Vysoce postavený příslušník ruské tajné služby FSB Krasikov si v německém vězení odpykával doživotní trest za vraždu odpůrce ruského režimu, ke které došlo v oblíbeném berlínském parku Tiergarten v roce 2019.
Gruzínského občana narozeného v Čečensku Zelimchana Changošviliho zastřelil za bílého dne zblízka při jízdě na kole. Vraždu, k níž došlo nedaleko hřiště s houpačkami, sledovalo několik dětí a rodičů. Changošvili žil v Německu od roku 2016 jako žadatel o azyl, ruské úřady ho označovaly za teroristu.
Při vynesení rozsudku nad Krasikovem v roce 2021 označil berlínský soud zločin za "státem objednanou vraždu". Soudce také řekl, že ruské státní orgány zadaly úkol likvidace obžalovanému a vybavily ho novou identitou. Měsíc před činem mu prý byl vystaven pas s novou totožností, na níž Rusko trvalo i po vraždě, aby zahladilo "vlastní podíl na činu". Kreml tvrzení o zapojení Ruska označil za "naprosto neopodstatněné".
Předsedající soudce řekl, že Changošvili, který za druhé čečenské války několik let vedl milici v boji proti Rusku, byl dlouho v hledáčku ruských úřadů. Připomněl, že ruský prezident Putin oběť veřejně označil za banditu, vraha a krvežíznivého člověka. Zločin zvýšil diplomatické napětí mezi Ruskem a Německem a přiměl Berlín vyhostit dva ruské diplomaty, na což Moskva reagovala recipročně.
Rozhodnutí o propuštění Krasikova z německého vězení nebylo podle tiskového mluvčí německé vlády Steffena Hebestreita snadné. Rozhodnutí bylo motivováno povinností chránit německé občany a solidaritou se Spojenými státy, uvedl.
Osvobození vraha vyvolalo v Německu velké kontroverze. Zklamání vyjádřila nejen rodina zavražděného, ale výhrady mají i média a političtí představitelé. Kritické hlasy zaznívají z řad opozice i vládních stran.
Podle amerického deníku The New York Times nebylo bez propuštění v Německu usvědčeného vraha Krasikova možné uzavřít dohodu o výměně vězňů mezi Ruskem a USA. Německý kancléř Olaf Scholz na propouštění Krasikova před časem přistoupil s podmínkou, že výměnou za něj bude osvobozen ruský opozičník Alexej Navalnyj. Krátce po Scholzově souhlasném stanovisku ale Navalnyj zemřel za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři.
"Z lidského hlediska osvobození 16 politických vězňů vítám," napsal na síti X poslanec a zahraničněpolitický expert konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter. "Rusko je teroristický stát, který se cíleně pokouší nastolit diplomacii s rukojmími a učinit z ní obchodní model," vysvětlil. Propuštění Krasikova může podle něj vytvořit precedens, který by odporoval německým právním zásadám. "Neboť by posílil teroristický stát Rusko," dodal.
Poslanec Scholzovy sociální demokracie (SPD) a předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Michael Roth ke kritice výměny uvedl, že je zcela oprávněná. "Občas je třeba se z důvodů lidskosti dohodnout s ďáblem," poznamenal na síti X.
Krasikov se stal součástí největší známé výměny vězňů od konce studené války. Prostřednictvím Turecka si Rusko, Spojené státy a další západní země vyměnily celkem 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Byli mezi nimi například také dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová.
