Během osmi měsíců, kdy Rusové ovládali město na jihu Ukrajiny, zmizely z chersonských parků bronzové sochy a z katedrály dvě stě let staré kosti Grigorije Potěmkina, milence carevny Kateřiny II. Veliké. Ve vědecké knihovně už není k nalezení několik publikací a v zoologické zahradě chybí zvířata, včetně mývala.
Větší škodu ale napáchaly ruské jednotky v místních muzeích, ze kterých zmizely tisíce uměleckých předmětů. "Minimálně deset tisíc exponátů z více než čtrnácti tisíc bylo pryč," řekla časopisu The Atlantic ředitelka Chersonského muzea regionálního umění Alina Docenková, která tam pracuje už 45 let.
"Jsem dcerou důstojníka, který mě vychoval k tomu, abych byla silná. Přesto jsem dva týdny vzlykala," dodává v rozhovoru pro americký deník New York Times.
Podobně vypadá situace i v dalších více než třiceti muzeích po celé Ukrajině, například v Mariupolu a Melitopolu, které také na čas ovládali Rusové.
Většina uloupených uměleckých sbírek skončila na Ruskem kontrolovaném Krymu, jak potvrdil i ředitel tamní galerie. Další díla zmizela beze stopy.
Ne krádež, ale "ochrana"
Ruským vojákům údajně pomohli i ukrajinští kolaboranti. Ředitelka chersonského muzea Docenková například popisuje, že i díky lešení kolem budovy se jejímu týmu na určitou dobu podařilo přesvědčit Rusy, že veškeré umělecké objekty jsou mimo město kvůli renovaci - ve skutečnosti byly ukryté ve sklepě.
Trvalo tři měsíce, než dva bývalí zaměstnanci muzea prozradili, kde hledat. "Naši vlastní kolegové pomohli lupičům vykrást muzeum," líčí Docenková, které se ještě před výslechem ruskými tajnými službami povedlo uprchnout z města i s digitálním archivem muzejních exponátů.
Rusko přesun uměleckých děl přiznává. Místo krádeží ale mluví o "ochraně". "Všechno jsme udělali pro zachování historického dědictví města Cherson," uvedl loni v říjnu Ruskem dosazený představitel města Kirill Stremousov, který byl za neobjasněných okolností po osvobození města zabit při autonehodě.
Ještě před svou smrtí tvrdil, že až boje skončí, umělecká díla se do Chersonu vrátí.
Největší loupež od druhé světové války
Podobnou situaci už Cherson jednou zažil, a to mezi lety 1941 a 1944, kdy bylo město okupováno nacistickými vojsky. I v té době se z muzeí ztratilo velké množství vzácných předmětů, pátrání po nich zabralo roky a ne všechny byly objeveny. Mezinárodní experti navíc uvádí, že současné počínání Rusů lze označit za největší loupež umění od druhé světové války.
"Šokovaný není to správné slovo. Jsem rozčílený," řekl při prohlídce jednoho z muzeí ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko. "Pokud ukradli naše dědictví, tak věří, že nebudeme nadále žít a tvořit. Ale my budeme," cituje ho americký deník.
Dvaaosmdesátiletého historika Dmytra Gorbačeva chování Ruska nepřekvapuje. Připomíná událost z roku 1938, kdy Rusové z Chrámu svatého Michala v Kyjevě odvezli historické mozaiky do Moskvy. "O dvacet pět let později jsem požádal Moskvu o navrácení půjčených mozaik zpět do Kyjeva a obdržel jsem nejvíc ponižující odpověď - uvedli, že jde o jejich vlastnictví. Rusové zacházejí s ukrajinským uměním, jako by bylo jejich. Ale od rozpadu Sovětského svazu je všechno na našem území naše. Takže tohle je krádež," je přesvědčen.
Pracovníci muzeí nyní spolu s právníky vytváří seznamy všeho, co chybí, a doufají, že to budou moci v budoucnu použít u soudu. Rusko totiž stejně jako Ukrajina podepsalo mezinárodní dohodu o nevykrádání muzeí z roku 1954. Své seznamy také Ukrajinci postupně předávají londýnské organizaci The Art Loss Register, která pomáhá po odcizených uměleckých dílech pátrat. "Všichni na uměleckém trhu jsou na pozoru," říká James Ratcliffe z této organizace. "Každý aukční dům, který uvidí předměty z Ukrajiny, se začne ptát na spoustu otázek."
