K úniku radiace při útoku naštěstí nedošlo a podle pracovníků elektrárny žádné nebezpečí v tuto chvíli nehrozí. Dmitrij Orlov, starosta Enerhodaru, kde se obří atomový komplex nachází, upřesnil, že nehořely přímo reaktory a chladicí věže, ale objekt výcvikového střediska v areálu elektrárny. Vedení přesto muselo kvůli střelbě odstavit třetí blok. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Rossi potvrdil, že projektily nezasáhly kritickou infrastrukturu.
"Zatím je radiační situace na území elektrárny a v jejím okolí normální. Situace ale bohužel z jiného pohledu vůbec normální není. Já bych si fakt nepředstavila, že někdo může zešílet tak, že začne ostřelovat jadernou elektrárnu. Naštěstí ty bloky opravdu leccos vydrží, a tím pádem zatím drží," řekla Radiožurnálu šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že pokud by tato elektrárna vybuchla, exploze by byla desetkrát silnější než v roce 1986 v Černobylu. "Žádná jiná země než Rusko nikdy nestřílela na jaderné bloky. Je to poprvé v historii. V historii lidstva," upozornil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Záporožská atomová elektrárna je největší ze čtyř, které jsou na Ukrajině v provozu. Je zde umístěno celkem šest reaktorů, které mohou dosáhnout maximálního výkonu 5700 megawattů, což je přibližně 2,8násobek českých Dukovan nebo Temelína. To z ní činí největší jadernou elektrárnou v Evropě a devátou největší na světě.
Elektrárna má šest bloků. První byl spuštěn v roce 1985, poslední o devět let později. Od roku 2001 je v prostorách komplexu také úložiště jaderného odpadu. Pro Rusko je důležitá tím, že zásobuje elektřinou i Krym, který odtud leží 200 kilometrů ve směru na jih. Město Enerhodar má padesát tisíc obyvatel.
Jaderná Ukrajina
Čtyřicetimilionová Ukrajina je na jaderné energii závislá. Celkem 15 reaktorů ve čtyřech elektrárenských komplexech vyrábí zhruba polovinu elektřiny, kterou země potřebuje. Palivo se dováží z Ruska, i když v posledních letech Ukrajina výrazně posílila zásobování ze Švédska, a to ve spolupráci s americkou společností Westinghouse.
Když Ukrajinci v 70. letech s elektřinou z jádra začínali, vyráběli ji hlavně v Černobylu. Po zdejší katastrofické havárii v roce 1986 a výstavbě dalších bloků na jihu Ukrajiny se stala Záporožská elektrárna nejvýkonnější v zemi. Asi 400 kilometrů západním směrem u města Južnoukrajinsk stojí druhá největší. Na západní Ukrajině se proud vyrábí v elektrárnách Chmelnycké a Rivno, v roce 2004 tu byly do sítě připojeny zatím poslední nové bloky v zemi.
"Podle protokolu budou elektrárny v případě náletu mimo v provoz. V takovém případě je zařízení odstaveno a palivo odstraněno, dokud ohrožení nepomine," uvedl už v únoru Petro Kotin, šéf firmy Energoatom, ukrajinského provozovatele reaktorů. Podle ukrajinského Státního inspektorátu pro jaderný dozor fungovalo na začátku března už jen devět z celkových 15 reaktorů v zemi, v pátek dopoledne to bylo sedm jednotek. Pokud jejich odpojování od sítě bude dál pokračovat, Ukrajinu mohou ochromit rozsáhlé výpadky proudu.
"Naši experti říkají, že činy okupantů míří k tomu, aby znemožnili fungování celého energetického systému a způsobili odpojení dodávek elektřiny. Musíme se na to připravit," uvedl v souvislosti s pátečním útokem šéf správy Záporožské oblasti Alexandr Staruch. Komplex podle něj nicméně pracuje "stabilně". Už před ostřelováním však ukrajinské úřady hlásily, že v provozu tu byla pouhá polovina reaktorů, tedy tři.
"V historii jaderné energetiky se jedná o ojedinělou situaci, kdy země provozuje 15 jaderných reaktorů a je uprostřed války," prohlásil pro server Deutsche Welle Shaun Burnie, expert na jadernou energetiku z environmentální organizace Greenpeace. "Za války může být i pouhá cesta do práce nebezpečná, takže může být náročné zajistit bezpečný provoz reaktorů," připomíná také analytik think tanku Carnegie James Acton.
Ukrajinské úřady uklidňují, že reaktory v zemi jsou chráněné: pro případ výpadku vnějšího napájení elektrárny, které je potřeba pro provoz kriticky důležitých chladicích systémů, jsou v areálu elektráren k dispozici dieselové generátory.
"Ukrajinské jaderné elektrárny jsou na takový režim provozu připraveny. Zásoby nafty umístěné v jaderných elektrárnách výrazně převyšují stanovené normy. Kromě toho jsou bloky připraveny i na pád letadla. Reaktorové nádoby jsou konstruovány tak, aby podobným hrozbám odolaly," dodal Kotin pro server World Nuclear News.
