O úvahách Kremlu, že ve válce na Ukrajině zvažuje nasazení taktických jaderných zbraní, se mezi jinými zmiňuje i ruskojazyčný opoziční server Meduza s odvoláním na anonymní telegramový účet údajného generála ruské zahraniční rozvědky SVR. Prezident Vladimir Putin měl podle něj jako jednu z několika variant pokračujícího útoku vydat rozkaz k přípravě taktických jaderných zbraní. Jedná se o nukleární arzenál, který disponuje menší výbušnou sílou a je určený k úderu, který má útočníkovi zajistit převahu.
Přední alianční expert na zbraně hromadného ničení Vratislav Osvald upozorňuje, že z čistě vojensko-technického hlediska je nasazení jaderných zbraní chápáno jako prostředek posledního použití. Jinými slovy: když už není jiné východisko, tak jde o poslední možnost, jak konflikt zvrátit ve svůj prospěch.
"Otázkou ale je, čeho by tím Kreml vlastně dosáhl. Stálo by mu to vůbec za to? A teď nemyslím vojenský výsledek, ale i ten politický. Oba totiž spolu souvisí. Rusko by se odpálením raket s taktickými jadernými hlavicemi dostalo do naprosté mezinárodní izolace," míní Osvald a připomíná, že mnoho zemí jako například Brazílie, Jihoafrická republika, Indie anebo Čína se nepřipojilo k sankcím proti Rusku a nasazení jaderných zbraní by pro ně mohlo představovat překročení pomyslné linie. "Mohly by říct: 'překročili jste červenou čáru, za kterou už nejsme ochotni akceptovat to, co se na Ukrajině děje', a odstřihnout se od něj. Rusko by se tím dostalo do ještě větších problémů," domnívá se Osvald.
Proto také stále doufá, že jde o pouhé zastrašování ze strany ruského prezidenta, třebaže je řeč "jen" o taktických jaderných zbraních. "Tady ale neplatí žádné 'jen'. Každé použití jaderných zbraní v konvenčně vedeném konfliktu znamená naprostou změnu vedení války," uvádí. Navíc i "pouhá" taktická jaderná zbraň se může podle Vratislava Osvalda změnit ve strategickou - i tato slabší nálož může zničit důležitý strategický cíl.
Reálná hrozba
Také Lukáš Dyčka z estonské Baltic Defence College si myslí, že válka na Ukrajině může přerůst v opravdovou jadernou hrozbu. "Reálnou a z hlediska Ruska i logickou," je přesvědčený. Západní mocnosti proto podle něj s Ruskem stále nepochybně jednají, a koneckonců i proto jsou Německo s Francií ke Kremlu tolik ostražití a opatrní.
"Rusové si v každém případě již delší dobu připravují postupně pozici, aby mohli jadernými zbraněmi minimálně hrozit - což už se vlastně děje -, anebo je i použít, pokud to bude z jejich hlediska nezbytné a výhodné," dodává Dyčka.
Kreml tak zároveň hrozbami o použití jaderných zbraní nastavuje Ukrajincům hranice, které určují, co jim ještě dovolí a co už je za nimi. Kreml tím Ukrajince omezuje v zásazích ruského území. "Ten vzkaz je pro Ukrajince jasný: pokud přenesete válku na území Ruska, tak použijeme jaderné zbraně. Současně tím vymezují válku výhradně na ukrajinské území. A je to vzkaz i pro NATO, že v jeho pomoci Ukrajině existují limity - například vyslání aliančních jednotek," vysvětluje Dyčka.
Ukrajinci nedávno poprvé zaútočili na anektovaném Krymu, když bombardovali ruskou leteckou základnu Saky. Podle něj takový úder není za hranicí, na základě které by Kreml přistoupil k použití jaderných zbraní. "Bylo by jím naopak napadení starých ruských území. Třeba Petrohradu, Bělgorodu či jiných měst. Vše se ale odvíjí od situace na bojišti," domnívá se bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, který působí v oblasti Blízkého východu.
Mikuleckému v dává za pravdu i analytik Dyčka: "Dejme teď stranou ideologii a naše pocity. Optikou Kremlu by nasazení jaderných zbraní bylo velmi racionální. Vedlo by totiž k rychlému vojenskému úspěchu. Pokud by Rusko začalo v této válce prohrávat anebo by hrozilo zhroucení jeho režimu, tak jediné logické řešení pro Putina je právě použití jaderných zbraní. Zatím tedy jen hrozí a vzkazuje: 'Nepřipustíme prohru!'. Putin nám tím říká, že buď bude vládnout on a válka na Ukrajině dopadne pro Rusko dobře, anebo přijde na řadu jaderná zbraň."
Menší úder
Pokud by Rusové po atomovém arzenálu v nouzi přece jen sáhli, tak jím podle mínění expertů "nesmažou" celou Ukrajinu. V úvahu by připadal symbolický, ale nepříliš důležitý cíl, třeba protivníkův výcvikový tábor. Aby byl zkrátka a dobře všude vidět jaderný hřib a škody by zároveň nebyly obrovské. "Vyslali by tím signál. A jestliže by Ukrajinci nezareagovali, tak doručí další," míní Dyčka.
Podle bezpečnostních expertů tak vývoj válečných událostí na Ukrajině směřuje k neřešitelné situaci, kdy Ukrajinci ani Rusové nejsou ochotni slevit ze svých cílů. Analytici také připomínají, že válčící strany v každém konfliktu eskalují napětí, dokud mohou. A až tu schopnost ztratí, teprve pak je možné jednat, přistoupit na kompromisy a vzdát se některých maximalistických cílů.
"I proto teď Ukrajinci chtějí všechno území zpět. Považuji to za předehru k budoucímu jednání. A Rusové se chovají stejně - chtějí úplně vše. Při budoucím jednání si tak mohou z jejich hlediska zachovat tvář i tím, že Ukrajincům přece jen něco vrátí. Určitě ale ne vše a už vůbec ne Krym. To, co se nám ještě nedávno zdálo nepředstavitelné, se bohužel krok po kroku stává realitou," domnívá se Dyčka.
Zbavit se Putina?
Bývalý český velvyslanec v Rusku či v USA Petr Kolář souhlasí s tím, že čím hůře se bude ruskému prezidentovi dařit na bojišti, tím reálnější jsou jeho hrozby jadernými zbraněmi. "Diktátor Putin překračuje všechny možné civilizované normy. Otázkou tedy je, zda má Západ, tedy i my, dost odvahy na to, abychom na jeho jaderné hrozby v případně jejich naplnění reagovali adekvátně."
Podle něj proti Západu stojí protivník, který má nad ním zatím převahu, protože je v čele jaderné mocnosti, a navíc je nevyzpytatelný. "Můžeme jen doufat, že i etničtí Rusové, kteří na Ukrajině žijí, budou Putinovi bránit, aby jaderné zbraně použil. Obávám se ale, že ti, kteří stojí v čele Ruska a kolem Putina, přijmou raději sebedestrukční taktiku, než aby připustili porážku. Dokud bude mít Putin pocit, že má z válečného konfliktu na Ukrajině alespoň nějaké a pro něj přijatelné východisko, tak třeba k jaderným zbraním nesáhne. Byť 'jen' taktickým," konstatuje Kolář.
Bývalý velvyslanec si proto pohrává s myšlenkou, že Rusové by se měli v zájmu osudů své země - a nejenom jí - Putina zbavit a zajistit mu v bezpečí a pod jinou identitou luxusní důchod. "Může se nám to zdát nemorální, neetické, ale ve hře je až příliš mnoho," myslí si Kolář.
K tomu ovšem Lukáš Dyčka připomíná, že Putin je v Rusku naprosto dominantním hráčem, diktátorem. Úvahy o jeho svržení považuje za nereálné. "Potenciální alternativu, která by mohla Putina nahradit a s níž bychom byli schopni se domluvit, ruský prezident už dávno zlikvidoval. Je to v podstatě už starý a možná i nemocný muž, takže mu může být mezinárodní izolace Ruska ukradená. Chce po sobě zanechat v historii své země stopu, která se z jeho hlediska v podobě dobytých území jednou Rusku vrátí a vyplatí. Třeba i za dvacet či třicet let," popisuje analytik.
Strategické a taktické jaderné zbraně
- Taktickou jadernou zbraň lze podle předního experta NATO na zbraně hromadného ničení Vratislava Osvalda použít k několika účelům. Například k zamoření určitého prostoru tak, aby byl vytvořen koridor znemožňující pohyb protivníkových vojsk. "Tohle ale nepřipadá na Ukrajině v úvahu. Ten prostor by byl totiž kontaminován na celá desetiletí a možná i staletí," vysvětluje Osvald.
- Dá se využít i jako útok elektromagnetickým impulsem, který vyřadí či zcela zničí komunikační i vyspělé zbraňové systémy. Určena je rovněž k ničení specifických cílů protivníkovy infrastruktury. Jejich opravu by navíc znemožňovalo radioaktivní zamoření.
- Účinek taktické jaderné zbraně ovlivňuje podle Osvalda síla nálože, ale také fakt, zda jde o podzemní, nadzemní či vzdušný výbuch. Vždy se pak liší velikost kontaminovaného prostoru, síla záření i velikost tlakové vlny. Půlkilotunová "malá taktická" nálož znamená například naprosté zničení prostoru o průměru přibližně jeden a půl kilometru. Jaderné pumy, které byly svrženy na japonská města Nagasaki a Hirošimu (podle Vratislava Osvalda o síle 3,5 a 5 kilotun TNT), jsou tak z dnešního hlediska taktickými jadernými zbraněmi.
- Taktickou jadernou nálož o síle 0,5 až 1,1 kilotuny lze odpálit z 203,2 mm samohybné houfnice s dostřelem až 50 km. Mohou být neseny i raketami středního či dlouhého doletu.
- Strategická jaderná zbraň naopak přesahuje silou výbuchu 10 až 20 kilotun TNT.
- Každé použití jaderné zbraně by znamenalo zvýšení radiace ve vyšších sférách - zejména v případě pozemních výbuchů, při nichž jsou do atmosféry vyneseny tuny radioaktivního prachu. Záleží také na směru větru, druhu a síle exploze. V případě odpálení taktické jaderné zbraně by radioaktivita ve střední Evropě nemusela být až tak vysoká, aby znamenala ohrožení života lidí. Nelze ovšem vyloučit, že by ohrozila jejich zdraví. Intenzita radioaktivity by opět záležela by na typu a síle výbuchu.
- Samostatnou kapitolou jsou mezikontinentální střely se sedmi hlavicemi, z nichž má každá samostatné navádění. Jejich síla dosahuje od desítek kilotun až po megatuny, cílem použití je maximální destrukce protivníka - kontaminací či ničivým účinkem.
