V zemi mají všechna velká náboženství jako symbol rovnosti přiděleny v kalendáři vždy dva jednodenní svátky. Pro křesťany je to velikonoční Velký pátek a Boží hod 25. prosince. "Jde o jakýsi ekvivalent českého státního svátku. Ve školách se tou dobou neučí a často se to řeší tak, že děti jedou někam na výlet nebo na exkurzi. Mnozí obchodníci mají otevřeno," popisuje pro Aktuálně.cz Zdeněk Štipl, indolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Příchod Vánoc je ale v některých částech Indie poznat již o poznání dříve - stejně jako je tomu v západních zemích. "Ve velkých městech typu Dillí, Bombaj, Čennaí nebo Bengalúru dnes Vánoce představují typický konzumní svátek. Ve výlohách je vidět Santa Claus, kterému se v hindštině říká Christmas Baba neboli otec Vánoc. V televizi běží tematické reklamy. Ale nemyslím si, že by mimo křesťanskou komunitu Indové tyto svátky nějak výrazně slavili," říká Štipl.
Vánoce v Indii jsou podle něj zkrátka jakýmsi importem, jako je třeba Den svatého Valentýna 14. února. "Hinduistickým nacionalistům se to příliš nelíbí. Napadají to se slovy, že Vánoce nejsou jejich svátkem. Na druhou stranu vzbuzují menší emoce než Valentýn. To se pak v novinách píše i o tom, jak radikální hinduisté prochází parkem, a pokud potkají nesezdanou dívku s chlapcem, tak ho zbijí nebo ještě hůře: randící pár na místě sezdají. Tohle na Vánoce určitě nehrozí," konstatuje Štipl.
Při oslavách Vánoc je přitom hlavní již zmiňovaný Boží hod. Indové v tomto kopírují britskou koloniální tradici. Na Boží hod bývají před kostely postaveny betlémy s Jezulátkem. Právě tento den by se měly rozdávat také dárky, i když samotní křesťané tuto činnost podle Štipla příliš nevyhledávají.
O den dříve, na Štědrý den, naopak velmi rádi chodí na půlnoční mši. Duchovní pouto je pro Indy v tomto období prý mnohem důležitější, než je tomu na Západě. "Většina indických křesťanů slavících Vánoce pravidelně dochází do kostelů. V Indii vidíme těsnější prožívání ve spojení s církevním prostorem. Navštívit kostel je základ oslav," říká indolog.
V samotných kostelech je to podle odborníka z Univerzity Karlovy naopak takřka přesná kopie západních zvyklostí. "Nějaké specifické zvyky v tomto ohledu skutečně nemají, maximálně nějaké regionální. Například se zapalují olejové lampy, které jsou obdobou našich svíček," uvádí Štipl.
Olejové lampy jsou populární zejména v jižní Indii, kde je lidé umisťují na ploché střechy. Symbolickým významem je ukázat okolí, že Ježíš představuje světlo světa. Jako ozdoba pak nechybí červené květiny známé také jako "vánoční hvězdy".
Co se týče jídla, které v Česku k Vánocům neodmyslitelně patří, u Indů kapra na talíři hledat nelze. Hlavním pokrmem, pokud na něj dojde, bývá pečený krocan, krůta nebo kuře. Nechybí ani tradiční pokrmy s kari a vánoční cukroví.
Například v Góé, která je pro své pláže vyhledávána turisty a její populaci tvoří zhruba čtvrtina křesťanů, se vánočnímu cukroví říká kusvár a patří sem nejrůznější smažené i pečené sladké pochutiny. Může se jednat o ozdobně tvarované sušenky nebo třeba sladké taštičky plněné sušeným ovocem a oříšky.
Vánoční stromek indičtí křesťané ve svých domovech dle Štipla obvykle nemívají. Když už, vystačí si s umělým nebo ozdobeným mangovníkem či banánovníkem.
Mohlo by vás zajímat: Češi chtějí o Vánocích klid, ale dobrovolně se stresují, kroutí hlavou psycholog (10. 12. 2024)
