1. Tři sta miliard dolarů pro Ukrajinu
"Nejdůležitější věc, kterou můžeme udělat, abychom to Putinovi oplatili, je přijmout zákon o zabavení 300 miliard dolarů ze zmrazených ruských bankovních rezerv a poskytnout je na obranu a obnovu Ukrajiny," doporučuje v deníku The New York Times americký investor a politický aktivista Bill Browder.
Takový návrh není novinkou. Mezi americkými a evropskými politiky se už dlouho debatuje o tom, že by tyto rezervy ruské centrální banky měly být převedeny na Ukrajinu. Takovému návrhu se však brání někteří američtí představitelé, protože se obávají, že překračuje rámec toho, co umožňují zákony USA. Tento krok by ale Vladimira Putina opravdu bolel.
Loni ve zprávě pro iniciativu Renew Democracy Initiative harvardský právník Larry Tribe poznamenal, že Biden má pravomoc tyto peníze předat Ukrajině v době mezinárodního ohrožení, a to v případě, že prezident věří, že by to mohlo přimět agresora k dodržování práva. Dovoluje mu to podle něj zákon, který Kongres přijal před 46 lety.
"Zabavení ruských aktiv by bylo, jako kdyby Západ Putinovi strčil dva prsty do očí. Šéfovi Kremlu je jedno, kolik vojáků přijde ve válce o život, ale na jeho penězích mu hluboce záleží. Této legislativě by se mělo říkat Navalného zákon," dodal Browder.
2. Putin touží po uznání, nedopřejme mu ho
Šachový velmistr a přední Putinův kritik Garry Kasparov zase radí Bidenovi, aby po březnových prezidentských volbách Putina neuznal jako vůdce Ruska. "Prostě přestaňme považovat kremelský režim za legitimní," říká s tím, že Putinovi je sice spousta věcí lhostejná, ale stále touží po uznání na mezinárodní úrovni.
S tím souhlasí i ruský ekonom a profesor Chicagské univerzity Konstantin Sonin, kterého tento měsíc nařídil v nepřítomnosti zatknout ruský soud. "S Putinem a jeho nohsledy by se mělo zacházet jako s gangem, který se drží u moci ne díky legitimitě, ale hrubé síle. Nemá smysl s ním vyjednávat, protože jakákoli dohoda bude muset být znovu projednána, až jeho režim padne," míní.
3. Výměna zajatců
Jeden z blízkých přátel zesnulého opozičníka Alexeje Navalného a bývalý izraelský ministr vnitra Natan Šaransky zase vkládá naděje do disidentů, o jejichž návrat by podle něj Západ měl více usilovat při případné výměně vězňů. "Je potřeba pochopit, že tito disidenti jsou skutečnými přáteli svobodného světa a nevíme, který z nich může být právě tím, kterému se podaří spojit Rusy na protest proti Putinovi," říká.
Konkrétně mluví o Vladimiru Kara-Murzovi, který stejně jako dříve Navalnyj přežil otravu. I on si v trestanecké kolonii odpykává vysoký trest za svůj odpor vůči Putinovi. Pokud nedojde ke změnám v politice Západu, může Putin podle Šaranského Kara-Murzu klidně zítra zabít.
4. Rakety s delším doletem
Všichni experti oslovení listem The New York Times se shodují na tom, že nejvíce by Biden pomstil Navalného apelem, aby Spojené státy pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Generál ve výslužbě a bývalý ředitel americké CIA David Petraeus například navrhuje, aby Bílý dům Kyjevu poskytl svůj taktický armádní raketový systém, který by zdvojnásobil dolet raket dodaných z USA.
Petraus však upozorňuje, že takový systém by Spojené státy mohly poskytnout pouze v případě, že se podaří přesvědčit republikány ve Sněmovně reprezentantů, aby schválili balík pomoci Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů.
"Každý republikán, který si pamatuje, za čím jeho strana kdysi stála, má povinnost hlasovat pro tento zákon, stejně jako má Biden povinnost zajistit, aby zlo nezůstalo nepotrestáno a aby Navalnyj nezemřel zbytečně," apeluje generál.
