jméno majitele, dobu platnosti a autorizační CVV kód. "Upozorňujeme, že ČNB takovýmto způsobem veřejnost nekontaktuje a rozhodně od nikoho nevyžaduje sdělení údajů o platební kartě či údajů pro přihlášení k účtu v bance," sdělila centrální banka.

Lidé by podle ČNB neměli nikomu tyto osobní údaje poskytovat. Pokud by se s podobným případem setkali, měli by si podle banky zaznamenat telefonní číslo volajícího, datum a čas hovoru, a informace poté předat bance, jejímž jménem se podvodníci snažili vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy