OSN zároveň dodává, že dopady změn klimatu mohou do jedenácti let uvrhnout do chudoby více než 120 milionů lidí po celém světě, jejichž živobytí závisí na pěstování potravin. Budou buď hladovět, nebo začnou migrovat.
Fatální následky klimatických změn jsou vidět v současnosti například v Jižní Asii, kterou minulý týden zasáhly záplavy a následné sesuvy půdy, v několika zemích zabily bezmála 300 lidí. V Indii navíc přišel silný déšť po týdnech katastrofálního sucha.
Zdánlivě protichůdné problémy mají ale stejnou příčinu - globální oteplování.
Zatímco průměrný počet srážek klesá, frekvence silných lijáků naopak v monzunovém období v Indii stoupá. Druhou nejlidnatější zemi světa tak stíhají oba extrémy, vysvětlují vědci ve studii zveřejněné v prestižním časopisu Nature.
Extrémní výkyvy vyvolávají obavy, že v některých oblastech Indie se brzy vůbec nebude dát žít. Monzuny jsou stále více nevyzpytatelné a hůř předpovídatelné. Letos v létě Indie zažívala nejprve vážnou krizi způsobenou nedostatkem vody, vzápětí přišly záplavy.
Extrémní sucho
Problém s pitnou vodou se tím ale nijak nevyřešil. Na indickém subkontinentu ubývá spodní voda. Na 21 indických měst včetně obrovského Nového Dillí hrozí, že příští rok se vodní zásoby dramaticky ztenčí, nebo dokonce úplně dojdou.
About 100 million people across India are on the front lines of a nationwide water crisis.
— CNN International (@cnni) June 28, 2019
A total of 21 major cities are poised to run out of groundwater next year, according to a 2018 report https://t.co/SLN8TDt4qX pic.twitter.com/XesStUnNVl
Loni touto dobou bojovalo s nedostatkem vody i jihoafrické Kapské město. Hrozilo, že se stane prvním velkým městem v historii, které zůstane doslova "na suchu". NASA tehdy upozorňovala, že mizející zásoby vody jsou celosvětovým problémem, a do konce století tak může být pro lidstvo největším zdrojem potíží.
Vědci zároveň na základě sledování zásob sladké vody pomocí satelitů obíhajících planetu zjistili, že v některých oblastech Země dramaticky vysychá. Mezi nejohroženější místa patří právě Indie, Kalifornie, Austrálie a hlavně Blízký východ. Můžou za to rostoucí teploty, sucho, nešetrný průmysl, zemědělství a také plýtvání.
Například v Afghánistánu sucho v posledních letech nutí lidi opouštět tradiční zemědělský způsob života a odcházet do měst. Blízký východ je vůbec jedna z nejteplejších a nejsušších oblastí světa a v posledních letech tam padá nejvíce teplotních rekordů.
Další miliony lidí ohrožuje stoupající hladina oceánu. Marshallovým ostrovům, Vanuatu, Kiribati a dalším ostrovním státům v Tichém oceánu reálně hrozí, že je v případě roztání ledovců pohltí moře. Pokud se oteplování planety nepodaří zastavit, do konce století budou s mořem bojovat i milionová přístavní města, jako je například Jakarta, New York nebo New Orleans.
Chudí a ještě chudší
Zatímco bohatý Západ ke globálnímu oteplování vypouštěním emisí přispívá nejvíce, dopady pociťují hlavně zaostalé země, které se jim nedokážou bránit. Státy zasažené suchem nebo povodněmi pak ještě více chudnou, protože jsou více závislé na zemědělství.
"Riskujeme scénář takzvaného klimatického apartheidu, kdy bohatí díky penězům uniknou přehřátí, hladu a konfliktům, zatímco zbytek světa bude trpět," stojí ve zprávě, kterou OSN vydala na konci června. Jinými slovy: Například s klimatizací se lépe zvládají extrémní horka a s kvalitně postavenými budovami odolnými vůči vichřicím pak živelné pohromy.
Už nyní je na světě rekordní počet uprchlíků. OSN nedávno uvedla odhad, podle kterého je na útěku před chudobou, násilím, válkou nebo politickým pronásledováním přes 70 milionů lidí. Další miliony lidí uvedou do pohybu stále zhoršující se podmínky pro zemědělství, extrémní teploty a srážky.
Těmto lidem se už říká klimatičtí uprchlíci. V budoucnu jich bude ještě více, a ačkoliv většina z nich zůstane běženci ve své vlastní zemi, může nastat situace, kdy Evropu zasáhne vlna migrace, která předčí uprchlickou krizí v roce 2015.
