Jako se Stalinem proti Hitlerovi. Irák spojil USA a Íránce

Martin Novák Martin Novák
16. 6. 2014 18:00
Teherán a Washington mají společný zájem zastavit sunnitské radikály v severozápadním Iráku.
Irácký voják sleduje konvoj uprchlíků z Mosulu..
Irácký voják sleduje konvoj uprchlíků z Mosulu.. | Foto: Reuters

Bagdád – Strach z fanatických islamistů řádících na východě Sýrie a západě Iráku spojuje dlouhodobé nepřátele.

Spojené státy i Írán připouštějí, že jejich společným zájmem je vytlačit bojovníky Islámského státu v Sýrii a Levantě (ISIL) z velkých iráckých měst.

Po kliknutí uvidíte na mapě, co vše v Sýrii a Iráku ovládá ISIL.
Po kliknutí uvidíte na mapě, co vše v Sýrii a Iráku ovládá ISIL. | Foto: Jiří Kropáček

ISIL, který zastává podobně extremistickou ideologii jako Al-Káida, ofenzívou minulý týden dobyl obrovské území v Iráku, včetně velkoměst Mosulu a Tikrítu.

Obavy z postupu několika tisícovek ozbrojenců na Bagdád se zatím nenaplňují. Naopak - irácká armáda se vzchopila k protiútoku a několik menších měst v neděli a v pondělí dostala zpět pod svou kontrolu.

Mezi americkými politiky, kteří jsou pro dočasné a taktické spojenectví s Teheránem, je i republikánský senátor a až dosud ostrý kritik íránského režimu Lindsey Graham.

"Musíme udělat vše pro to, aby tito povstalci neovládli Bagdád. Partnerství s Íránem mě nenaplňuje žádnou radostí. Ale je to jako když jsme za druhé světové války spolupracovali se Stalinem proti Hitlerovi," prohlásil Graham podle agentury Reuters.

Washington a Teherán spolu neudržují diplomatické vztahy od vítězství íránské revoluce v Íránu v roce 1979. Američané roky označují islámskou republiku za jednoho z největších iniciátorů terorismu ve světě a krizi ještě vyostřil spor o íránský jaderný program.

V posledních měsících však série rozhovorů mezi zástupci Íránu a mocností vedla k dohodě, která odvrátila – zatím – přímou americko-íránskou ozbrojenou konfrontaci.

Možnost spojenectví dvou nepřátel zmínil už na konci minulého týdne také íránský prezident Hasan Rúhání. Uvedl, že Írán zvažuje spolupráci s USA, pokud Američané prokáží vůli ke "konfrontaci s teroristickými skupinami".

Za teroristy Írán označuje sunnitské povstalce, kteří bojují proti převážně šíitské vládě v Bagdádu a proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi v Sýrii. Jeho režim a armádu tvoří hlavně alávité, kteří se hlásí také k šíitskému islámu.

Írán je největší šíitskou zemí a drží neoficiálně ochrannou ruku nad všemi šíity na Blízkém východě. V Iráku, Sýrii, Libanonu, na Bahrajnu.

Irácký premiér Núrí Málikí, Bašár Asad v Sýrii a libanonské šíitské hnutí Hizballáh jsou největšími spojenci Íránu.

Podle deníku Wall Street Journal v Iráku působí několik stovek příslušníků elitních íránských jednotek, takzvaných Revolučních gard. Irácké armádě a šíitským milicím pomáhají koordinovat obranu Bagdádu a části města Samarrá, kde se nachází posvátná šíitská mešita.

Íránci také prostřednictvím finanční pomoci, dodávkami zbraní a vysíláním vojenských expertů pomáhají Asadovi v Sýrii přežít povstání, které trvá už tři roky a vyžádalo si na 160 tisíc život.

Americký prezident Barack Obama zamítl vojenskou pomoc syrské opozici v obavách, že z dodávek zbraní a munice budou těžit hlavně extrémisté, jako je ISIL nebo organizace Fronta Al-Nusrá, přímo napojená na Al-Káidu (ISIL se s vedením Al-Káidy názorově rozešel).

V pátek Obama oznámil, že americké vojáky do Iráku nepošle, nevyloučil však letecké útoky na základny a konvoje ISIL. Dnes ministr zahraničí John Kerry potvrdil, že útoky bezpilotními letouny jsou variantou, kterou vláda zvažuje.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Ministerstvo průmyslu prodloužilo lhůtu, do které mohou podnikatelé zasažení tornádem zažádat o kompenzace

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prodloužilo příjem žádostí do programu Pomoc po tornádu do 15. října. Resort to uvedl na svém webu. Původně měl příjem skončit 30. září. V kompenzační výzvě Pomoc po tornádu mohou podnikatelé žádat o příspěvek na obnovu nebo nákup nového majetku. Na podporu je pro ně připraveno 200 milionů korun.

Někteří podnikatelé podle resortu stále nemají příslušné podklady k uznání kompenzace, proto se úřad rozhodl posunout termín ukončení příjmu žádostí. Ten začal 30. června.

Státní agentura CzechInvest, která má administraci programu Pomoc po tornádu na starost, k 21. září evidovala 167 podaných žádostí za 82 milionů korun. Z nich bylo na ministerstvu ke stejnému datu předáno 130 žádostí za zhruba 59,6 milionu korun. Úřad postupně podnikatelům posílá peníze na účty, k 21. září proplatil 110 žádostí v objemu 48,9 milionu korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy