Každou vteřinu jeden nový uprchlík. Klimatické změny uvedou do pohybu masy

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
22. 7. 2019 7:19
Každou vteřinu kvůli přírodním katastrofám přijde o domov jeden člověk. Tajfuny, povodně, sesuvy půdy a další podobné pohromy připraví ročně o střechu nad hlavou podle nezisková organizace Norská rada pro uprchlíky (NRC) na 26 milionů lidí. Naopak kvůli suchu a zhoršené kvalitě půdy bude do roku 2045 na světě 135 milionů uprchlíků, varuje OSN. Tyto černé scénáře spojuje jediné - klimatická změna.

OSN zároveň dodává, že dopady změn klimatu mohou do jedenácti let uvrhnout do chudoby více než 120 milionů lidí po celém světě, jejichž živobytí závisí na pěstování potravin. Budou buď hladovět, nebo začnou migrovat.

Fatální následky klimatických změn jsou vidět v současnosti například v Jižní Asii, kterou minulý týden zasáhly záplavy a následné sesuvy půdy, v několika zemích zabily bezmála 300 lidí. V Indii navíc přišel silný déšť po týdnech katastrofálního sucha.

Zdánlivě protichůdné problémy mají ale stejnou příčinu - globální oteplování.

Zatímco průměrný počet srážek klesá, frekvence silných lijáků naopak v monzunovém období v Indii stoupá. Druhou nejlidnatější zemi světa tak stíhají oba extrémy, vysvětlují vědci ve studii zveřejněné v prestižním časopisu Nature

Extrémní výkyvy vyvolávají obavy, že v některých oblastech Indie se brzy vůbec nebude dát žít. Monzuny jsou stále více nevyzpytatelné a hůř předpovídatelné. Letos v létě Indie zažívala nejprve vážnou krizi způsobenou nedostatkem vody, vzápětí přišly záplavy. 

Extrémní sucho

Problém s pitnou vodou se tím ale nijak nevyřešil. Na indickém subkontinentu ubývá spodní voda. Na 21 indických měst včetně obrovského Nového Dillí hrozí, že příští rok se vodní zásoby dramaticky ztenčí, nebo dokonce úplně dojdou. 

Loni touto dobou bojovalo s nedostatkem vody i jihoafrické Kapské město. Hrozilo, že se stane prvním velkým městem v historii, které zůstane doslova "na suchu". NASA tehdy upozorňovala, že mizející zásoby vody jsou celosvětovým problémem, a do konce století tak může být pro lidstvo největším zdrojem potíží.

Vědci zároveň na základě sledování zásob sladké vody pomocí satelitů obíhajících planetu zjistili, že v některých oblastech Země dramaticky vysychá. Mezi nejohroženější místa patří právě Indie, Kalifornie, Austrálie a hlavně Blízký východ. Můžou za to rostoucí teploty, sucho, nešetrný průmysl, zemědělství a také plýtvání.

Například v Afghánistánu sucho v posledních letech nutí lidi opouštět tradiční zemědělský způsob života a odcházet do měst. Blízký východ je vůbec jedna z nejteplejších a nejsušších oblastí světa a v posledních letech tam padá nejvíce teplotních rekordů.

Další miliony lidí ohrožuje stoupající hladina oceánu. Marshallovým ostrovům, Vanuatu, Kiribati a dalším ostrovním státům v Tichém oceánu reálně hrozí, že je v případě roztání ledovců pohltí moře. Pokud se oteplování planety nepodaří zastavit, do konce století budou s mořem bojovat i milionová přístavní města, jako je například Jakarta, New York nebo New Orleans.

Chudí a ještě chudší

Zatímco bohatý Západ ke globálnímu oteplování vypouštěním emisí přispívá nejvíce, dopady pociťují hlavně zaostalé země, které se jim nedokážou bránit. Státy zasažené suchem nebo povodněmi pak ještě více chudnou, protože jsou více závislé na zemědělství. 

"Riskujeme scénář takzvaného klimatického apartheidu, kdy bohatí díky penězům uniknou přehřátí, hladu a konfliktům, zatímco zbytek světa bude trpět," stojí ve zprávě, kterou OSN vydala na konci června. Jinými slovy: Například s klimatizací se lépe zvládají extrémní horka a s kvalitně postavenými budovami odolnými vůči vichřicím pak živelné pohromy.

Už nyní je na světě rekordní počet uprchlíků. OSN nedávno uvedla odhad, podle kterého je na útěku před chudobou, násilím, válkou nebo politickým pronásledováním přes 70 milionů lidí. Další miliony lidí uvedou do pohybu stále zhoršující se podmínky pro zemědělství, extrémní teploty a srážky.

Těmto lidem se už říká klimatičtí uprchlíci. V budoucnu jich bude ještě více, a ačkoliv většina z nich zůstane běženci ve své vlastní zemi, může nastat situace, kdy Evropu zasáhne vlna migrace, která předčí uprchlickou krizí v roce 2015.

Video: Blíží se klimatická krize

Vědci bijí na poplach a vyzývají státy a lidstvo k rychlé a radikální akci. Klima se mění mnohem rychleji než se původně čekalo, říká Pixová. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Těžká nehoda nákladního vlaku u německého Freiburgu uzavřela trať do Basileje

Poblíž Freiburgu na jihozápadě Německa dnes havaroval nákladní vlak. Při nehodě zahynul strojvůdce a několik lidí bylo lehce zraněno. Trať mezi Freiburgem a švýcarskou Basilejí byla uzavřena, informovala dnes večer společnost Deutsche Bahn. Lokomotiva a několik vagonů vykolejilo v obci Auggen. Trať má zůstat uzavřena několik hodin a v úseku byla zřízena náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčí policie ve Freiburgu vlak převážel několik nákladních vozů. Jejich řidiči jeli v osobním vagonu za lokomotivou. Šlo o deset osob a jejich zranění jsou lehká, uvedla mluvčí.

Příčina nehody je zatím nejasná. Podle serveru deníku Badische Zeitung došlo ke střetu vlaku s několikatunovým betonovým dílem. Vlak částečně vykolejil a byl vážně poničen.

Havárie by mohla souviset s nedalekými stavebními pracemi. Betonový blok, s nímž se lokomotiva srazila, pochází podle serveru z mostu, který je nyní rozebírán.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

V Británii skončilo hlasování o novém předákovi labouristů, výsledek strana oznámí v sobotu

V Británii dnes skončilo několikatýdenní hlasování o novém předákovi labouristů. Členové a příznivci opoziční strany vybírali ze tří uchazečů o funkci, kterou dosud zastával Jeremy Corbyn. Favoritem klání je stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který se v boji střetl se dvěma ženami: Rebeccou Longovou-Baileyovou a Lisou Nandyovou. Výsledek hlasování labouristé oznámí v sobotu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Ropa prudce zdražuje, podle Trumpa Rijád a Moskva sníží těžbu

Ceny ropy se prudce zvyšují - severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI vykázaly svůj nejprudší jednodenní nárůst v historii. Ropa reaguje na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy oznámí, že se dohodly na snížení těžby o deset až 15 milionů barelů denně. Moskva ale takový vývoj nepotvrdila.

Americká lehká ropa WTI přidávala krátce před koncem obchodování 25 procent na 25,38 dolaru za barel, což byl její nejvyšší jednodenní nárůst. Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu zdražovala o 21,3 procenta na 30,02 dolaru za barel. Je to také rekordní jednodenní nárůst, ale cena stále zůstává o více než polovinu nižší než v závěru loňského roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy