Takové ostrovy se objevují poměrně často, většina z nich ale zase velmi rychle zmizí. Jižní část japonského souostroví Ogasawara tvoří právě sopečné ostrovy. Mnoho jich vzniklo v letech 1904, 1914 a 1986, všechny ale opět zanikly kvůli erozi.
Když vybuchne podmořská sopka, postupně prochází několika fázemi, vysvětluje pro Aktuálně.cz Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Nejprve se láva začne vylévat pod vodou, rychle se chladí a formuje tvrdé polštářovité útvary. Jakmile se ale dostane blíž k hladině, začne zahřívat vodu, vzniká pára a láva s vodou jsou trhány na kusy.
Právě v tom okamžiku vzniká sopečný materiál, prach nebo pemza, který tvoří většinu malých ostrovů. "Je to ale stejné, jako když nasypete hromadu písku. Mořský příboj vám ji hned zničí a odnese," přirovnává Brož. Takové ostrovy často vydrží jen několik měsíců, než je moře znovu pohltí.
Neutuchající sopečná aktivita a láva ale mohou také vytvořit pevnější, a tím i odolnější, tvrdou slupku ostrova. "Pokud lávě odříznete přísun vody, už není trhána a začne se rozlévat. Jakmile k tomu dojde, vytvoří se velmi pevná krusta a ostrov se tím stabilizuje," dodává geolog.
Nový japonský ostrůvek má podle pobřežní hlídky v průměru asi kilometr. Kromě něj našla v oblasti i velké plující kameny, které během erupce vznikly, píše britský server The Guardian.
Zatím ale není jasné, jaká bude budoucnost ostrova. Meteorologové se domnívají, že sopka bude aktivní i během následujícího týdne. Vydali proto varování před kouřem a velkým množstvím sopečného prachu ve vodě.
Nejslavnější sopečný ostrov
V roce 2013 vznikl v Japonsku podobným způsobem kus země, který se připojil k už existujícímu ostrovu Nišinošima. Ten pak svým novým tvarem připomínal kresleného psa Snoopyho. Nišinošima ale stále díky sopečné aktivitě roste. Teď má rozlohu skoro tři kilometry čtvereční a sopečný kužel ční více než 140 metrů nad hladinu moře.
Asi nejznámější sopečný ostrov ale leží v Evropě, zhruba 30 kilometrů jižně od Islandu. Surtsey začal vznikat v 60. letech minulého století a díky několikaměsíční sopečné aktivitě získal pevnou vrstvu lávy, která zajistila, že nejspíše ještě desítky let zůstane nad hladinou.
Nyní ostrov slouží hlavně vědcům, je rezervací UNESCO a turisté na něj mají vstup zakázán. Biologové se zde snaží vypěstovat život a zkoumají, jak si příroda na neobydleném a zcela novém ostrově umí poradit. Geologové se zaměřují na to, jak ostrov roste, respektive ubývá.
Sopečné ostrovy jsou navíc pro lidi poměrně nebezpečné, protože sopka pod nimi může být stále aktivní a nevyzpytatelná. Například v roce 2019 na White Islandu u Nového Zélandu vybuchla sopka a zabila přitom 22 lidí.
"Pořád je to sopka a vy si nemůžete být jisti, že když bude chrlit lávu a bude mít mírnou fázi sopečné aktivity, tak najednou nedojde k obrovské explozi. Rozhodně bych nedoporučoval na nově vzniklé sopečné ostrovy cestovat jako turista," říká Brož.
Diplomatická roztržka
Geolog ale dodává, že nejvíce vznik nových ostrovů zasahuje do mezinárodních vztahů a vysoké politiky. Pokud se totiž nový ostrov objeví v teritoriálních vodách některého státu a chvíli tam i vydrží, zvětšuje tím jeho výlučnou ekonomickou zónu, kde mohou státy rybařit nebo těžit.
To se stalo právě u Islandu. Když se ostrov Surtsey poprvé objevil, dorazila k němu francouzská loď s novináři a zabodnutím vlajky se ho pokusila prohlásit za francouzské území. Island však trval na tom, že ostrov leží v jeho vodách, a země pak skutečně rozšířila svoje teritorium, a tím i dosah v moři.
Japonsko nyní také doufá, že pokud ostrov vydrží, mohl by tím oficiálně rozšířit území země. Podle expertů to ale není příliš pravděpodobné.
