Mosul/Praha – Černé vlajky vlající nad městem, v ulicích odhozené uniformy, zbraně i těla vojáků, kteří nestihli utéci. Z megafonů ozbrojenci v černém oblečení hlásí, že město je osvobozeno. Státní úřady, policejní služebny a banky jsou vydrancovány.
Mosul, třetí největší irácké město po Bagdádu a Basře, padlo do rukou radikálů z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL).
Irácká armáda, hájící Mosul, se stáhla po týdnech bojů, během kterých čelila palbě odstřelovačů, minám na silnicích, raketovým útokům a neustálým nájezdům sebevražedných útočníků. Prohrála.
Islamisté, kteří mají ve výzbroji i protiletadlové střely, se dnes dostali už k ropnému terminálu Bajdží, což je klíčové místo pro export irácké ropy.
Ve středu odpoledne obsadili i Tikrít, rodné město Saddáma Husajna.
"Ztratili jsme celý Mosul. Je to totální kolaps ozbrojených sil. Oni jsou vycvičeni a skvěle připraveni pro boj v městské zástavbě, my ne. Jsou jako duchové. Zjeví se, zaútočí a zase zmizí," řekl zpravodaji agentury Reuters jeden z iráckých plukovníků, který také z Mosulu uprchl.
Vojáci a policisté odhazovali nejen výzbroj, ale i uniformy, aby se dostali z města. Spolu s nimi prchají v obavách z extremistů statisíce lidí.
Podle svědků během úterý a středy opustilo Mosul až půl milionu obyvatel. Přibližně čtvrtina města. Ve směru na sever, kde leží kurdská autonomní oblast, a tedy bezpečí, se tvoří v obrovském vedru mnohakilometrové kolony.
Někteří utíkají v automobilech, někteří pěšky s tím, co poberou.
"V Mosulu je peklo. Všude plameny a kouř," uvedla pro Reuters jedna z uprchlic.
Pro iráckou vládu je ztráta Mosulu a většiny provincie Ninive na severu země katastrofou. Poté, co se ISIL zmocnila na začátku roku provincie Anbar západně od Bagdádu. Včetně Fallúdži, o kterou v letech 2003 a 2004 tvrdě bojovali američtí vojáci.
Fanatičtí islamisté tak ovládají velkou část iráckého severozápadu.
Premiér Núrí Málikí vyhlásil výjimečný stav a vyzval obyvatele Mosulu, aby povstali se zbraní v ruce proti teroristům. ISIL má ale podle svědků ve svých rukou veškeré strategické body ve městě. Včetně letiště a hlavní vojenské základny.
Islámský stát v Iráku a Levantě zastává fanatickou ideologii blízkou Al-Káidě, s vedením této organizace se však rozešel. Šéf Al-Káidy Ajmán Zaváhrí v únoru bojovníky ISIL "exkomunikoval" kvůli jejich útokům na jiné islamistické skupiny v Sýrii.
ISIL působí i v Sýrii, kde kontroluje velkou část severovýchodu země. Pomalu tak vytváří svůj stát na syrsko-iráckém pomezí. Kontrolují i některé hraniční přechody.
Američané sice Irák opustili, nadále ale poskytují irácké armádě finanční a vojenskou pomoc. Na zastavení ozbrojenců ISIL to však zjevně nestačí, získávají další a další města jako korálky na niť (někdy se v médiích uvádí i alternativní název této skupiny ISIS - Islámský stát v Iráku a Sýrii).
V Ramádí a Fallúdži nasadila armáda bojové helikoptéry, ale výsledkem je smrt mnoha civilistů.
ISIL je aktivní v sunnitských oblastech, kam patří i Mosul. Země tak nebezpečně směřuje ke stále větší sektářské polarizaci. Iráckou vládu ovládají většinoví šíitští muslimové, zatímco sunnitská menšina na severovýchodě si stěžuje na diskriminaci a útlak (Kurdové na nejzazším iráckém severu mají svoji autonomii).
V Sýrii je situace obdobná. Režim prezidenta Bašára Asada podporují hlavně alávité, kteří jsou odnoží šíitů, zatímco v opozici jsou sunnité.
Velká část syrské opozice se ale od Islámského státu v Iráku a Levantě distancuje, protože na svých územích provádí represe vůči všem, kdo se protiví jeho vůli a nedodržují přísné islámské zákonodárství.
Zatímco v Sýrii mají radikální islamisté pod kontrolou jen menší města, v Iráku se dobytím Mosulu stali důležitou silou. Na syrsko-iráckém pomezí každopádně vzniká to, čeho se nejen Evropa a Spojené státy, ale i podstatná část muslimského světa obává.
Velká oblast kontrolovaná fanatickými islamisty, poskytující jim bezpečné zázemí a prostor pro výcvik.
